Eurovolby: jak to opravdu dopadlo
Vládní opozice je po víkendových volbách do Evropského parlamentu v naději, že dohromady získala víc hlasů než hnutí ANO a jeho spojenci. A může tak spřádat plány, jak v příštích sněmovních volbách přepíše politickou mapu Česka. Ale z pohledu ODS, Pirátů,
TOP 09, STAN a KDU-ČSL jde pořád spíš o vysněný než realistický plán. Vítězné ANO totiž dál ví, že má situaci ve svých rukou. Ale popořadě.
V hnutí ANO se obávali, jak se na jejich výsledku podepíšou už týdny protivládních demonstrací. A také narychlo vytažené předvolební téma dvojí kvality potravin, které přitom léta hrály jiné strany.
Optimismus nejsilnějšímu vládnímu hnutí příliš nedodávala ani zkušenost z roku 2014, kdy se ukázalo, že europarlament voliče ANO
příliš neoslovuje: zatímco ve sněmovních volebních modelech ANO už tehdy válcovalo konkurenci s 30 procenty, do Bruselu ho podpořilo jen 15 procent voličů. Teď dávaly interní průzkumy ANO najevo, že může mít problém překročit dvacet procent hlasů. I proto se teď v reakci šéfa hnutí Andreje Babiše bylo obtížné vyznat. Získaných 21 procent hlasů a šest mandátů označil za „velký úspěch“, příliš radosti však neprojevoval.
„Zisk šesti mandátů je úspěch, ANO by rádo získalo sedm, ale každý má nějaké plány a ty se nemusí úplně naplnit. Potvrdilo se však, že i ve volbách, kterých se ve větší míře účastní voliči jejich oponentů, má šanci,“hodnotí výsledek sociolog Jan Herzmann.
ANO může těšit, že z trojice stran, které mají podíl na moci, je jasně vpředu. Ale pro eventuální další koalice nemůže mít Babiš radost z toho, jak převálcoval koaliční ČSSD.
Necelá čtyři procenta hlasů pro stranu, která v Evropském parlamentu nikdy příliš nezářila, ale alespoň na dva mandáty to zatím vždycky stačilo, jsou slovy předsedy ČSSD Jana Hamáčka „tvrdá rána“. Především je to vzkaz, že strana si musí počínat mnohem rázněji.
Tak aby se nestalo, že Babišovi stačí pár fotek a klipů před volbami, aby zcela vymazal osm let, kdy teď odcházející europoslankyně ČSSD Olga Sehnalová bojovala za zákaz dvojí kvality potravin.
Anebo že i po deseti letech v Bruselu málo známý lídr kandidátky ČSSD Pavel Poc řeší témata typu „ochrana genetické rozmanitosti v zemědělství“.
Stranu nejspíš žádný převrat v následujícím roce nečeká, Hamáčka sice straníci už teď ostřelují, zároveň však nevidí nikoho, kdo by ČSSD mohl převzít.
„Špatná prezentace, absence touhy vítězit i zbytečné trafiky pro vysloužilé politiky. Selháním bylo i angažmá Antonína Staňka a neschopnost jej rychle odvolat,“vyčetl vedení ČSSD poslanec Petr Dolínek. V jím uvedeném seznamu mladších stranických jmen – Tomáš Petříček, Irena Ropková, Michal Šmarda a Michal Pobucký – však zatím žádný Hamáčkův výrazný oponent a možný nástupce není.
Konečná a nic dál
Optimistické vyhlídky volby nepřinesly ani komunistům. Jejich bruselská stálice Kateřina Konečná sice uklidnila stranické vedení ziskem aspoň jednoho mandátu, ale za ní zůstala propast.
Straně, která v eurovolbách získala postupně 20, 14 a 11 procent hlasů, žádný „nový Ransdorf“neroste a hlasy jí postupně přebírají ANO či SPD, které na voličské mapě loví v podobných regionech – v pohraničí a menších městech.
Druhá jmenovaná, SPD, pak slaví jako nováček v Evropském parlamentu zisk dvou mandátů, přičemž hlavně v osobě generála ve výslužbě Hynka Blaška, který do eurolavic přeskočil až z osmého místa kandidátky, může vidět naději.
Zdaleka největším skokanem voleb je ale exministr Alexandr Vondra. Z patnáctého místa kandidátky ODS ho voliči vykroužkovali až na druhé, což byl také celkový výsledek ODS. Stranický předseda Petr Fiala tak po sečtení výsledků zářil nadšením. „Přichází čas změny, rýsuje se tu jasná alternativa polokomunistické vládě Andreje Babiše. Jeho koalice je narušena,“říkal Fiala. Necelých 15 procent hlasů a čtyři mandáty jsou dvakrát tolik než před pěti lety, kdy byla ODS v největší krizi. Ale pořád je to hodně daleko od eurovoleb v letech 2004 a 2009, kdy občanské demokraty volilo přes 30 procent lidí. Možná realističtěji než profesor politologie Fiala tak výsledek četl starosta Líbeznic, místopředseda Martin Kupka.
„Pokud by to takto pokračovalo i ve volbách do Poslanecké sněmovny, Andreji Babišovi nezbudou jiní potenciální koaliční partneři než SPD a KSČM. Ale my spolu s KDU-ČSL, TOP 09, STAN a eventuálně i s Piráty bychom měli větší šanci skládat vládu,“uvažoval Kupka.
TOP 09 a STAN na lodi s Piráty
Právě TOP 09 a Starostové sice dohromady oproti roku 2014 ztratili jednoho europoslance, ale se čtvrtým místem a třemi křesly v Bruselu panovala ve společném štábu těchto stran spokojenost.
Zvlášť když trojka kandidátky Luděk Niedermayer získal nejvíc preferenčních hlasů ze všech českých účastníků eurovoleb vůbec.
„Opět se potvrdilo, že když TOP 09 a STAN jdou dohromady, jsou relevantní politickou silou,“těšilo předsedu STAN Víta Rakušana, podle něhož obě strany překonaly starší „drobné spory“a mohou pomýšlet na další spolupráci.
Otázkou však je, jak se předsedovi TOP 09 Jiřímu Pospíšilovi bude z Bruselu dařit šéfovat své straně? Její nejvýraznější sněmovní postava Miroslav Kalousek se totiž s Pospíšilem příliš nemusí – krátce po volbách kritizoval TOP 09 za to, že nenavázala spolupráci také s hnutím Evropa společně (lídrem byl Jaromír Štětina) a hnutím Hlas (jedničkou byl Pavel Telička), a pak ani nedorazil do štábu.
TOP 09 se STAN si také budou muset dát pozor, aby si nepřebíraly voliče s Piráty, kteří lovili na podobných místech: v Praze a dalších velkých městech. Piráti už teď byli rozpolcení: získali sice v Evropském parlamentu premiérové tři mandáty a 14 procent hlasů, ale po prohlášeních, že mají šanci na 20 procent a vítězství, to zatím zdaleka nevypadá, že by se měli dramaticky přibližovat vedoucímu ANO.
Úspěch pro lidovce v terénu
Podobný příběh jako lídr kandidátky ČSSD Poc zažil Pavel Svoboda, jednička KDU-ČSL. V Bruselu respektovaný poslanec, možná nejvlivnější Čech v Evropském parlamentu vůbec. Ale pro veřejnost příliš akademický. Svůj post neobhájil. Lidovce však může těšit, že další dvě jejich tváře, Michaela Šojdrová a Tomáš Zdechovský, už ano.
„Myslím, že jsme šli víc mezi lidi. To je daleko lepší než dvacetkrát být někde v televizi,“uvažoval Zdechovský, co mohlo být za tím, že na rozdíl od Svobody uspěl.