Nejde o to, čí je řepka, ale že je jí tolik
Včlánku Řepka v předvolebním boji (MF DNES, 20. 5.) vyslovil prezident Agrární komory ČR Zdeněk Jandejsek názor: „Odevšad z médií i ze stranických sekretariátů kouká řepka. Mnozí politici a novináři si ji vzali jako předvolební rukojmí a dělají z ní politiku.“Vzápětí se snaží vyvrátit „ty největší nesmysly, které kolují okolo řepky – třeba to, že všechna řepka u nás je Babišova“.
Problém nevidím v otázce, zda je řepka Babišova, či nikoliv, ale v tom, že jí je tolik. A zda jde o politiku? Ano, ale o tu zemědělskou. Neřešme otázku, co pana Jandejska přimělo zastávat se neobratně pana premiéra. Neobratně proto, že použité argumenty nejsou zcela pravdivé.
Řepka u nás zabírá plochu 380 tisíc hektarů. Nelze nic namítat proti tvrzení, že Babišova bývalá firma má na řepce pěstované v ČR podíl menší než 5 %. Největší zemědělskou firmou a největším příjemcem dotací v ČR je však holding Agrofert, který obhospodařuje více než 100 tisíc hektarů polí. Firmy patřící Agrofertu produkují na asi 17 % této rozlohy právě řepku. Čertovo kopýtko tkví i ve skutečnosti, že Agrofert pokrývá téměř celý řetězec produkce a zpracování. Řepku produkuje, hnojí a ošetřuje ji pesticidy a jinými přípravky, které vyrábějí a prodávají firmy spadající do holdingu, z řepky vyrábí biopaliva. Řepkou se krmí zvířata, která zpracovávají přidružené firmy (Vodňanské kuře, Kostelecké uzeniny, Olma aj.). Společnosti z holdingu prodávají i zemědělskou techniku. Lze pochopit, že toto vše může mnohým vadit, byť společnost nyní není pana premiéra.
Podle prezidenta Jandejska se „často objevuje nesmyslné tvrzení, že řepka ničí půdu, když ji přitom zlepšuje“. Ano, existují argumenty, že pokud se řepka, která získala živiny z půdy, zaoře, ty se do ní vrátí. Potíž je v tom, že od okamžiku sklizně až po vzejití nové plodiny zůstávají lány dosahující rozlohy i dvou set hektarů vystaveny větrné a především vodní erozi. Přispívá k tomu i častá orba po spádnici. Takto se pěstování řepky (i jiných plodin) orientované pouze na výnos negativně podepisuje nejen na půdě, ale i v krajině; v ní třeba výstavba rybníků, jež by měly zadržet vodu, nemá smysl, protože budou brzy zaneseny splavenou půdou. Tvrzení, že řepka zadržuje vodu v krajině, také poněkud drhne – půda bez organické složky je špinavým pískem, jímž voda, pokud se vůbec vsákne, propadne do podloží a odtéká.
Ano, řepka se považuje za jednu z nejlepších předplodin. To ovšem platí pro zcela jiný způsob hospodaření, v němž se uplatňuje více plodin než jenom kukuřice, pšenice a řepka.
Problémy s pesticidy
Zaujalo mě tvrzení, že „není pravda, že se u nás kvůli řepce spotřebovává vyšší množství umělých hnojiv a pesticidů“. Zní to hezky, ale hlavní je výsledek. Vodárna v Plzni musela roku 2012 přiznat, že pitnou vodu, kterou odebírá z řeky Úhlavy, není schopna zbavit pesticidů. Povodí Úhlavy je rozsáhlé a vyznačuje se jednostranným zemědělským hospodařením (řepka, kukuřice). Někteří zemědělci zde přiznávají, že „jedou jen na chemii“. Stalo se, že byly povolené limity na obsah pesticidů v pitné vodě v Plzni překračovány až dvanáctinásobně.
Za pozornost stojí i fakt, že evidence pesticidů u nás není dostatečná. Ví se, že s osivy získávají zemědělci i levné pesticidy dovážené z Číny – ty evidované nejsou. Skutečnost, že nejen povrchové, ale i podzemní vody jsou v ČR plošně kontaminované pesticidy, je všeobecně známa.
Tvrzení, že „řepku mají rádi i včelaři a zejména včely, je totiž výborným a bohatým zdrojem pylu a nektaru“, je téměř cynické. Korunu tomu dává názor, že bez řepky by stav našich včelstev byl poloviční. Například v červnu 2015 informovala média, že chemické postřiky a pesticidy v roce 2014 zasáhly 800 včelstev. Není problém dohledat informace o tom, že včelstva hynou i letos.
Členské státy EU koncem dubna odhlasovaly zákaz látek ze skupiny neonikotinoidů, které zde hrají významnou negativní roli. Česko ale bylo proti, za tyto pesticidy prý není adekvátní náhrada. Kde asi tkví čertovo kopýtko? Nemá smysl diskutovat, kdo prosadil biopaliva, čí jsou pole s řepkou a kdo z ní profituje. Podstatné je, jaká řešení se naleznou, aby naše krajina nebyla pouští.