Evropský strašák: drahé byty
Evropa bojuje s bytovou krizí. Města navrhují řešení od vyvlastňování až po omezení Airbnb.
Ceny bytů v evropských velkoměstech stoupají na historická maxima a táhnou s sebou výši nájmů. Bydlení je tak stále méně dostupné. „Jde o jednu z největších obav lidí napříč Evropou, se kterými mluvím,“uvedl na Twitteru sociálnědemokratický kandidát na předsedu Evropské komise Frans Timmermans.
Důvody krize se napříč evropskými městy liší, přesto lze pozorovat dva výrazné společné jmenovatele – ekonomický boom po krizi z roku 2008 a intenzivní turismus spojený s oblíbeností platforem typu Airbnb.
S bytovou krizí se potýká i Praha, jejíž nové vedení označilo řešení problému za svou prioritu. Pražská koalice navrhuje například daňové slevy pro lidi, kteří byty pronajímají. Vedení města chce také zrychlit délku stavebních řízení, odblokovat takzvané brownfieldy nebo podpořit družstevní výstavbu. Na západ od Česka se ale objevují i mnohem radikálnější řešení bytové krize.
1
Vyvlastněním bytů k nižším nájmům
Petici za znárodnění části bytového fondu už v Berlíně podepsalo přes 20 tisíc lidí. Vedení města se tak iniciativou bude muset zabývat. Ve hře je i referendum o tom, zda se mají byty velkých realitních společností vyvlastnit.
Sympatie přitom nejsou na straně realitek. Ve společnosti Deutsche Wohnen, která má v hlavním městě Německa a okolí přes 115 tisíc bytů, totiž například drží přes desetiprocentní podíl americký investiční fond BlackRock, mimo jiné rovněž největší světový investor do uhelných elektráren.
Podle studie realitního portálu Immowelt se nájmy v Berlíně za posledních 10 let více než zdvojnásobily. Minulý měsíc proti rostoucím nákladům na bydlení protestovaly desítky tisíc Berlíňanů.
Německo přitom už některá opatření omezující vysoké nájmy udělalo. Spolkový sněm v roce 2015 schválil zákon, podle něhož nemůže pronajímatel inkasovat nájem o více než 10 procent vyšší, než je cenový průměr dané lokality.
2
Zdanění prázdných bytů už prošlo
V Praze návrh Pirátů na zpracování analýzy množství prázdných bytů v metropoli pomocí dat z elektroměrů neprošel. Některá evropská města však zavedla na tyto byty přímo zvláštní daň. Sazba například v Paříži činí 60 procent tržní hodnoty ročního nájmu, přičemž ještě do roku 2017 byla tato přirážka 20 procent.
3
Zastropování cen nájmů, třeba podle inflace
Obzvlášť prudký nárůst nákladů na bydlení zaznamenalo v posledních letech Španělsko. S vysokými nájmy se nyní potýkají hlavně turisticky atraktivní Barcelona a Madrid. Levicový kabinet premiéra Pedra Sáncheze schválil v březnu letošního roku zákon, který mimo jiné omezil roční navýšení nájmu ve smlouvě. Pronajímatel jej nyní může zvednout maximálně o míru inflace, která je v zemi na úrovni zhruba 1,5 procenta.
S legislativním omezením výše nájmu přišlo začátkem letošního roku i vedení Berlína. Tamní koalice na čele se sociálnědemokratickou SPD navrhovala zmrazení výše nájmů ve městě na pět let.
4
Sociální bydlení s regulovaným nájmem Mnohá evropská velkoměsta by se v tomto ohledu chtěla inspirovat Vídní, která se pravidelně umisťuje na čele žebříčků nejlepších měst pro život. Přibližně 60 procent Vídeňanů žije v bytech s regulovaným nájmem, který jim snižuje náklady na bydlení.
Sociální bydlení je také jedním z pilířů irského vládního plánu Rebuilding Ireland, kterým chce tamní kabinet řešit bytovou krizi. Situace v zemi došla tak daleko, že v Irsku v posledních letech dramaticky narůstá počet bezdomovců. Na ulici je nyní 10 tisíc lidí, přičemž třetinu tvoří děti.
5
Podpora výstavby nefunguje všude stejně Dalším pilířem irského plánu v hodnotě šest miliard eur je navýšení objemu výstavby. Cílem vlády je do roku 2020 stavět až 25 tisíc nových domů ročně.
Na podobné řešení sází i Praha, není však jisté, zda to povede ke zlevnění bytů. „Vzhledem k nedostatku pracovní síly ve stavebnictví ani nelze očekávat, že by v nejbližší době cena poklesla. Vedení města si situaci uvědomuje a jeho snaha vytipovat ve spolupráci s Institutem pro plánování a rozvoj Prahy vhodné pozemky ve vlastnictví města na bytovou výstavbu by mohly představovat jedno z řešení, jak řešit bytovou situaci,“říká vedoucí oddělení výzkumu poradenské společnosti JLL Blanka Vačkova.
6 Omezení krátkodobých pronájmů přes Airbnb Největší digitální platforma pro sdílení ubytování zásadně proměnila turistický průmysl. Oblíbená místa se ale kvůli ní stávají neobyvatelná a starousedlíci mizí. Majitelé nemovitostí v daných lokalitách totiž upřednostňují výnosné krátkodobé pronájmy, což se podepisuje i na ceně těch dlouhodobých. Rezidenti si navíc stěžují na problematické soužití s ubytovanými turisty. Řada evropských měst proto vůči Airbnb zakročila, například Amsterdam, Barcelona, Berlín, Londýn či Paříž. Restrikce mají různé podoby, může jít o zvláštní daň nebo třeba omezení počtu dní v roce, kdy je možné byt krátkodobě pronajímat.