Fúze, ze které sešlo?
Šéf Monety Tomáš Spurný popisuje, proč nevyšlo spojení s Air Bank. „Trh se ale musí zkoncentrovat,“říká.
Mělo to být spojení, jaké český bankovní trh léta nezažil. Jenže představy hlavních protagonistů snahy o propojení Moneta Money Bank a finančních institucí ze skupiny PPF se nakonec neprotnuly. Šéf Monety Tomáš Spurný přesto čeká, že trh se začne hýbat. „Je jen otázka, zda za námi někdo přijde, nebo zda my za někým půjdeme,“říká Spurný.
Jeho banka se navíc nyní chystá na zpětný odkup akcií, jeho realizace závisí na povolení regulátorem a schválení valnou hromadou. „Odkup a zrušení akcií v hodnotě do jedné miliardy korun potenciálně zvýší hodnotu pro akcionáře Monety. Tento nástroj je standardně využíván bankami jak v Evropě, tak v USA,“uvádí Spurný.
Několik měsíců jste pracovali na spojení Monety s finančními institucemi ze skupiny PPF – Air Bank a českým a slovenským Home Creditem. Nakonec transakce padla pod stůl. Není vám to líto, vzhledem k tomu, kolik jste tomu věnoval času?
Líto mi to určitě není, byl to efektivně a dobře vynaložený čas. Měli jsme před sebou dobrou transformační příležitost. A to trvá. Nenašli jsme průsečík toho, co my vidíme jako realistické a co vidí protistrana jako žádoucí. Tento výsledek není dobrý pro nás a podle mého ani pro protistranu. Ale jinak to pro nás bylo dobré cvičení, poprvé jsme se pokusili o něco takového. Do projektu se zapojilo kolem třiceti našich lidí, kteří na tom dělali vedle své běžné práce, a všichni řeknou, že to byla dobrá zkušenost.
Pokusíte se průsečík s PPF znovu najít, nebo se mezi vámi vytvořila taková propast, že už to nepůjde?
O tom teď nechci spekulovat, ale nikdy neříkej nikdy, čas ukáže. Byla to unikátní příležitost, dobrá pro obě strany. Oznámili jsme naše cíle a PPF řekla, že v jejich kontextu nevidí prostor pro změnu ceny, protože Home Credit a Air Bank mají z jejich pohledu lepší výsledky, než se čekalo. Ale ty výsledky se shodovaly s tím, co jsem na přelomu roku prezentoval investorům.
Z jakých důvodů to pro vás byla unikátní příležitost?
Zdvojnásobili bychom tím objem vkladů ze 100 na 200 miliard korun, získali bychom desetinu trhu. Vhodně bychom propojili kmen klientů, kde je vcelku malý překryv. Air Bank se podařilo oslovit mladou městskou klientelu, která bude časem potřebovat financování pro své domácnosti – hypotéky či spotřební úvěry. Air Bank i její klientela je také víc digitalizovaná. Vhodně se doplňuje pobočková síť, protože se pobočky budovaly v odlišných dobách. A výhoda tkví i v Home Creditu.
Jeho obchodní model je velmi ziskový. Umožňuje lidem, kteří nemají vysoké příjmy, získat úvěrové prostředky za relativně dostupných možností. Ustál dvě období recese i novou legislativu o spotřebitelském úvěru. My bychom navázali na tradici Multiservisu, jehož podnikání bylo ukončeno, když předchozí majitel banky v roce 2009 přehodnotil na celém světě své plány v oblasti retailového bankovnictví. Na banku to mělo negativní dopad dlouhodobě – Monetě, předtím GE Money Bank, klesají výnosy od roku 2009. Až letošek by měl být první rok, kdy se výnosy začnou zvedat.
Je v Česku ještě nějaká finanční instituce, s níž by spojení bylo podobně výhodné?
Naše růstová strategie se zaměřuje zejména na další rozvoj drobného bankovnictví a na osoby samostatně výdělečné činné, ať už jsou to profesionálové či drobní řemeslníci a živnostníci. A na českém trhu je relativně hodně akvizičních příležitostí. Ubírat se lze dvěma směry. Buď se zaměříme na drobné bankovnictví, kde právě kombinace s Air Bank a českým a slovenským Home Creditem byla nejatraktivnější. Nebo bychom se mohli stát hodnotnou součástí univerzální banky. Je tu několik středních až velkých bank, o nichž jsem přesvědčen, že bychom obohatili jejich obchodní model. Je jen otázka, zda za námi někdo přijde, nebo zda za někým půjdeme my.
A stalo se tak?
Několik měsíců jsme se zaměřovali na projekt s PPF. Teď máme čas na to, abychom se rozmysleli, co dál. Každopádně máme strategii organického růstu, která nás dostatečně zaměstnává. Věnujeme se tomu, abychom naplnili cíle pro letošní rok, musíme dodat zisk minimálně 3,7 miliardy korun. A pokud se to podaří, vyplatit z něj dividendu minimálně 3,4 miliardy.
Aktivistický fond Petrus Advisers vám před časem dopisem doporučil, že akvizičním cílem by se mohly stát UniCredit Bank či Komerční banka. Co vy na to?
Jejich dopis je zajímavý v několika aspektech. Například nám doporučují, abychom postavili obchodní model na distribuci produktů třetích stran kolektivního investování. Vzhledem k tomu, že celkové výnosy z toho segmentu napříč retailovým trhem nedosahují ani pěti miliard a celkové výnosy bankovního trhu jsou zhruba 170 miliard, je to vcelku úsměvné. Na kolektivním investování tu banku nikdo nepostaví. A k těm bankám, co jsou v dopise jmenovány – myslím, že je pro nás obtížné, abychom je koupili.
Dojde letos nebo v příštím roce na českém trhu k nějakému významnějšímu pohybu?
O tom nechci spekulovat. Ale když se podíváme, jak jsou rozděleny celkové výnosy, tak velká bankovní čtyřka má kolem 123 miliard a její výnosy mírně rostou. Středně velké banky mají na výnosech kolem 33 miliard, ale dlouhodobě klesají. A malé banky mají výnosy kolem 13 miliard, ale dynamicky rostou, loni kolem 31 procent ročně. Malé banky se specializují na spotřební úvěry, velkým i středním hráčům ukusují nejen objemy, ale i výnosy. Trh se začíná fragmentovat, dochází k přerozdělování tržních podílů ve prospěch malých bank, které nabízejí transakční bankovnictví zdarma.
Co to znamená pro trh?
Posouvá se k dekoncentraci. Mluví o tom i ČNB, která dokazuje, že cenotvorba u spotřebního financování je naprosto odtržená od úrokových sazeb. Ceny se spíše odvíjejí od počtu hráčů na trhu. Čím víc jich na trhu je, tím rychleji se snižují průměrné ceny. Nezajištěný spotřebitelský úvěr je nyní zhruba o 25 procent levnější než před třemi lety. A ještě jedna věc, malé banky sice úspěšně vyzývají zbytek trhu, ale jejich ziskovost je stále nízká. Dá se čekat, že jejich majitelé budou chtít dříve nebo později své investice zhodnotit a budou banky prodávat. A nějak do toho promluví i zpomalení ekonomiky. Proto předpokládám, že se trh musí zkoncentrovat. A doufám, že jsme tento proces nastartovali. Minimálně ve smyslu zájmu o nás, případně aby se majitelé menších bank začali zamýšlet nad výhodami možného spojení.
Zmínil jste zaměření na živnostníky a modré límečky. Nejsou právě tyto skupiny obzvlášť ohroženy nastávajícím zpomalením ekonomiky?
Určitě jsou. Moneta je česká banka vlastněná zahraničním kapitálem. Snažíme se podporovat českou ekonomiku tam, kde k tomu máme předpoklady. Nemůžeme konkurovat bankám, které dělají exportní financování, nebo těm, které dělají korporátní či investiční bankovnictví. Ale umíme relativně dobře hodnotit rizika českých domácností. Pokud jde o zaměření na živnostníky, modely, které používáme k řízení rizik, už prověřila jedna hluboká krize. Jsme obezřetní, což se pozitivně projevilo i letošním snížením požadavků na náš kapitál ze strany ČNB, to není na trhu obvyklé.
Některé banky hledají budoucí výnosy i mimo bankovní sektor. Vidíte tam také prostor?
Kvůli poslednímu vývoji v oblasti regulace budou banky závislé na úrokových příjmech. To je cesta, kterou se ubíráme. Z dřívějška si neseme dědictví, že naše produkty byly relativně drahé. Teď nám rostou objemy, ale výnosy ne tak rychle. Nejsem však fanouškem hledání výnosů v bitcoinech, v prodeji energií či v jiných satelitních činnostech. Možná tato témata mají publicitu, ale jádrem naší činnosti je sbírat vklady, prodávat důvěru a kupovat riziko u našich klientů. A dělat to obezřetně, abychom vydělali kdekoliv mezi 15 a 20 procenty návratnosti na kapitálu. V tom smyslu je bankovnictví relativně rutinní činností, kde je nutné inovovat sběr informací, abyste rozuměli riziku, a chovat se dobře ke klientům.
Před rokem a půl jste začali aktivně nabízet hypotéky s poměrně ambiciózním cílem. Máte šanci uspět proti obrům i na zbržďujícím se trhu?
V roce 2015 jsme v hypotékách měli portfolio 15 miliard korun, dnes máme 33,9 miliardy a 2,7 procenta trhu. Naším cílem je pět procent. Máme ale významně di s proporcionální podíl nové produkce oproti tomu, co máme v knihách. V roce 2018 jsme v bilanci hypotečních úvěrů rostli na úrovni 55,8 procenta a za první kvartál 2019 o 54 procent meziročně. A to ve stejné době, kdy si mnoho bank stěžovalo na „tvrdá“doporučení ČNB. My je naopak vítáme. Věříme, že restrikce výše půjčky k hodnotě nemovitosti jsou dobré pro stabilitu, nejen bankovního trhu, ale i české ekonomiky jako takové. A podobně věříme, že by bylo dobré mít rozumný příjem, abyste dostal hypotéku.
ČNB teď znovu „naštvala“banky prosazováním přísnějších pravidel, co banky mohou účtovat jako uznatelné náklady při předčasném splacení hypotéky…
Myslím, že i v tom ČNB učinila moudré rozhodnutí, byť nás to bude stát nějaké peníze. Toto rozhodnutí přenáší riziko na banky a říká jim, aby neúčtovaly klientovi za ušlé výnosy. A pokud jsou banky expertem na rizika, měly by se s tím umět vyrovnat. Navíc to napomůže tržnímu prostředí, usnadňuje klientovi odchod k jiné bance, pokud ho ta „jeho“naštve. Jako problematické vnímám, že český trh hypoték ovládají zhruba ze tří čtvrtin externí finanční poradci. Ale jako odvětví si za to můžeme sami.
Některé politické strany však tvrdí, že ČNB regulací značně omezila dostupnost bydlení.
Nemyslím, že by v působnosti ČNB měla být dostupnost bydlení. Je přece na státu, aby rozhodl třeba o odečitatelnosti úroků z hypoték. O pomoc mladým rodinám k překlenutí propasti, že nemají uspořeno na část nemovitosti, se mohou postarat různé fondy. Tyto otázky se neřeší jen v Česku. Je to téma pro koalici, která v danou dobu vládne. Podpora bydlení by měla být jednou ze stěžejních programových záležitostí státu pro podporu rodiny. Lze se inspirovat v zahraničí. Když se například podíváme do Rakouska, banky, respektive stavební spořitelny, financují rozvojové projekty municipalit zaměřené na bydlení.
Podniky se potýkají s nedostatkem lidí. Platí to i pro banky?
Především je velký nedostatek lidí, kteří mají schopnosti a dovednosti participovat na digitalizaci banky. Napříč profesemi. To je jedna z palčivých oblastí. Ta druhá souvisí s pobočkovou sítí v menších lokalitách. Někde je tam náročné najít kvalifikovanou pracovní sílu.
Věnujeme se tomu, abychom naplnili cíle pro letošní rok, musíme dodat zisk minimálně 3,7 miliardy korun.