Většina „lovců“dětí nejsou devianti

Riziko, že se dítě chytí do pasti sexuálního predátora na internetu, je větší, než si rodiče vůbec uvědomují, upozorňuje Zora Dušková, klinická psycholožka a ředitelka Dětského krizového centra.

Je to častý jev, že dospělí „loví“děti na internetu?

Ze zkušenosti z Dětského krizového centra vím, že je to obrovský problém, daleko větší, než si myslíme. Častost, kdy neznámí muži atakují děti prostřednictvím internetu a sociálních sítí, je velká.

Co se s tím dá dělat? Lze tomu nějak předcházet?

Mám dojem, že jsme pořád na začátku zvládnutí celé této problematiky. Potřebujeme, aby si rodiče uvědomili, že dítě, které je vedle v pokoji u svého počítače, už dnes není v bezpečí a že může být někým sexuálně atakováno, nebo vydíráno. Děti se ve chvíli, kdy se nechají zmanipulovat k tomu, aby poslaly třeba svoji choulostivou fotografii nebo video, stávají okamžitě vydíratelné, a bohužel také velmi často vydírané jsou.

Kdo jsou nejčastěji tito predátoři?

Je třeba říct, že naprostá většina zneužívatelů jsou nedeviantní muži, kteří volí dítě jako náhradní objekt pro uspokojení svých potřeb. Vedle potřeb sexuálních tady velmi často hraje roli pocit převahy a absolutní moci nad dětmi.

Jak často v takových situacích dochází k setkání dítěte a lovce?

To jsou případy, které v centru řešíme, a nejsou úplně ojedinělé. Ono je vlastně relativně snadné získat si prostřednictvím sociálních sítí a falešného profilu důvěru dítěte, vystupovat třeba jako jeho vrstevník nebo někdo, kdo mu hodně rozumí, kdo ho chápe a pofouká mu nějaké jeho křivdy či neúspěchy. Dítě velmi snadno nabude dojmu, že na druhé straně internetu je nějaký kamarád. Vyráží pak na tyto schůzky velmi naivně a nepoučeně. A v případě, kdy dítě neřekne nikomu ve svém okolí, že si dojednalo schůzku s neznámým člověkem, je riziko hodně veliké. To jsou situace, které mohou děti opravdu i ohrozit na životě. (aš)