Hodiny na síti dětem neškodí
Průzkum: Děti umějí život na sociálních sítích využít v reálných vztazích. Kontrolu ztrácí malá část
Děti, které ze sociálních sítí mají užitek, i děti, kterým jejich online aktivity ubližují, mají jednu věc společnou – obě skupiny na sociálních sítích tráví hodně času.
Zjistila to mezinárodní výzkumná studie o zdraví a životním stylu dětí a školáků (HBSC). Ta v minulém roce zkoumala online chování více než 13 tisíc českých dětí.
Představte si dvě třináctileté dívky: Annu a Terezu. Když zrovna nespí, mají obě prakticky neustále v ruce mobil a kontrolují, jestli někdo na sociální síti nenahrál novou fotku nebo nepřidal nový komentář, obě patří v typologii online chování českých dětí, kterou výzkumníci sestavili, k intenzivním uživatelům sociálních sítí.
Jenže i když se možná na první pohled jejich chování příliš neliší, online život má u každé z nich na život reálný úplně jiný dopad. Zatímco Anna je mezi vrstevníky oblíbená a se sebou v zásadě spokojená, Tereza se hádá s rodiči, má málo kamarádů, zhoršuje se ve škole a má problémy s usínáním.
„Zdá se, že vysoká míra užívání sociálních sítí neškodí, naopak přispívá k úspěšnosti mezi vrstevníky,“říká výzkumník Michal Kalman z Univerzity Palackého v Olomouci. Jenže to podle něj platí jen do té chvíle, než nad nimi dítě ztratí kontrolu.
Domácí andílci versus závisláci
Výzkumníci děti rozdělili do čtyř skupin právě podle toho, jak často jsou online.
Dětí z první skupiny, kterou si pracovně nazvali domácí andílci, s přibývajícím věkem ubývá. To jsou ty, které buď profil na žádné sociální síti nemají, nebo jej využívají podobným způsobem, jaký je typický pro generaci jejich rodičů – několikrát Zdroj: HBSC
do týdne se podívají, co je nového. Takových dětí mezi 11letými napočítali 36 procent, mezi 15letými jich bylo už jen deset procent. Z pohledu řady rodičů je to možná ideální stav, má to ovšem svá ale. Tyto děti si v průměru lépe vedou ve škole, jenže nemají moc kamarádů a ve srovnání s těmi, které jsou online, se častěji cítí ve vztazích s vrstevníky nejistí. A také se méně hýbají.
Nejvíce dětí, celá polovina, spadlo do druhé kategorie „normálních“. Ty jsou sice online denně, ale ne neustále. „Jsou se sebou spokojené, ve vztazích s vrstevníky nevynikají, ale ani nemají problémy,“popisuje je Kalman.
Neustále připojeny
Pak jsou děti, které mobil z ruky prakticky nepouštějí. 18 procent dětí dokáže sociální sítě využít ke svému prospěchu. „Mají nejlepší vztahy s vrstevníky, nejvíce sportují, zdá se, že jsou aktivní ve všech směrech,“říká Kalman. S tím zřejmě souvisí, že mají také o něco více sklony k experimentům s alkoholem a jinými drogami než „normální“uživatelé sociálních sítí.
Takové experimentování je nejčastější v případě těch dětí, kterým se online život vymkl z rukou. Je jich 8,5 procenta. Výzkumníci je proto označili za přímo ohrožené.
„Nejsou schopné myslet na nic jiného, než až budou online. Zanedbávají koníčky, školní úlohy, domácí práce. Když nejsou online, mohou prožívat až náznaky abstinenčních příznaků, cítí se špatně, podrážděně, nereagují adekvátně
Užívání sociálních sítí neškodí, naopak přispívá k úspěšnosti mezi vrstevníky.
situaci. Ztrácejí nad sebou sebekontrolu, na sociální sítě utíkají před nepříjemnými pocity z reálného života,“vyjmenovává příznaky rizikového chování, ke kterým se děti nejčastěji propracují mezi 13. a 15. rokem věku, Petr Baďura z olomoucké univerzity.
„Kvůli tomu, že jsou online, se dostávají do hádek nejen se svými rodiči nebo sourozenci, ale také se svými kamarády,“dodává Kalman. Obecně se sebou nejsou moc spokojené.
Více jsou ohrožené dívky a také děti, kterým se rodiče málo věnují a častěji uvádějí, že rodiče nevědí, jak tráví volný čas v reálném životě ani co dělají na internetu. „Skoro si myslím, že v tom, zda se dítě udrží mezi téměř 18 procenty intenzivních uživatelů a nespadne mezi těch osm procent rizikových, je klíčová právě role rodičů,“říká Kalman.