Je tu nejšťastnější generace penzistů

Lidé mezi 55 a 65 lety jsou aktivnější a spokojenější než jejich předchůdci

Lidé na prahu šedesátky a takzvaní mladí důchodci v Česku jsou se životem celkově spokojenější než jejich předchůdci. Sociologové z Medianu vyzpovídali s odstupem deseti let bezmála tři tisíce lidí ve věku mezi 55 až 65 lety. A dnes mají v ruce pozitivní zprávu.

Ukazuje se například, že současní reprezentanti této věkové skupiny jsou osvícenější a aktivnější než jejich předchůdci v roce 2008.

Největší rozdíl se projevil v přístupu ke zdraví, jehož si současníci hledí mnohem více a častěji chodí na pravidelné preventivní kontroly, i když nemají potíže. Loni to potvrdilo 52 % oslovených, zatímco v roce 2008 jen 38 %.

Zdá se, že současní starší lidé jsou také společenštější. Neradi se uzavírají ve stěnách svých obydlí a méně často upřednostňují klidný večer doma před chozením do společnosti (59 % versus 71 %). O něco méně lidí se vyjádřilo, že ve volném čase často sledují televizi (59 %)

Podle analytika Medianu Matěje Ehrlicha žijí i aktivněji než jejich předchůdci. „Zajímavý je posun k individuálnímu trávení volného času. Lidé například častěji cestují sami, případně s partnerem, než s rodinou. Vidíme u nich také posun k nemateriálním hodnotám. Stoupl zájem o bohatý duševní život, o kulturu, umění, častěji mají potřebu být užiteční pro druhé. Naopak méně lidí už touží po tom, aby se dožili vysokého věku,“popisuje Matěj Ehrlich.

Napříč těmito daty se ukazuje, že větší uspěchanost současné doby postihuje i tuto generaci. Méně se vyhýbá stresu a nervozitě, pociťuje také větší nedostatek volného času.

Zástupci této věkové skupiny kladou větší důraz na vzdělání, které je vnímáno jako důležitější faktor než před deseti lety. Zato oslabilo úsilí vyniknout a prosadit se. Mírně poklesl také význam peněz a majetku. Markantně spokojenější – až o 20 % na dnešních 49 % – jsou současní „mladí“senioři se svou životní úrovní.

Podle socioložky z Masarykovy univerzity Lucie Vidovićové jim přináší nejvíce radosti prarodičovská role, role zaměstnance naopak nejvíce stresu. „Pokud je člověk relativně zdráv, může to být velmi příjemné životní období,“míní socioložka.

Nejspokojenější je starší generace s rodinnými vztahy a tyto pocity spokojenosti za deset let ještě lehce posílily. Podle průzkumu Medianu až téměř na 77 procent, což je jedna z nejvyšších dosažených hodnot.

Podle Matěje Ehrlicha však ani rozvod nemusí být nutně krokem k nespokojenosti, možná spíše naopak. „Mnozí lidé nechtějí být uzavřeni v nefunkčním manželství a rozvod je pro ně vlastně cestou k větší spokojenosti. Rodina, mám na mysli děti a vnoučata, jim tím momentem ze života nezmizí,“míní sociolog Ehrlich. Počet rozvodů od doby před deseti lety lehce poklesl, nejvíce v posledních čtyřech letech.

„Rozvodovost stoupala v době ekonomické krize – mimo jiné i kvůli exekucím, které dopadaly na manžele. Byl vidět nárůst zejména v chudších regionech a mezi méně vzdělanými lidmi. Je ale třeba zdůraznit, že většina manželství se rozvede dříve než mezi 55 až 65 lety,“podotýká sociolog Daniel Prokop, který s Medianem spolupracuje.

Období 3. věku se v sociální gerontologii označuje jako mladé stáří. K hlavní náplni v této etapě stále patří prarodičovská role. Podle socioložky z brněnské Masarykovy univerzity Lucie Vidovićové však trendy naznačují, že se seniorské generace takříkajíc modernizují a přibližují mladším ročníkům. I když si zachovávají svoje relativně jedinečné rysy.

„Používám pro to svůj oblíbený příměr – eskalátor. Generace se posouvají, což odpovídá našim studiím. Lidé se vezou na vlně módy aktivního stárnutí, které je hodně baví. Aktivnější mladí senioři mívají vyšší pocit štěstí i stresu, takový hořkosladký stres,“popisuje socioložka.

Změnu vidí v tom, jak tato generace přikládá stále menší důležitost práci, naopak větší důraz klade na volný čas. Zkrátka současné ideály aktivního stárnutí jsou podle odborníků hlavně o seberealizaci. Klasické hlídání vnoučat sice mladým seniorům skýtá významný zdroj spokojenosti, být hlídacím prarodičem na plný úvazek jim však už tolik nevyhovuje. Vnoučata dnes pravidelně hlídá 53 procent seniorů, v mimořádných případech, když třeba dítě onemocní, je ochotno se o ně postarat 59 procent. „Naši respondenti často hovoří o stáří jako o svobodě, kdy nic nemusí, ale hodně toho mohou. Podle našeho výzkumu jim ale prarodičovská role pořád přináší nejvíce radosti,“dodává Lucie Vidovićová.

Socioložka nesdílí optimismus ohledně následků rozvodů, že může být cestou k větší spokojenosti. Rozvody podle ní dopadají zejména na některé starší muže, pokud z původního partnerství neodcházejí kvůli nové rodině. Nezřídka tak ztrácejí sociální vazby s vnoučaty. Ukazuje se totiž, že dědečkové vykonávají svoji prarodičovskou roli spíše formou podpory babičky a rozvodem se toto pouto leckdy zpřetrhá.

Vnoučata vytlačuje studium

Takzvaní mladí senioři jsou podle Medianu spokojenější třeba i s prací. Abstraktní řečí čísel o 15 procent.

Značné rozdíly mezi současnými a dřívějšími mladými seniory v tomto směru pozoruje i Dana Steinová, zakladatelka Centra celoživotního vzdělávání a Klubu aktivního stáří, která se už 30 let věnuje seniorskému vzdělávání. „Dnešní důchodci ho berou jako samozřejmost. Oproti 80. či 90. letům se stalo běžnou součástí jejich života,“konstatuje.

Markantní rozdíl je podle ní i v postoji k cestování. Od roku 1991 zorganizovala více než 50 výměnných pobytů, kdy se lidé, kteří nemohli 40 let cestovat, podívali kromě Evropy do USA, Austrálie, Jižní Afriky, na Nový Zéland.

Partnery k výměnám získávala snadno, protože Praha byla pro cizince velkou atrakcí.

„Dnešní senioři se ovšem už moc o nikoho starat nechtějí a raději si zaplatí, aby se někdo postaral o ně,“dodává Dana Steinová s tím, že senioři místo výměnných pobytů dávají přednost klasickým zájezdům s cestovními kancelářemi.

Vnoučata dnes pravidelně hlídá 53 procent seniorů, v mimořádných případech, když třeba dítě onemocní, je ochotno se o ně postarat 59 procent.