Na pláži Omaha po 75 letech
Den D Americký veterán Loren Kissick (94) vzdává hold svým spolubojovníkům, kteří se 6. června 1944 vylodili ve francouzské Normandii na pláži Omaha.
Nad normandskými plážemi vlají české vlajky. Připomínají, že bojů dne D před 75 lety se tu zúčastnili i Češi a Slováci. Francouzský prezident Emmanuel Macron včera na oslavách 75. výročí vylodění v Normandii připomněl i československé vojáky, kteří se na invazi podíleli. „Francie na oběti spojeneckých vojáků, kteří přišli osvobodit pro ně většinou neznámou zemi, nikdy nezapomene,“prohlásil Macron v projevu na americkém hřbitově nad pláží Omaha.
Nejvíce jich bojovalo ve vzduchu. Nad Francií působily všechny čs. perutě. Už 8. listopadu 1943 vznikl útvar označený 134. Czechoslovak Airfield později přejmenovaný na Czechoslovak Wing, složený ze tří stíhacích perutí. Šlo o stíhače z 310., 312. a 313. perutě. Nejdřív se podíleli na přípravách a pak i na vlastních bojích.
Nad Francií působili až do 3. července. Za necelý měsíc působení v rámci operace Overlord sestřelili příslušníci čs. křídla pět nepřátelských letadel, další zničili pravděpodobně. Nejúspěšnějším letcem byl Slovák Otto Smik s 2,5 sestřely.
Pilot Moravec a jeho rodina
Přestože měli spojenci na nebi nad Němci jasnou převahu, bylo mezi československými letci několik padlých. Nejznámějším z nich byl pilot Miroslav Moravec, který zahynul při havárii svého Spitfiru na letišti Appledram krátce po startu k operačnímu letu ke krytí invazního předmostí. Pohřben byl na hřbitově v nedalekém Chichestru.
Za heydrichiády byla povražděna i celá jeho rodina za pomoc parašutistům. Jeho matka Marie ukrývala atentátníky na Heydricha a při zatýkání gestapem spáchala sebevraždu. Spolu s mladším synem Vlastimilem byl v říjnu 1942 popraven v koncentračním táboře Mauthausen i jeho otec Alois Moravec.
Do bojů během invaze počátkem června československé pozemní jednotky z Británie přímo nezasáhly. Čechoslováků bylo málo a pozemní jednotka, stejně jako letci, neměla jak doplnit případné ztráty. Tankisté se ale vylodili o několik týdnů později a bojovali na obsazeném francouzském území. Tanková brigáda se později přesunula do obklíčeného přístavu Dunkerque, jehož německé velení se nám vzdalo až v květnu 1945.
Do bojů se zapojili krajané
Na plážích bojovali i Češi, i když v amerických uniformách. V americké armádě působily za války desetitisíce Čechů a Slováků, přistěhovalců do Ameriky. Mezi těmi, kteří se vylodili v Normandii, byl například seržant Norbert Auerbach (1922–2009) z druhé tankové divize. Auerbachova rodina před začátkem války, v roce 1939, emigrovala do USA.
Slavný českoamerický filmový producent Auerbach později na válku a vylodění často vzpomínal. „Byl jsem tehdy obyčejný seržant. Moc málo jsme tenkrát věděli, co se děje kolem a jak veliká je to akce. Nebyli jsme v obraze. Viděli jsme padesát až sto metrů pláže, a víc nic,“uvedl Auerbach.
Válka pro něj, jako pro dvacetiletého kluka byla velké dobrodružství. „Vylodění bylo úspěšné a splnili jsme, co jsme měli splnit. Kvůli mořské nemoci se všichni vojáci chtěli dostat rychle pryč z lodi a raději už by bojovali. Neměli strach ze střelby, jako spíš z houpající se lodi,“dodal.
Výstava o hrdinech nebe
Hrdinství českých pilotů ode dneška také připomíná nová výstava pražského Národního muzea Rytíři nebes. Návštěvníka přenese na anglické letiště, kde podél ranveje stojí postavy nejznámější českých pilotů RAF. Figuríny oblečené do originálních uniforem, dekorované řády a vyznamenáními připomínají generály Františka Fajtla, Miroslav Liškutína, Vladimíra Nedvěda a mnoho dalších.
Mezi nejzajímavější předměty patří kompletní frak brigádního generála Liškutína, ve kterém obdržel vyznamenání od britské královny Alžběty II. v roce 1953.
Kvůli mořské nemoci chtěli vojáci rychle z lodi, aby už bojovali.
Nevěděli jsme, jak veliká je to akce. Viděli jsme padesát až sto metrů pláže, a víc nic.