Vize bulváru Karla IV. ožije
Radní v ulicích vzniklých z bývalých hradeb Starého Města upřednostní chodce před auty, přibude zeleně, možná i tramvají.
PRAHA Přes 730 let starou myšlenku oprášili magistrátní radní, aby z Prahy udělali moderní město. Již Karel IV. totiž přemýšlel o vybudování městského bulváru na cestě mezi současným mostem Legií a Štefánikovým mostem v místech, kde v jeho době stály hradby oddělující Staré a jím založené Nové Město.
Tam, kde původně stály zdi, jsou již 232 let široké městské třídy. Jenže pro chodce je nyní přívětivá jen oblast ulic 28. října a Na Příkopě, kde jsou pěší zóny. Nyní pražští radní zadali Institutu plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) úkol vypracovat koncepci Hradební korzo.
„Cílem je zvýšit přístupnost nábřežních částí území a zkvalitnit významné městské třídy,“řekl mluvčí institutu Marek Vácha. Koncepce má vzniknout do března příštího roku a měla by fungovat jako nadřazený dokument pro jednotlivé menší projekty v rámci řešeného území.
Lépe fungující místo
„Hradební korzo je nepochybně jedno z nejvýznamnějších míst v Praze. V posledních letech se mu ovšem nedostávalo potřebné pozornosti, což se bohužel odrazilo na kvalitě veřejných prostranství. Je velmi důležité, aby vznikla koncepce, která představí ucelenou vizi o tom, jak se oblast stane prostupnější, příjemnější a celkově lépe fungující,“vysvětluje Petr Hlaváček (Spojené síly pro Prahu/TOP 09), náměstek primátora a radní pro územní rozvoj.
Vstřícnějšími pro chodce by měly být postupně všechny úseky trasy korza. Revoluční ulice by měla získat místo úzkých a záplatovaných asfaltových chodníků širší dlážděné. Přibýt by měla také zeleň a více by se mělo počítat s cyklisty.
Vše ale mohlo vypadat jinak již od 80. let, kdy se začalo s prvními projekty pěších zón. „Ty se bohužel tehdy nedokončily. Nejsou v Revoluční ani na Národní. Zbývá tedy vybudovat relativně malé kousky. Kdyby se všechny ty plochy vydláždily, tak by to stačilo,“říká architekt Zdeněk Lukeš. Dodává, že projekt revitalizace Revoluční ulice už existuje delší dobu a nyní jde jen o jeho uskutečnění.
Připravovaný vznik dokumentu od IPR se mu však nelíbí. „Investice do dalších koncepcí považuji za vyhozené peníze. Proč by se měla chystat další studie, když projekt pro Revoluční dávno vznikl a ulice mohla už vypadat podobně jako Pařížská,“podivuje se. Podle něj stačí jen dořešit konec Národní třídy a vymyslet například alej stromů.
S proměnou ale nesouvisí jen opatření pro pěší a cyklisty. Po dokončení linky metra B zmizely v roce 1985 koleje z ulic 28. října a Na Příkopě s tím, že elektrická dráha do centra už v takové intenzitě nepatří.
V souvislosti s řešením projektu korza by se koleje do zmíněných ulic mohly vrátit a propojit Národní s náměstím Republiky.
„Měli bychom se podívat, jestli by tam přece jen nemohla jezdit tram
vaj třeba i ulicí Na Příkopě. A chceme se na tu věc kouknout novým pohledem,“říká náměstek Hlaváček.
„Budeme tuhle variantu prověřovat. Chtěli bychom znát možnosti proveditelnosti. Přínosy a negativa z pohledu celoměstských i lokálních vazeb či detailu,“dodává mluvčí IPR Marek Vácha.
Již nyní přitom úvahy o tramvajích v ulici 28. října vyvolávají kontroverze. „Ulice je tak úzká, že návrat tramvají by odtamtud chodce doslova vyhnal. Když tam kdysi vedly koleje, tak se v těch místech musely dokonce vybourávat obchody, aby tam mohlo vzniknout podloubí pro chodce,“namítá Lukeš.
„Podívejme se na inspirativní příklady ze zahraničí, ať v otevřenosti veřejného prostoru, či v režimu dopravy a zásobování,“říká k záměru města s projektem korza architektka Karolína Kripnerová, která se dlouhodobě zabývá stavebním řešením ve veřejném prostoru.
Podle Lukeše by však i v této oblasti bylo vítané, pokud by zde začala fungovat lépe hromadná doprava. Architekt by místo tramvají raději viděl například malé městské autobusy či elektrobusy.
Ty by nemusely mít pevně dané zastávky, ale mohly by zastavovat třeba na zamávání. „Podobný koncept funguje například v centru historické Vídně a pomáhá seniorům či lidem s pohybovými problémy,“dodává příklad ze zahraničí Lukeš.