Tank, který měnil barvu
Symbol příchodu Rudé armády se stal otloukánkem porevoluční doby, báli se ho ale i soudruzi Vystavený stroj neodpovídal příběhu
SMÍCHOV Oslavy konce 2. světové války se konaly již včera, ale ještě před třiceti lety bychom je slavili až v nynější datum, tedy 9. května. Přesunem na 8. května se ale republika zbavená totality po sametové revoluci přizpůsobila mezinárodně uznávanému datu.
Další symbol osvobození Československa Rudou armádou ale byl o něco viditelnější. Z tehdejšího náměstí Sovětských tankistů na Smíchově (dnešního náměstí Kinských) na Pražany shlížel z pět metrů vysokého podstavce sovětský tank typu IS-2 s číslem 23, který měl být připomínkou nejen takzvané pražské operace.
Přestože se pražský tank od roku 1945 už nikdy bojů neúčastnil, jeho sláva souvisela spíše s množstvím nátěrů, které postupně získával. A jde možná dokonce o nejvíc natíraný tank na celém světě. „Původně, v roce 1945, byl tank číslo 23 přetřen ze zelené na bronzovou barvou,“říká historik Jindřich Tůma. Později, ještě za komunistů, se mu vrátila původní zelená.
Jen růžová to může být
Další ze série nátěrů přišel po revoluci, v noci z 27. na 28. dubna 1991. David Černý tehdy jako student Vysoké školy umělecko-průmyslové s přáteli přetřel tank narůžovo. Po třech dnech bouřlivých diskusí a protestech sovětské vlády ale došlo k opětovnému nátěru nazeleno.
„Usnesením vyšetřovatele VB ze dne 29. dubna bylo ve věci zneuctění tanku č. 23 v Praze na Smíchově zahájeno trestní stíhání pro trestný čin výtržnictví. Lze předpokládat, že trestní stíhání bude rozšířeno i pro další trestné činy,“uvedlo tehdy Rudé Právo.
Zjitřená porevoluční atmosféra a nechuť ke všemu sovětskému ale tank neochránila. Zelená barva nestihla ani zaschnout a 12. května 1991 využilo své imunity 15 poslanců Federálního shromáždění a tank natřelo opět narůžovo.
„Čin nesklízí můj obdiv. Když poslanci cítí potřebu protestovat proti tomu, že je někdo neprávem stíhán, nebo je zneužit některý paragraf, či že v některých případech vyšetřovací orgány postupují podezřele rychle a v některých naopak pomalu... přemalování tanku opět narůžovo je výrazem bezmoci,“okomentoval čin tehdy v Hovorech z Lán prezident Václav Havel.
Následně byl David Černý propuštěn a tank přišel o status národní kulturní památky. Jeho stěhování ze Smíchova již nestálo nic v cestě. Do centra se pak vrátil v růžové krátce roku 2011. Na pontonu byl umístěn mezi Střelecký ostrov a Smetanovo nábřeží ke dvaceti letům od odsunu sovětských vojsk.
„Tank je teď ve vojenském muzeu v Lešanech a je opět zelený. A malý kousek máme na náměstí Kinských. Celé to jen dokládá, že jsme vlastně daleko víc okupovaní než kdykoli předtím,“okomentoval současnou situaci Černý.
Strach ze symbolu
Tank v ulicích Prahy měl zřejmě také vzbuzovat respekt. Možná náhodou a možná symbolicky hlaveň tanku mířila směrem k západu. V roce 1956 ale začali mít strach hlavně soudruzi.
Tehdy byly totiž podobně vystavené tanky použity jako bojeschopné stroje při obraně před sovětskou okupací Maďarska. Z tanku 23 byl proto vymontován motor i s převodovkou. V Praze jej tak nikdo nepoužil, ani když se Československo dočkalo 23 let od konce války – v srpnu 1968 – sovětské okupace.
„Tank byl vnímán i jako symbol dvacetileté sovětské okupace. Kdyby zůstal růžový, tak by tam mohl být dodnes,“míní historik Libor Svoboda z Ústavu pro studium totalitních režimů. „Rozhodně to náměstí vypadá nejlépe tak, jak je upraveno dnes. Mně osobně se vojenská technika na veřejném prostranství v úloze připomínky minulosti nikdy nelíbila,“oponuje Svobodovi historik Tůma.
Zatím poslední snahy umístit tank 23 zpět do Prahy natrvalo jsou z roku 2005, kdy jej chtěl zastupitel František Hoffman (KSČM) přestěhovat na Vítkov. PRAHA Památku padlých vojáků z osvobození Prahy podle bývalého ředitele Ústavu pro soudobé dějiny Jindřicha Tůmy zneuctila invaze v srpnu 1968, ne růžový tank.
Je podle vás v pořádku, že se oslavy konce války přesunuly po revoluci z 9. na 8. květen?
Myslím, že obě data, 8. i 9. květen, dávají smysl. Německá kapitulace byla určena na půlnoc mezi 8. a 9. květnem. Ve většině zemí se konec války slaví 8. 5. (tedy v den, kdy se slavil už v roce 1945).
O vystaveném tanku kolovaly a kolují různé verze příběhu...
Na Smíchově byl umístěn tank typu IS-2, který se na konci války bojových operací účastnil a účastnil se i pražské operace. Samozřejmě těžko říci, zda i konkrétně tento. To ale myslím není zrovna podstatné. Tank, který byl zničen na Klárově, tedy onen legendární první tank, který osvobozoval Prahu, byl ovšem typ T-34.
A bylo to ještě složitější...
Tank zničený na Klárově měl ve skutečnosti číslo 24, tank číslo 23 ze stejné jednotky se také zúčastnil boje na Klárově, ale nebyl zničen a dorazil jako první na Staroměstské náměstí. Čili legenda, která se později - ne hned v roce 1945 - prosadila jako vysvětlení historických okolností smíchovského tanku, byla složena z různých dílků, jež byly pravdivé, ale vytvářela trochu upravený příběh.
Jak se díváte na ty pozdější události s růžovým nátěrem?
Památku sovětských vojáků, kteří padli při osvobozování Československa, zneuctili především ti, kteří sem sovětskou armádu poslali v roce 1968.