Japonci zapomněli na MeToo, v zemi teď frčí KuToo
Japonky žádají od vlády speciální zákon, který by je zbavil „tyranie“vysokých podpatků v zaměstnání. Úředníci se zatím vstřícně netváří
TOKIO Japonky dlouhé roky platí horentní sumy za speciální kurzy, v nichž je učí chodit na vysokých podpatcích. V řadě firem i na úřadech jsou totiž nepsanou povinností.
Teď si však začínají říkat: Proč vlastně? Proč se nezkusit téhle únavné tyranie, po níž jsou nohy často jako z olova, zbavit?
Podpatky se v zemi stávají novým „ženským bojištěm“.
Vzpoura už má i své jméno: KuToo. Je inspirováno slavnějším celosvětovým hnutím proti sexuálnímu obtěžování MeToo a představuje slovní hříčku založenou na japonských výrazech pro boty (kutsu) a bolest (kutsú).
Tisíce příznivkyň se tento týden obrátily na ministerstvo práce s požadavkem, aby prosadilo speciální zákon, který by zaměstnavatelům zakázal vysoké podpatky vyžadovat. Za pár týdnů podepsalo petici téměř 20 tisíc lidí (nejen žen).
Nové hnutí odstartovala dvaatřicetiletá herečka a spisovatelka Jumi Išikawová, když si jednou na sociálních sítích postěžovala, jak ji unavuje chodit na vysokých podpatcích často mnoho hodin denně.
Už počátek kampaně však ukázal, že v Japonsku, zemi přísných genderových rolí, půjde přinejmenším o běh na velice dlouhou trať. Příslušní ministerští úředníci prý „přivítali“petici dosti chladně. „Vypadá to, že vláda ani podnikatelské komunity v tomto směru netouží po nějaké změně,“říká Jumi Išikawová.
Vláda se v poslední době v reakci na kampaň MeToo snaží se smíšenými úspěchy zlepšit postavení žen na pracovištích, boty s vysokými podpatky však úředníkům připadají jako malichernost. Navíc jsou to vesměs muži a ti mají jasno: vždyť ženy na vysokých podpatcích jsou tak sexy! Boty „na jehlách“navíc neodmítají zdaleka všechny Japonky, mnohé rády obětují nějaký ten puchýř za obdivné pohledy.
Nejsou v tom samy
Ty, kterým to vadí, vyžadování vysokých podpatků v práci chápou jako diskriminaci a obtěžování. Nadějí pro ně může být to, že jinde už se podobný kult podařilo zlomit.
Například kanadská provincie Britská Kolumbie předloni uznala, že praxe zaměstnavatelů, kteří ženy nutí nosit vysoké podpatky, je nebezpečná a diskriminační. A zakázala ji. Stejné pravidlo bylo v roce 2017 přijato také na Filipínách.
O totéž se v Británii snaží recepční a příležitostná herečka Nicola Thorpová, jíž se podařilo sesbírat už přes 150 000 podpisů včetně několika poslankyň. Impulzem k jejímu snažení bylo ponížení, kterého se jí dostalo v zaměstnání – vedoucí ji poslal z práce domů, protože si neobula lodičky s vysokými podpatky, ale pohodlné tenisky.
Možná je nynější hnutí KuToo v konzervativním Japonsku jen výkřikem do tmy, který brzy odezní. Možná však jde o počátek nové „revoluce“, která zásadně změní pravidla hry.
V zemi se totiž začaly objevovat i první nesmělé výzvy, že ulevit by se mělo také mužům. Netýkají se bot – v tomto případě jsou muži v pohodě. Mohl by se však prý poněkud uvolnit dress code, který nutí Japonce, aby byli celý den sešněrovaní v tmavých oblecích.