Kdo za Junckera? Kandidáti se střetli
Šestice lídrů evropských frakcí diskutovala v ostře sledované debatě před eurovolbami.
BRUSEL Firemní daně, omezování škodlivých emisí, globální mocenské výzvy i zvládání neopadající imigrační krize.
Nad těmito tématy se střetla šestice předních evropských politiků, lídrů poslaneckých frakcí, kteří by mohli po volbách do Evropského parlamentu nahradit současného šéfa Jeana-Clauda Junckera v čele Evropské komise.
Jedním z diskutujících byl v televizní debatě i Jan Zahradil, kandidát evropských konzervativců.
V devadesátiminutové debatě zmínil i nálady českých voličů, podle kterých si 90 procent Čechů přeje zůstat součástí Evropské unie, naopak plným 70 procentům se nezamlouvá případné připojení ke společné evropské měně.
Největší pozornost se však soustředila na dva muže, kandidáty obou nejsilnějších stran: Manfreda Webera, ze strany evropských lidovců a Franse Timmermanse, který touží uspět za socialisty.
Prvním debatním tématem šestice politiků byla imigrace.
Eurovolby jsou za dveřmi
Podle šestačtyřicetiletého Němce Manfreda Webera se musí Evropa zaměřit především na situaci v Africe. Navrhuje proto zřídit post eurokomisaře pro tento kontinent.
Osmapadesátiletý Nizozemec Frans Timmermans varoval před vytvářením nových hranic v Evropě. Pokud státy střední Evropy neprojeví větší míru solidarity, ohrozí to podle něho další existenci schengenského prostoru.
Stávající „evropská vláda“v čele s Junckerem skončí do konce října. Do té doby musí nový europarlament potvrdit jméno nového předsedy. V Bruselu ho navrhne Evropská rada, tedy vrcholné setkání lídrů členských zemí.
Ti budou vycházet ze složení nově zvoleného europarlamentu, který vzejde z voleb 23. až 26. května. Vzhledem k odkladu brexitu se hlasování účastní i britští voliči.
Dosavadní průzkumy přisuzují pozici nejsilnější strany Weberovým lidovcům. Hodně bude záležet na případných ziscích euroskeptických stran, jako je italská Liga Mattea Salviniho, či francouzská Národní fronta Marine Le Penové.
Lidovce může oslabit odchod maďarského Fideszu Viktora Orbána, kterému členství v březnu pozastavili kvůli obvinění, že jeho vláda porušuje zásady právního státu.
Pokud by nikdo ze včera debatující šestice hlavních kandidátů neuspěl, nabízejí se další záložní jména. Především Francouz Michel Barnier, který byl podle mnoha hlasů špičkovým unijním vyjednavačem při debatě o brexitu a předvedl velký diplomatický um.
Evropská komise by měla zahájit novou éru, která ji přiblíží běžným občanům.
Pesimismus Evropanů
Nadcházející evropské volby přicházejí v době, kdy se vytrácí entuziasmus Evropanů. Podle studie nazvané „Co si Evropané skutečně myslí“, kterou nyní zveřejnil think tank Evropská rada pro zahraniční vztahy, se více než polovina dotázaných Evropanů domnívá, že projekt Unie skončí v horizontu jedné generace.
Nejsilněji tento pocit rezonoval na Slovensku, kde si to myslí 66 procent dotázaných, následovala překvapivě Francie s osmapadesáti procenty.
Stejný průzkum zmiňuje také chuť voličů dostavit se k eurovolbám: na posledním místě skončilo Slovensko, jen o příčku před ním Česká republika, kde úmysl hlasovat vyjádřilo něco přes dvě pětiny voličů.
Chci voliče požádat, aby přišli k volbám, jejich hlas bude rozhodně vyslyšen.
Frans Timmermans, lídr socialistů