Rovnátka podraží. Starším

Úhrady pojišťoven skončí ve 22 letech

Před deseti lety přišel za ortodontistou dospělý pacient jen výjimečně. Dnes sedí v čekárně děti a dospělí skoro půl na půl. Rozdíl je jen v tom, že u dětí lékaři řeší hlavně vady skusu či rozštěpy patra a čelistí, u dospělých kosmetické úkony, třeba rovnání zubů nebo implantáty po úrazu chrupu.

Léčba ale není zadarmo. Práci lékařů mají sice všichni bez ohledu na věk hrazenou, ale materiál si lidé platí sami, někdy jsou to desítky tisíc korun.

Příští rok se pro všechny možná hodně změní. Dospělí nad 22 let totiž budou z úhrad z veřejného pojištění u ortodontických výkonů vyřazeni. Důvodem je přesunutí peněz na léčbu vývojových vad u dětí a dospívajících. Návrh ministerstvu zdravotnictví předložily Česká stomatologická komora a zdravotní pojišťovny v rámci novely zákona o veřejném zdravotním pojištění. „Všichni se domluvili, že bude platit od 1. ledna 2020, aby bylo dost peněz a ortodontistů pro děti,“říká prezident České stomatologické komory Roman Šmucler.

Novela teď leží na ministerstvu a čeká na vypořádání připomínek. „Návrh komplexně mění přílohu zákona a snaží se ji více přizpůsobit současným potřebám v úhradách stomatologické péče. Ministerstvo nyní přezkoumává potenciální dopady navržených změn,“potvrzuje mluvčí resortu zdravotnictví Gabriela Štěpanyová.

Pokud bude návrh schválen, pro dospělé, kteří dnes tvoří klientelu ortodontistů až ze 40 procent, to znamená, že třeba u fixního aparátu obou čelistí by se jim léčba prodražila o patnáct až dvacet tisíc korun.

Těžké vady zůstanou propláceny

Novinka by se ale nedotkla lidí s těžkými vadami, například s rozštěpem. Těch je podle předsedkyně České ortodontické společnosti Evy Šrámkové v populaci jedno až tři procenta. „Chceme, aby úhrada zůstala zachována, dokonce, aby dostali víc,“podotýká lékařka. Pacienti, kteří s léčbou začali nyní nebo s ní v nejbližší době začnou, se podle ní nemusejí bát. „Novela počítá s dvouletým přechodným obdobím,“doplňuje.

Ulevit by se mělo i rodičům dětí se závažnějšími vadami, jako je obrácený skus řezáků či vrozeně nezaloženými zuby. Návrh pro ně počítá s vyšším příspěvkem na aparáty. Dnes totiž hradí pojišťovny u těchto vad materiál z padesáti či osmdesáti procent jen u snímatelných aparátů. „Rádi bychom, aby se zvýhodnění pacientů s těžkými vadami promítlo i do úhrad fixních aparátů,“říká Šrámková. Snaha o vyšší úhradu se ovšem týká i dětí se spíše estetickými vadami. Podle Šrámkové totiž právě u dětí není estetika jako estetika. „To není estetika ve smyslu marnivosti, to má dopad na psychosociální vývoj dítěte,“upozorňuje.

Málo ortodontistů v regionech

Ortodontisté ale řeší ještě jednu potíž. Ačkoli je jejich počet v Česku dostatečný, rozmístění je dosti nerovnoměrné. Třeba v Praze bylo loni 77 specialistů, v Karlovarském kraji jen sedm. Vyplývá to ze studie České ortodontické společnosti.

A najdou se i lékaři, kteří se obávají, aby změna tuto nerovnoměrnost ještě neprohloubila. „Konečně se nám po pětadvaceti letech podařilo k veřejnosti dostat informaci, že orální zdraví je důležitá věc. A my bychom jim teď měli říct, že od 22 let už jejich problém není zdravotní, ale pouze estetický?“přemítá ortodontista ze Znojma Karel Floryk. V kartotéce má asi 40 procent dospělých a 60 procent dětí. „Díky úhradám se podařilo ortodoncii přiblížit i lidem v menších městech. Jestliže se to jedním mávnutím změní, bude méně lidí z malých měst ochotných k ortodontistovi docházet, a tím tam bude i menší nabídka,“nabízí svůj pohled.

Zdravotní pojišťovny ročně zaplatí za ortodoncii přes půl miliardy, asi pětinu za dospělé.

„Včasnou léčbou je možné řadu vad vyléčit v dětském věku či předejít prohloubení vady v dospělosti. Je přirozené a obhajitelné směrovat prostředky veřejného pojištění právě do péče o děti a dorost,“uzavírá výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven ČR Martin Balada.

S přispěním Dominiky Hromkové