Tentokrát budu volit
Není pochyb o tom, že stojíme na křižovatce dějin a že to, jak občané na konci května ve volbách do Evropského parlamentu rozhodnou, bude mít zásadní vliv na budoucnost Evropy.
Byli jsme předsedy Evropského parlamentu v době nejistoty i optimismu. Během celého období po druhé světové válce spojovala Evropany solidarita, díky které jsme byli schopni čelit obrovským obtížím, a to i v časech nejtemnějších pochybností. Dnes už nehovoříme o „starých“a „nových“členských státech, ale o jediné Evropě, která sahá od Helsinek až po Nikósii a od Lisabonu po Bukurešť a Varšavu.
Tradiční jistoty, o které se Evropa i celý svět opíraly od konce druhé světové války, jsou nyní ohroženy novou vlnou transakční politiky a narůstajícím geopolitickým napětím v nové éře výrazného mocenského soupeření.
Jako Evropané nemůžeme rozhodovat za ostatní. Nemůžeme mít kontrolu nad tím, co dělají druzí. Můžeme však rozhodovat sami za sebe, přijímat společná rozhodnutí v našem vlastním zájmu tak, aby byla v souladu s našimi potřebami a zároveň s hodnotami a potřebami světa kolem nás.
Evropská unie není tak dokonalá, jak by si mnozí přáli, ale není ani tak nedokonalá, jak ji líčí karikatury jejích nejostřejších kritiků. Abychom ji mohli zlepšit, změnit a reformovat, musí zůstat v prvé řadě zachována.
Je tomu čtyřicet let, co v červnu 1979 proběhly první volby do Evropského parlamentu. O čtyřicet let dříve, v roce 1939, byla celá generace mladých Evropanů nucena proti sobě bojovat. Druhá světová válka si nakonec vyžádala 55 milionů lidských obětí.
Spolupráce při řešení problémů a rozdílů v názorech se od té doby stala základem evropského míru a sjednocení. Byla to těžce nabytá zkušenost, která nesmí nikdy upadnout v zapomnění ani ustoupit do pozadí v důsledku apatie či nepřátelských postojů.
V evropských volebních průzkumech je nyní podpora EU rekordně vysoká. To je třeba zužitkovat a proměnit v podporu v den voleb. Máme největší jednotný trh na světě. Náš způsob života je postaven na hodnotách a tradicích, jako je lidská důstojnost, svoboda, demokracie, právní řád a mír.
Evropa více než kdy jindy potřebuje své občany, a proto my níže podepsaní, předseda a bývalí předsedové Evropského parlamentu, apelujeme na obyvatele Evropy, aby v nadcházejících evropských volbách využili svého občanského práva volit a dostáli tak své občanské odpovědnosti. — Antonio Tajani (2017–dosud)
— Lord Plumb (1987–1989)
— Enrique Barón Crespo (1989–1992) — Klaus Hänsch (1994–1997)
— José María Gil-Robles (1997–1999) — Pat Cox (2002–2004)
— Josep Borrell Fontelles (2004–2007) — Hans-Gert Pöttering (2007–2009) — Jerzy Buzek (2009–2012) Předsedové Evropského parlamentu