Sucho může zdražit pivo
Pokračování ze strany 1 Největší tuzemský pivovar Plzeňský Prazdroj spolupracuje se šlechtiteli a výzkumnými ústavy, aby měl dostatek surovin i do budoucna.
Vyšlechtit novou odrůdu je však komplikované. Znamená to utratit desítky milionů korun s nejistým výsledkem. Samotné křížení zabere minimálně osm let, následná registrace u Ústředního zkušebního a kontrolního ústavu zemědělského další tři roky. Přesnější a rychlejší metody genové modifikace nebo editace jsou v Evropské unii přísně regulovány.
Nikdo neví, co bude za deset let
Na klimatické změny se snaží reagovat i české šlechtitelské firmy, je to však obtížné, protože nevědí, co bude za deset let.
„Teploty v posledních letech v růměru vzrostly o dva stupně Celsia. Rostliny budou muset lépe reagovat na teplo a vyšší sluneční záření. Nejde to ale zlepšit skokově,“vysvětluje Ivo Sedláček, ředitel největší tuzemské šlechtitelské společnosti Selgen. Pětina plodin pěstovaných na polích v Česku pochází z odrůd vyšlechtěných touto firmou.
Selgen uvedl poměrně nedávno na trh odrůdu ječmene Spitfire, která se podle Sedláčka hodí pro výrobu takzvaných europiv (piv s unifikovanou, nepříliš vyhraněnou chutí) a dobře prý ustála loňské sucho. Na sucho reagují také chmelaři. I tato plodina měla loni horší rok, nižší hektarový výnos i obsah žádoucích alfa hořkých látek.
„Nejpěstovanější chmel v ČR, žatecký poloraný červeňák, se zrovna potýká velice špatně ani ne tak se suchem, jako s vysokými teplotami nad 30 stupňů Celsia,“říká Josef Patzak z Chmelařského institutu Žatec. Před třemi lety institut zahájil pro japonský pivovar Suntory v Kjótu smluvní výzkum na šlechtění jemného aromatického chmele s vyšší odolností k suchu. Vhodné genotypy, které vzejdou z křížení, by mohl zaregistrovat nejdříve za pět let.
Chmel se v tuzemsku pěstuje v historicky sušších oblastech. Pěstitelé, kteří měli loni o čtvrtinu nižší úrodu, s obavami hledí na předpověď v příštích týdnech. Částečně se problém snaží řešit i budováním závlah a retenčních nádrží.
Předseda Českého svazu pivovarů a sladoven František Šámal je k dalšímu vývoji optimistický. „Tím, že zapršelo, si myslím, že ječmeny jsou zachráněné,“říká s tím, že Česko má dost přebytků.
Někteří experti už však začínají mluvit o tom, zda by se pivo nemohlo vařit z ozimého ječmene. To by však mohlo snížit kvalitu moku. „Bohužel řada jeho odrůd nemá potřebnou sladovnickou kvalitu,“říká vrchní sládek Pivovarů Staropramen Zdeněk Lux. V některých zemích, jako je Velká Británie, však tento ječmen už umějí vypěstovat tak, aby splňoval parametry pro výrobu piva, které dávají jařiny.