Městské společnosti pod jednou hlavičkou

Praha pokračuje v plánech na koncern městských společností. Zatím ale neví, zda ho mají řídit politici, nebo odborníci.

PRAHA Minulé vedení města s primátorkou Adrianou Krnáčovou (ANO) mělo založení holdingu městských společností jako jeden ze svých klíčových plánů. Superfirma, která by řídila městské společnosti, ve kterých má Praha stoprocentní nebo většinový podíl, měla přinést úspory, lepší spolupráci mezi firmami a městu větší možnosti ovlivňovat jejich řízení. Do voleb však předchozí politická reprezentace stihla navrhnout jen smlouvu koncernové spolupráce městských firem, tedy jakýsi mezistupeň.

Současné vedení sice počítá s koncernovým uspořádáním městských společností jako třeba Pražské služby, Kolektory Praha nebo Pražská vodohospodářská společnost, chce ale nejdříve nastavit jasnou majetkovou politiku města.

„K tomu, aby vznikl koncern, je potřeba důkladná majetkově-ekonomická analýza, abychom věděli, proč to vůbec chceme dělat,“říká radní pro oblast majetku Jan Chabr (Spojené síly pro Prahu/TOP 09).

Do konce října má Chabr předložit radním koncepci strategického řízení společností s majetkovou účastí města. „Postupně se setkávám se členy představenstev jednotlivých městských firem a snažíme se nalézt průsečíky. Na konci předchozího volebního období sice vznikla koncernová smlouva, ale s městskými společnostmi o tom nikdo nejednal,“dodává radní.

Odolnost změnám

Důvody, proč chce město sloučit své společnosti do koncernu, se týkají především profesionálnějšího řízení firem. „Strategické cíle budou více odolné změnám politických reprezentací. Koncern by měl přinést i lepší spolupráci mezi společnostmi,“vysvětluje Chabr.

Od původního návrhu předchozího radního pro majetek Karla Grabeina Procházky (ANO), který počítal se zavedením holdingu městských společností, se koncern liší především tím, že při jeho vzniku nedojde k žádným majetkovým změnám.

Pokud by chtěla Praha řídit své firmy skrz holdingovou strukturu, musela by do holdingu firmy majetkově přesunout. U koncernu se majetková struktura nemění a spolupráce je zajištěna jen smluvně.

Na základě koncernové smlouvy Praha upraví vztahy mezi začleněnými firmami a také způsob, jak jim vedení města jako akcionář bude dávat pokyny. V současnosti je téměř jisté, že se Praha cestou holdingového řízení městských společností nevydá.

V koalici zatím nepanuje shoda na tom, kdo by měl koncern městských firem řídit. Piráti už v minulém volebním období, kdy byli v opozici, navrhovali, aby byla řídící osobou Rada hl. m. Prahy. Tak funguje například koncern městských firem v Brně.

Větší kontrola vs. profesionalita

Podle radního Adama Zábranského (Piráti) je v takovém případě nad koncernem větší veřejná kontrola. „Navíc bychom zodpovědnost nepřenášeli na někoho jiného,“říká. Dodává však, že se někteří jeho spolustraníci začínají přiklánět k možnosti, že má koncern řídit specializovaná městská společnost.

To prosazuje i Chabr. „Při vší úctě ke kolegům z rady, málokdo má takový ekonomický přesah, aby dokázal udílet koncernové pokyny jednotlivým společnostem. Vedení by měl tvořit profesionální orgán složený

z manažerů, ekonomů a právníků,“uvádí Chabr s tím, že brněnský koncern řízený městskou radou není pro Prahu ideálním příkladem.

V souvislosti se vznikem městské superfirmy panují i obavy, zda bude systém fungovat, jak má. Už dříve se skepticky vyjadřovala ODS, podle níž hrozí vznik „supertrafiky“, která nebude pod veřejnou kontrolou. Současné vedení města ubezpečuje, že by v dozorčích orgánech koncernu měli mít místo i opoziční politici.

„Nejprve ale musíme vymyslet klíč, podle kterého se ta místa budou obsazovat. Jde o to, aby to fungovalo i do budoucna, kdy může v zastupitelstvu usednout jiný počet klubů než teď,“vysvětluje radní Chabr.