Kdo přijde místo Junckera

Merkelová proti Macronovi. Na novém šéfovi EK se neshodnou.

BRUSEL Soupeři sotva vstřebali výsledky víkendových eurovoleb a v Bruselu už se rozjíždí bitva o nejvyšší posty v Evropské komisi, faktické „evropské vládě“.

Jde o hodně. O směřování evropské politiky v příštích pěti letech.

Premiéři a prezidenti členských zemí Unie se včera sjeli do belgické metropole, aby debatovali o výsledcích voleb, ve kterých oslabili lidovci (EPP) i socialisté (S&D). Ti už nemají většinu. Obě skupiny přesto zůstávají dvěma nejsilnějšími frakcemi v europarlamentu.

Začala velká strategická hra. Zákopy mezi soupeři přitom nejsou úplně patrné. Souboj o budoucnost Evropy probíhá současně na dvou různých frontách.

Zaprvé je tu mocenský střet v europarlamentu samotném.

Hraje se o vliv. Pravicový tábor, tedy lidovci argumentují, že ve volbách se 180 křesly zvítězili. Z toho vyvozují nárok na vrcholné posty.

„Získali jsme ve volbách největší mandát ze všech stran,“zdůraznil pro list Politico Dara Murphy, irský volební manažer lidovců.

Vedle šéfa Komise, který by měl převzít místo dosluhujícího Jeana-Clauda Junckera, jde také o to, kdo nahradí Italku Federicu Mogheriniovou v čele evropské diplomacie. A kdo vystřídá Donalda Tuska jako šéfa evropských summitů.

Lídři většiny politických frakcí se včera podle předsedy dosluhujícího europarlamentu Antonia Tajaniho nakonec shodli, že do čela Komise by měl být nominován kandidát nejsilnější frakce. Za lidovce je to bavorský politik Manfred Weber.

Proti nim stojí levicová frakce S&D, která doufá v pomoc liberálů (ALDE) i Zelených, takže společně by měli více hlasů (324).

Pokud se nedočká Weber hladkého schválení, ze stínu vystoupí kandidát socialistů, dosavadní místo

předseda Komise Frans Timmermans, který se dočkal v eurovolbách silné podpory od nizozemských voličů. „Jeho šance vzrůstají,“tvrdil představitel socialistů Udo Bullman. Systém předem dohodnutých volebních lídrů, kteří se stanou po volbách kandidáty do čela Komise, je podle Tajaniho jasný a transparentní. Přesto se dají mezi poslanci očekávat ještě ostré debaty. A to není stále vše.

Poražený Macron dominuje

Zadruhé je tu i střet mezi parlamentem a lídry členských zemí. Ten zřetelně krystalizoval během včerejšího bruselského setkání evropských premiérů a prezidentů.

V jádru jde o to, zda ponechat obsazování funkcí v Komisi na europarlamentu a jeho systému dopředu známých kandidátů typu Webera či Timmermanse. Takovou variantu podporuje německá kancléřka Angela Merkelová.

Proti tomu vystupuje razantně francouzský prezident Emmanuel Macron. Odmítá automatickou nominaci kandidátů.

Tvrdí, že nejprve je třeba dohodnout přesné kontury příští evropské politiky. Stanovit, jaké úkoly přesně bude Komise mít.

Teprve na základě těchto priorit je podle Macrona možné vybrat konkrétního kandidáta. Během včerejšího setkání jmenoval hlavní cíle, které by měla Unie v příštích le