Stát by stavěl silnice i koleje, ale platit nechce

Ministerstvo dopravy by potřebovalo 166 miliard ročně. Dostává asi polovinu

Postaví se alternativa k páteřní dálnici D1, hradecká D11 se dotáhne až k polským hranicím a z Prahy se bude jezdit do rakouského Lince po dálnici bez přerušení. Ministerstvo dopravy představilo plán, jak do roku 2030 splní požadavek premiéra Andreje Babiše na dokončení dálniční sítě.

V tuzemsku momentálně chybí vyasfaltovat zhruba 920 kilometrů dálnic. Celkem úředníci pracují na dopravních projektech za 1,5 bilionu korun, jen zmíněná páteřní síť dálnic představuje investice za 494 miliard.

S navýšením peněz zhruba o dvojnásobek, které si zrychlení výstavby nutně vyžádá, ale dopravní resort počítat nemůže. Ministerstvo financí má pro něj totiž výrazně menší balík peněz.

Urychlení vlekoucí se výstavby silnic je přesto hlavním cílem vládního hnutí ANO, jež resort dopravy dlouhodobě řídí. Nespokojenost s příliš pomalým harmonogramem pro dokončení dálniční sítě vyjádřil vloni v červnu i předseda vlády Babiš.

„Jsem člověk, který chce mít vše rychle. My tady vedeme nějakou debatu se šéfem Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) o termínech, které se mně nelíbí. Řekl jsem panu ministrovi Danu Ťokovi, že musí pana (ředitele ŘSD Jana) Kroupu donutit k tomu, aby vše postavil do roku 2025,“uvedl.

Po necelém roce už původní šéfové resortu ani ředitelství silnic ve funkcích nejsou. Neplatí ani termín, který se posunul z fakticky nesplnitelného data o pět let. V poslední řadě ale nejsou ani zajištěné peníze na ambiciózní výstavbu dálnic, obchvatů měst nebo vysokorychlostních železnic.

Podle náměstka ministra dopravy Tomáše Čočka musí stát na výstavbu silnic a železnic ročně vynakládat 166 miliard korun, pokud chce mít během příštích deseti let dokončenou silniční síť a rozeběhnout výstavbu prvních kilometrů vysokorychlostních tratí.

Do částky, která znamená vydávat

desetinu státního rozpočtu na dopravní výstavbu, přitom nejsou zahrnuty náklady na výstavbu kanálového propojení Dunaje s Odrou.

Jenže letos stát na dopravní infrastrukturu plánuje vynaložit pouhých 86 miliard korun. A ani pro následující roky se ve výhledech s výrazným navýšením peněz z rozpočtu nepočítá.

Resorty dopravy a financí totiž při chystání investic v rámci Národního investičního plánu vycházejí ze zcela odlišných čísel. Finance stále považují za bernou minci téměř dva roky starý odhad, který v září 2017 schválila vláda. „V něm předpokládané investice do dopravní infrastruktury na léta 2018 až 2030 vyčíslilo ministerstvo dopravy na 422 miliard korun,“řekl MF DNES mluvčí ministerstva financí Jakub Vintrlík.

Současná podoba Národního investičního plánu, který vloni sestavovaly všechny resorty a v němž mělo největší nároky právě ministerstvo dopravy, ještě není konečná. Finální verzi investičních priorit pro příští desetiletí má vládě předložit ministerstvo průmyslu a obchodu do konce června, dodal Vintrlík.

Rozdíl mezi představami obou resortů o financování dopravní výstavby se ale nepodaří zalepit ani financováním z evropských dotací. Rozbíhající se jednání o pokračování třetí fáze operačního programu doprava totiž pro Česko počítá se snížením peněz na zhruba sto miliard korun na sedmileté období po roce 2021.

„Alokace pro Českou republiku by měla být nižší zhruba o 24 procent. Jednání jsou ale zatím v začátcích, přesněji to nikdo nyní neumí určit,“řekl MF DNES Zbyněk Hořelica, ředitel Státního fondu dopravní infrastruktury, přes který české i evropské peníze do výstavby tečou.

Podle Vintrlíka se tak nabízí větší prostor pro zapojení alternativních zdrojů, jako je využití soukromého kapitálu prostřednictvím takzvaných PPP projektů nebo využití peněz z předjednané půjčky od Evropské investiční banky. PPP se nyní testuje v pilotním projektu na dostavbu dálnice D4. V další fázi plánuje ministerstvo stejný scénář i na dálnicích D6, D35 a D3.