Hustá doprava na Vltavě
Nehody lodí hrozí i v Praze, ale bez větších následků
PRAHA Prohlédnout si Pražský hrad, Karlův most či Vyšehrad z paluby výletní lodi láká tisíce návštěvníků metropole. Především kvůli tomu je v současnosti provoz na Vltavě v širším centru města obrovský. Zejména v letních měsících plavidla mezi sebou kličkují a vzájemně se vyhýbají.
Kromě menších odřenin k žádné závažné nehodě zatím naštěstí nedošlo. Přesto se nabízí otázka, zda se tragický střet dvou lodí plných turistů na Dunaji v Budapešti, při kterém ve středu večer zemřelo sedm lidí a dalších 21 se stále pohřešuje, nemůže odehrát také v české metropoli.
„Obecně k plavební nehodě může samozřejmě dojít i v oblasti Prahy, neznáme však skutečnou příčinu té v Budapešti, proto se k tomu zatím nelze vyjádřit,“sdělil MF DNES Hynek Beneš, ředitel pražské pobočky Státní plavební správy, která mimo jiné dohlíží na bezpečnost lodní dopravy.
Regulace zdymadly
V každém případě je ale podle něj situace na Vltavě a Dunaji z hlediska hydrologie a parametrů vodního toku zcela rozdílná. V Praze je řeka regulovaná řadou zdymadel a proud nedosahuje takové rychlosti jako v Budapešti, čímž je pro dopravu bezpečnější.
„K potkávání plavidel dochází v malých rychlostech, manévry, jako je přistávání a otáčení, je možné provést na velmi malém prostoru právě bez vlivu silného proudění, které způsobuje velký boční snos (odchýlení, pozn. red.) a manévry vyžadují dostatek místa,“vysvětluje.
Zástupce ředitele a zároveň mluvčí
Ředitelství vodních cest České republiky Jan Bukovský zase poukazuje na to, že nehoda v Budapešti musela být souhrou více negativních faktorů. „Protože i když dojde ke kolizi lodí, jejich konstrukce je na ni připravena a nemělo by dojít k okamžitému potopení,“podivuje se Bukovský. Právě po incidentu v maďarské metropoli šlo ale menší plavidlo ke dnu během pouhých sedmi sekund. Přitom předpisy pro stavbu a vybavení lodí jsou v celé Evropě přísné a pravidelně procházejí inspekčními prohlídkami.
Bukovský předpokládá, že obdobná nehoda by na Vltavě neměla tak tragické následky. „Musíme si uvědomit, že i když by v Praze došlo ke srážce lodí, Vltava není tak hluboká, aby osobní loď zcela zmizela pod hladinou,“tvrdí.
Značný provoz lodí v Praze ale dokazuje i fakt, že smíchovská plavební komora je nejvytíženější ve střední Evropě. V metropoli podle plavební správy dlouhodobě funguje zhruba šedesátka lodí přepravujících turisty. Jejich počet v současnosti dál neroste i proto, že kapacity stání na nábřežích jsou vyčerpány. Kromě nich se po řece pohybují malá rekreační plavidla většinou z půjčoven, dále sportovní lodi a v menší míře i ty nákladní.
Zdejší plavidla se řídí pravidly obecně platnými pro tuzemské řeky. Stanovují třeba problematiku vzájemného potkávání, předjíždění nebo křížení směrů plavby i použití zvukové signalizace. V noci plavba omezena není, nicméně provoz se částečně snižuje i kvůli tomu, že smíchovská komora je v provozu pouze od 7.00 do 22.30.
Novela pro bezpečnější plavbu
Nově má ještě k vyšší bezpečnosti přispět nedávno schválená novela zákona o vnitrozemské plavbě, která pro velké lodě zavádí povinné vybavení navigačním systémem AIS sledujícím polohu a pohyb. Plavidla se díky tomu snadněji navzájem rozpoznají. Opatření má začít platit v prosinci.
Řada provozovatelů s ním však nesouhlasí. „Možná zaznamená nehodu nebo umožní centrální dohled, ale případ nehody na Dunaji jasně ukázal, že tento systém bezpečnost neřeší,“oponuje Zdeněk Bergman, ředitel společnosti Pražské Benátky, která provozuje vyhlídkové plavby po Praze.
Jinak další zpřísňování pravidel už úřady v plánu nemají. „Jsme přesvědčeni, že zákonný rámec spolu se zavedením AIS je pro zajištění bezpečnosti plavebního provozu dostatečný,“říká Beneš z plavební správy.
Na řece v metropoli bylo za posledních deset let jen minimum nehod, z nichž žádná se ani neblížila tragédii v Budapešti. Podle Beneše šlo většinou o selhání jednotlivců a výjimečně o technické závady.
Bergman souhlasí s tím, že nejdůležitější je práce posádky. Nutná je pozornost, vizuální kontakt s okolím i vzájemný respekt. „Proto jsme založili Vševltavský spolek, který sdružuje lidi od vody. Snažíme se společně komunikovat a být k sobě ohleduplnější,“dodává.