Alabama zakázala potraty – a míří výš
MONTGOMERY Americký stát Alabama zakázal téměř všechny potraty s jedinou výjimkou, čímž ukazuje, že Amerika je v pojetí práv člověka místy tak vícerychlostní, až je z toho mimoběžnost.
Jedinou možností je situace, kdy těhotenství přímo ohrožuje ženin život či pokud plod prokazuje „smrtelnou anomálii“.
Potrat je zakázán i tehdy, pokud žena otěhotní po znásilnění nebo incestu, tedy například jestliže otec zneužije dceru.
Lékař, který potrat provede, může být odsouzen do vězení v délce až 99 let. Pokud se o něj jen pokusí, může počítat s deseti lety.
Jde o nejtvrdší protipotratový zákon v celé Americe.
Jeho text staví umělé přerušení těhotenství na roveň největších zločinů včetně holokaustu.
Zákon nyní čeká jen na podpis guvernérky Kay Iveové, která je republikánka, stejně jako poslanci, kteří zákon protlačili.
Jde o součást širšího trendu v americké „kulturní válce“, v níž se republikánské státy snaží zpřísnit pravidla potratů, zatímco demokratické je uvolňují. Republikáni teď vyrazili proti klíčovému rozhodnutí, jímž je rozsudek Nejvyššího soudu ve věci Roeová versus Wade z roku 1973. Co se tehdy stalo? Texasanka Roeová (to bylo jen soudní jméno, ve skutečnosti se jmenovala Norma McCorveyová) v jednadvaceti potřetí otěhotněla, dítě nechtěla a požádala o potrat s tím, že byla znásilněna. Úřady ho nepovolily, neboť žádné znásilnění nehlásila. Ujaly se jí dvě právničky, které případ dohnaly až k Nejvyššímu soudu. Ten jí dal za pravdu, uznal, že žena má obecně právo na potrat, i když je třeba vzít v potaz zájmy plodu.
Problém byl jen v tom, že to bylo po dvou letech a McCorveyové se mezitím narodila dcera.
Rozsudek se stal Stalingradem, o který rozhořčeně bojují konzervativní a liberální síly v Americe. Konzervativci se nyní, kdy se složení Nejvyššího soudu mírně změnilo v jejich prospěch, snaží vytvořit situaci, kdy by mohli rozsudek z roku 1973 zvrátit.
Jednou z rozbušek má být i alabamský zákon, protože je v rozporu se závěrem Nejvyššího soudu, a ten by proto mohl věc znovu otevřít a zvážit.
Přidalo se i dalších šestnáct států, které schválily či mají rozpracované zákony, podle nichž se potrat nesmí provést od chvíle, kdy lze zachytit srdeční ozvy plodu, což je asi od šestého týdne. A to je doba, kdy řada žen ještě ani o svém těhotenství neví.
Naopak řada států nyní diskutuje dodatky ke svým ústavám (USA mají ústavu, ale současně má každý stát ještě svoji), které by navždy zakotvovaly platnost rozsudku z roku 1973 na jejich území.
Alabamští zákonodárci možná vypadají jako z jiného století, ale právě to je účel. Úmyslně odmítli povolit jako výjimku znásilnění či incest, aby rozpor s rozsudkem z případu Roeové ještě vyhrotili a Nejvyšší soud se tím musel zabývat.
Mimochodem, případ Roeové čili McCorveoyové měl pikantní tečku. Nějaký čas poté, co vyhrála právo na potrat, přiznala, že lhala a znásilněna nebyla, jen jí kamarádky poradily, aby se na to vymluvila. A později tato bojovnice za vlastní potrat změnila zákop a stala se z ní aktivistka proti potratům.