Nekosit, i tím lze udržet vodu ve městě
Více než sto litrů vody užije Pražan v průměru během jediného dne. Spotřeba vody roste, a to navzdory suchu trvajícímu už několik let. Žíznící metropoli mohou pomoci i zdánlivé maličkosti.
MODŘANY Vyšší, nekosená tráva, více zeleně, nové či revitalizované rybníky či mokřady. I tak může vypadat boj se suchem a nedostatkem srážek v metropoli. Sucho se hlavnímu městu nevyhýbá, ceny vodného a stočného pomalu stoupají, stejně jako spotřeba životodárné tekutiny.
Metropole v tabulkách spotřeby vody v krajském srovnání v ČR vede. Svědčí o tom i aktuální statistika Českého statistického úřadu (ČSÚ) o průměrné spotřebě vody v domácnostech za rok 2018. „Nejvyšší spotřeba vody v domácnostech je v Praze. Převyšuje 107 litrů na osobu za den. Nejnižší je naopak ve Zlínském kraji, kde je přibližně o 32 litrů menší,“vysvětlila Soňa Horáčková z oddělení statistiky životního prostředí ČSÚ.
Větší obavy mají v Kárném
Žíznící Pražané dvě třetiny spotřeby vody uspokojují z úpravny na Želivce, spravované Povodím Vltavy. Tato společnost problematiku sucha pravidelně monitoruje. „Aktuální situaci v Povodí Vltavy z pohledu stavu povrchových vod zatím nehodnotíme jako stav hydrologického sucha. Je však nutné i nadále pamatovat na skutečnost, že z dlouhodobého pohledu evidujeme od roku 2014 nepříznivý vývoj hydrologické situace,“shrnula stav aktuální zpráva Povodí Vltavy z tohoto týdne. Problém podle expertů představuje mimo jiné dlouhotrvající deficit srážek a jejich nepříznivé rozložení v kombinaci s nadprůměrnými teplotami vzduchu.
Zbývající tekutinu pro spotřebu obyvatel čerpá hlavní město z podzemí u Káraného v údolí řeky Jizery. O tu pečuje společnost Povodí Labe, také ta pravidelně vyhodnocuje stav sucha. Květnová situace zde podle analýzy vyznívá o něco hůře než v povodí Vltavy.
„Ve srovnání s dlouhodobými průměrnými průtoky pro květen, vyhodnocovanými za hydrologické období 1981–2010, dosahují průtoky nejčastěji úrovně 30 až 50 procent dlouhodobého normálu,“uvedla k aktuální situaci Hana Bendová z Povodí Labe.
Voda a zeleň pomohou městu
Otázku, jak zadržet vodu a ochladit metropoli, zvláště v letních měsících, řeší také hlavní město. Metropole má vytvořenou Adaptační strategii na změnu klimatu, v rámci které již podniká řadu kroků. Jedná se například o výsadbu či revitalizaci zeleně nebo budování a přestavbu vodních ploch. V současnosti se na zeleň mění například někdejší skládka ve Velké Chuchli, do konce letošního jara tam podle projektu odborníci vysadí dalších více než 15 tisíc nových dřevin, mimo jiné malé javory, duby, borovice, jasany či třešně. Pracuje se i na vodních tocích, pokračuje třeba revitalizace Milíčovského rybníka na jihovýchodě metropole. Tam bude mimo jiné opravena hráz.
„Musíme významně posílit odolnost města proti změnám klimatu a snížit příspěvek k tvorbě skleníkových plynů. Pomohou i ty nejmenší zásahy, třeba vyšší tráva během suchých dní,“uvedl náměstek primátora pro životní prostředí a bezpečnost Petr Hlubuček (Spojené síly pro Prahu TOP 09 a STAN).
Délka stébel trav vypadá jako podružnost, podle expertů ale i správné kosení hraje důležitou roli v zápase o udržení vody a příznivého klimatu ve městě. Dobře upravený vyšší trávník a luční porost nejen zachytí pyly, na které je mnoho lidí alergických, ale především prach ze zpevněných komunikací. Tráva prach podrží, vítr jej nerozfouká do okolí a déšť nečistoty odplaví.
„Vzrostlé trávníky lépe zadrží vodu a naberou síly pro přežití horkého letního období. Žádoucí je také přeměna některých travnatých ploch na luční trávníky s méně častou sečí, které jsou odolnější, méně náročné na údržbu a pozitivně podporují biodiverzitu,“uvedla bioložka Veronika Oušková.
Správně žnout se rozhodla například Městská část Praha 12. „Nebudeme sekat na anglický trávník, ten by nám v dnešním suchu vyschl a přívalový déšť by nezachytil, ale na výšku 10 cm,“sdělila Eva Ingrid Antl Burianová, vedoucí odboru kanceláře MČ Praha 12. Radnice vytipovala i pozemky na okraji sídlišť nebo prudké svahy, které nejsou tolik využívány, a bude je sekat pouze jednou ročně.