Ošetřovatel, který zabíjel, má doživotí
Největší sériový vrah v dějinách poválečného Německa i druhý největší vrah ve zdravotnictví. Ošetřovatel Niels Högel, který na dvou klinikách zabil stovku lidí, se z vězení už nedostane.
OLDENBURG Nejdřív počkal, až v nemocničním pokoji bude sám. Pak pacientovi podal pro něj nevhodný a nebezpečný lék. Narušil mu tím krevní oběh, někdy rovnou způsobil zástavu srdce. Poté pacienta začal „oživovat“.
Německý ošetřovatel Niels Högel byl usvědčen ze stovky takových případů. Jejich reálný počet ale může být ještě mnohem vyšší.
Včera skončil poslední soud, který Högelovi definitivně potvrdil rozsudek doživotí. Soudce u něj shledal zvlášť závažnou vinu, takže Högel nebude mít možnost po patnácti letech žádat o zmírnění trestu. (Vrahem, který má ve zdravotnictví na svědomí ještě víc obětí než Högel, je jen britský lékař Harold Shipman. Ten zabil 200 lidí.)
Všechny Högelovy oběti zemřely mezi lety 1995 a 2005 během jeho působení na dvou klinikách v dolnosaských městech Oldenburg a Delmenhorst. Bylo jim mezi 34 a 96 lety.
Soudy se případy těchto zvláštních úmrtí zabývají už od roku 2008. V té době dostal Högel 7,5 roku vězení za pokus o vraždu. Stejný soud pak o sedm let později vydal další rozsudek: doživotí za dvě vraždy, dva pokusy o vraždu a dva případy těžkého ublížení na zdraví.
Podle posledního rozsudku, který padl včera, má Högel na svědomí dalších 85 vražd. On sám se přiznal ke 43 z nich. Několik desítek dalších si údajně už nepamatoval, nicméně nevyloučil, že je možná spáchal. Jen u několika případů se důrazně bránil, že k úmrtím nedošlo jeho přičiněním.
Narcis s touhou po uznání
Vše začalo v červnu 1999. Högel tehdy pracoval jako ošetřovatel na klinice v Oldenburgu. Vydržel tu tři roky – pak se z nejasných důvodů s klinikou rozešel. Jeho pracovní životopis i doporučení od bývalého zaměstnavatele nicméně působily solidně, našel si tedy rychle práci v nedalekém městě Delmenhorst. Tady mezi lety 2002 a 2005 působil na jednotce intenzivní péče.
I v Delmenhorstu se po čase začaly šířily zvěsti o podezřele vysokých počtech úmrtí pacientů během jeho směn. To ale bylo vše. Až v červnu 2005 jej jedna ze zdravotních sester přistihla, jak pacientovi dává injekci s lékem, který vůbec neměl mít. Högel z kliniky pro jistotu odešel sám a dál se toho příliš nedělo. Do pohybu se věci daly až několik let poté, když se případy mnoha úmrtí začala zabývat zvláštní vyšetřovací komise.
Forenzní psychologové Högela popisují jako „schopného lháře“, který nemá problém lhát, pokud z toho bude mít užitek. Jde podle nich o člověka s těžkou duševní poruchou, který navíc vykazuje rysy narcismu, má chorobnou touhu po uznání a tendenci porušovat pravidla. To ho ale nezbavuje plné zodpovědnosti za jeho činy.
Kdo o tom věděl?
Podle výpovědí bývalých Högelových kolegů přinejmenším někteří zaměstnanci kliniky měli podezření, že něco není v pořádku.
Vzpomínají si také na přezdívky, které jejich tehdejší kolega měl: „Smrtka-Högel“a „Kosa-Högel“. Vedoucí lékaři se podle nich odmítli situací zabývat, naopak se snažili celou věc skrýt.
To lékaři z vedení klinik popřeli. I touto otázkou se ale soudy v Oldenburgu a Delmenhorstu začnou během příštích měsíců zabývat.