Náš potenciál? Víc než 14 procent
Poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková, která odešla z ODS, promluvila o vznikající straně s Václavem Klausem mladším.
Petr Fiala se mnou od té trapné situace, kdy říkal, že jsem nejspíš zamilovaná do Václava Klause, nepromluvil. Ale nejsem proti ODS zahořklá, snažím se vzpomínat jen na to dobré a ODS, respektive Janu Zahradilovi, dám svůj hlas ve volbách do Evropského parlamentu,“říká poslankyně Zuzana Majerová Zahradníková, která v reakci na vyloučení Václava Klause mladšího z ODS opustila stranu též. A teď s Klausem juniorem zakládá stranu novou. V rozhovoru pro MF DNES mluví o ambicích i roli obou Klausů.
ODS vyloučila Václava Klause mladšího po jeho přirovnání přijímání zákonů EU k nacistickému posílání Židů do transportu. Vám to přirovnání přišlo adekvátní?
Předcházela tomu spousta okolností. Přes 50 procent směrnic, které přijímáme z Unie, je opravdu nadřazených našim zákonům. A ve chvíli, kdy o tom ve Sněmovně neustále diskutujeme, byť víme, že to přijato stejně bude, dostáváme se do pocitů bezmoci, co ještě více můžeme ovlivnit. Takže rozumím frustraci, kterou Václav Klaus měl. Je to věc, která by se měla změnit, naše zákony musí být nadřazeny evropským směrnicím. To vyjádření Václava Klause bylo nešťastné, já bych se takto nevyjádřila. Ale rozumím, proč to Václav řekl.
Teď spolu zakládáte novou stranu. Jaký má potenciál?
Můj odhad vychází spíše z toho, co bych si přála – věřím, že to bude víc než 14 procent. Máme větší ohlas, než jsem očekávala. Jsem přesvědčená, že podobná strana, jakou plánujeme, na české politické scéně není.
Máte také ambici stát se ministryní školství?
Je to něco, co by mě nesmírně bavilo a zcela jistě bych to za určitých okolností neodmítla, ale takto dopředu nejsem moc zvyklá přemýšlet.
Dokázala byste si představit koalici s hnutím ANO?
V současné chvíli si to upřímně představit neumím.
Kvůli Babišovi, nebo kvůli tomu, že s ANO zkrátka ne?
Je to kvůli osobě Andreje Babiše. Ale do voleb ještě zbývá hodně času, nespekulujme.
První jména, která se v souvislosti s vaší stranou objevila, byla odpadlíků z SPD Mariana Bojka nebo Lubomíra Volného. Myslíte, že to jsou ty pravé posily?
Lidé, kteří se k nám hlásí, jsou opravdu z širokého spektra příznivců. Jména, která jste zmínil, nejsou ta, která bych považovala za zásadní. Nechci se jich nijak dotknout, ale věřím, že máme v zásobě daleko výraznější jména.
To zatím nemohu říct. 10. června prozradíme jména našich koordinátorů v krajích a přípravný výbor. Jména lidí, kterých si vážím a kteří budou utvářet novou stranu, budou známá až na podzim.
Jaká bude role Václava Klause staršího?
Václav Klaus starší, se kterým jsem měla shodou okolností včera příležitost strávit velmi příjemné setkání, bude mít roli mentora zahraniční politiky. Myslím, že tato parketa mu vzhledem k jeho kontaktům v zahraničí bude velmi vyhovovat.
Jedním z pilířů vaší strany má být heslo „Braňme normální svět“. Co je to normální svět?
Vím, že slovo normální nemusí být snadno ukotvitelné, protože mnohdy my, kteří ho používáme, si v kontextu s ostatními můžeme připadat nenormální. Je to jistá jednoduchost, přímočarost. Není to svět nějaké elity. Třeba v mé oblasti školství je to svět bez inkluze, bez přehnané byrokracie, je to absolutně odpolitizované školství. Dnes jsem si zrovna četla, že paní ombudsmanka Šabatová by chtěla, aby sňatek gayů a leseb byl zakotven ve výuce občanské výchovy. To jsou přesně věci, na které říkám ne.
Tvrdíte, že největším ohrožením tradiční rodiny jsou homosexuální sňatky. Proč zrovna ony, čím tradiční rodinu tak ohrožují?
Už jen samou podstatou slova manželství, které je svazkem muže a ženy. Demokracie je vláda většiny a na základě jejího přání se mají přijímat zákony. V poslední době jsme ale svědky toho, že si menšiny nárokují rovnocenné podmínky s většinou – a to přece nejde.
Jak ale rodinu ohrozí homosexuální sňatek?
Oba přece víme, že tím to nekončí. V roce 2006 se jednalo o registrovaném partnerství a oni říkali, že jim to stačí. Jsme o 13 let dál, registrovaných partnerství máme kolem 2 000 a vůbec si nemyslím, že jde o přání homosexuálů jako takových. Mám v Olomouci mezi homosexuály hodně známých, ale nikdo mě nežádal o podporu sňatku. Je to cíl aktivistických skupin, ale zákony nemají vznikat na základě přání aktivistických skupin. Co by následovalo dál? Překopávání čítanek, přeorientovávání se na to, že rodina není máma a táta? Když dnes řeknete dítěti, aby nakreslilo rodinu, všechny nakreslí mámu a tátu. A vy jim chcete překopat vnímání a svět.
Takže souhlasíte i s názory, že když teď budeme tolerovat homosexuální sňatky, dál nám přijdou normální pedofilie či zoofilie?
Přesně to jsou ta Overtonova okna, která byla dřív tabu a teď se otvírají. Podívejte se do Německa, kde dnes naprosto legitimně diskutují o pedofilii. Je to ta salámová metoda, kdy neustále ustupujeme a potom se nestačíme divit.
Jste pro vystoupení z Evropské unie?
Vystoupení z Evropské unie absolutně není na pořadu dne. Myslí si to i Václav Klaus mladší a byla to jedna ze stěžejních věcí, o kterých jsme se bavili, než jsme si plácli. Budeme ale prosazovat návrat před Lisabonskou smlouvu a právo každé země říct ne. Chceme zachovat volný trh, pohyb osob a služeb, ale naše zákony musí být nadřazeny evropským směrnicím.
Před půlrokem jste prohlásila, že „brexit není vůbec nic složitého, zvládneme to jednou větičkou, komplikaci z toho dělají jen soudruzi v Bruselu“. Pořád si to myslíte?
Řekla jsem to v kontextu nějakého dění, už si přesně nevybavím konsekvence, které k té větě vedly, ale předpokládám, že to bylo v situaci, kdy Evropská unie chtěla neustálým protahováním vypořádání se s Velkou Británií vytvořit precedent, proč to ostatní nemají dělat. Nemyslím si, že je v pořádku, když si občané Velké Británie odsouhlasí odchod a další dva roky jim Evropská unie hází klacky pod nohy a odchod se nekoná.
Teď to tedy ale spíš vypadá, že si klacky pod nohy házejí Britové sami. Dohoda s Unií je už nějaký čas na světě a britský parlament se stále není schopný dohodnout.
Ano, máte pravdu, že situace je turbulentní.
Takže si za tou větou už nestojíte?
Tak jsem to nemyslela. Ta věta měla vyznít tak, že pokud chcete brexit, pojďme se domluvit. Ale bylo to řečeno zcela jistě s nadsázkou, je jasné, že legislativně brexit není jednoduchý krok.