Nájezdníci v národních parcích
Agresivní jezdci na elektrických kolech a koloběžkách způsobují v přírodě stále více problémů.
Mladý muž na elektrokoloběžce, vypadající spíše jako malý harley, se řítí z kopce po stezce mezi Kvildou a Bučinou na Šumavě. Když jej chce strážce národního parku zastavit a upozornit, že jeho stroj nemá v rezervaci co dělat, vyhne se mu na poslední
chvíli divokou myškou, zasměje se a zasalutuje. Jednoduše řečeno: Rozvoj elektromobility v českých národních parcích, který ještě před třemi lety české parky vzývaly jako budoucnost, se vymkl kontrole. Správy parků proto žádají o pomoc policisty a chtějí, aby pokutovali nájezdníky nedodržující pravidla, nebo lidi na strojích, jež mají s jízdními koly pramálo společného. Podle zákona jde totiž o motocykly a ty nemají v rezervacích co dělat. „Velmi často vidíme na elektrokoloběžkách jezdit děti, navíc bez přileb. Běžné jsou situace, kdy na takovém vozidle jedou i tři osoby najednou. Navíc na elektrokola nezřídka sedají lidé bez jakýchkoli zkušeností s jízdou na kole a dochází tak i ke zbytečným pádům ve vysokých rychlostech. Také roste počet kolizí mezi jezdci na kolech, elektrokolech a pěšími,“vypráví šéf šumavských strážců parku Adam Diviš.
Právě proto, že strážce parku v přírodě málokdo z jezdců na elektrokolech bere vážně, národní park už požádal o pomoc policii. „Musejí mít při jízdě příslušné řidičské oprávnění a také povinnou výbavu,“varuje mluvčí šumavského parku Jan Dvořák.
Co na to zákon
Zvyšující se počty elektrovozítek už řeší i Krkonošský národní park. „Lidé jezdí po vyhlášených cyklostezkách, kam je vjezd motocyklistům nebo automobilům zakázán. Někteří tak porušují zákon,“říká mluvčí parku Radek Drahný.
Elektrokola a všechny stroje, které mají pomocné motory, řeší zákon o provozu na pozemních komunikacích. Podle něj je kolo, které smí vjet na vyhrazené cyklotrasy a cyklostezky v národních parcích, vozidlo, k jehož jízdě je potřeba vynaložení lidské síly. „Může být vybaveno pomocným elektromotorem do jednoho kilowattu výkonu a jeho rychlost nesmí přesáhnout 25 kilometrů v hodině,“vysvětluje vedoucí odboru státní správy Jiří Dolejš. Elektrokoloběžky, různé čtyřkolky či trojkolky i motokola jsou z většiny motocykly – jedou rychleji. Ministerstvo dopravy už kvůli kolizím řeší desítky dotazů lidí, jak to tedy s těmito stroji a jejich provozem vlastně je.
Podle úředníků je také klíčové to, zda byl motor do stroje namontován dodatečně, bez zásahu do původní konstrukce, nebo již byl osazen přímo u výrobce a jak silný motor je. Většinou pokud má kolo motor již z výroby, jde podle zákona o motocykl. „Některá elektrokola jsou za splnění zákonných podmínek stále považována za nemotorová vozidla – jízdní kola, jiná za motorová vozidla, která podléhají schválení a řidič musí být držitelem příslušného řidičského oprávnění. Řešením je tedy v problémových lokalitách důsledná kontrola dodržování předpisů,“napsalo ministerstvo ve svém vyjádření a do detailu popisuje, jaké podmínky musí elektrokolo splňovat.
Arogantní a sprostí Češi
Majitelé půjčoven elektrokol v národních parcích sami popisují, že se často setkávají s arogancí lidí a porušováním všech zásad a upozornění, které jim dají. „My lidem před jízdou dáváme rady, poučení, zkušební jízdu i vysvětlení, jak mají řadit, jak rychle smí jet a kde, ale přesto se setkáte s lidmi, kteří to nerespektují. A vůbec nemluvím o těch, kteří si odstraní omezovače rychlosti a ovládání rychlosti mají na řídítkách. To už nejsou kola, to jsou mopedy. V tom s národními parky souhlasím, že to je problém,“vypráví Pavla Holmannová, která žije na českobavorské hranici v Železné Rudě na Plzeňsku a s manželem provozují půjčovnu elektrokol v obou zemích. „Češi, když přejedou hranici, chovají se úplně jinak a zpomalí. V Čechách jsem se ale sama setkala s tím, že jsem viděla lidi řítit se ukrutnou rychlostí z kopce z Poledníku nebo jezdit v borůvčí. Když jsem je slušně požádala, že tam nemají co dělat, dočkala jsem se pekelně sprosté reakce,“dodává.