„Zelenější“auta jezdí na syntetickou ropu i biometan
Přibližně metrák použitých plastů potřebuje speciální zařízení ve vídeňské rafinerii, aby mohlo vyrobit asi sto litrů syntetické ropy. V Barceloně by víc než deset tisíc tamních taxíků mohlo jezdit na plyn vyrobený z městského odpadu. A v Česku se vyvíjí biopalivo z dřevní štěpky, pilin, slámy nebo řas.
Alternativní paliva jsou čím dál větší téma s tím, jak se blíží rok 2020. Příští rok totiž Česko stejně jako ostatní země bude reportovat Evropské unii, jak se mu podařilo snížit emise v dopravě o šest procent a zvýšit podíl ekologických paliv na deset procent.
Nové biopalivo vzniká v laboratořích výzkumného centra Unipetrolu (UniCRE) v Chemparku v Záluží u Litvínova. Měla by ho tvořit hlavně odpadní biomasa, jako je dřevní štěpka a sláma.
„Cílem je získat palivo s cenou 0,8 eura (20,7 Kč) za litr,“uvádí Jiří
Hájek, ředitel úseku vývoje a inovací UniCRE. „Nové palivo se chemicky i možnostmi použití zásadně liší od biosložek první generace, které jsou vyráběny ze zemědělských plodin,“dodává.
Podle Hájka běží v rafinerii v Litvínově provozní test, během něhož se ke standardní fosilní surovině přimíchává rostlinný olej. „Výhodou získaného produktu pro motoristy bude vyšší cetanové číslo produktu z biosložky, nevýhodou je zejména vyšší cena vstupní suroviny výrazně převyšující cenu rafinovaného rostlinného oleje v potravinářské kvalitě,“popisuje Hájek.
„Pokud získáme prostředky z veřejných zdrojů, plánujeme zkoumat také procesy spojené s pěstováním vodních řas v otevřených nádržích s využitím odpadního oxidu uhličitého ze spalování fosilních paliv nebo jiných dílčích výrobních procesů a následné využití produkované biomasy jako energetické suroviny,“dodává.
Stejně jako Unipetrol se činí v hledání alternativ konkurence. Recyklační jednotka OMV ReOil vyrábí syntetickou ropu z použitých plastů v rafinerii ve Vídni.
„Tato technologie nám umožňuje využít jeden barel ropy vícekrát. To znamená, že se spálí méně plastů ve spalovnách a tím snížíme emise skleníkových plynů,“tvrdí Manfred Leitner z představenstva OMV.
V roce 2013 spustila ve své rafinerii Schwechat testovací provoz, který zpracoval za hodinu přibližně pět kilogramů použitých plastů. Loni začalo pracovat vylepšené zařízení s kapacitou sto kilogramů plastů za hodinu. Během této doby vyrobí sto litrů syntetické ropy.
Do projektu investovala společnost OMV deset milionů eur (260 milionů korun), asi deset procent nákladů pokryla rakouská státní Společnost pro financování výzkumu. Technologii má OMV patentovanou v Evropě, ve Spojených státech, v Rusku, Austrálii, Japonsku, Indii, Číně a dalších zemích.
Podobně koncipovaný projekt se rozběhl v Barceloně, kde ale na biopalivo přeměňují organický odpad shromážděný od obyvatel.
Na projektu se podílí mimo jiné španělská značka Seat, která v posledních letech v rámci snižování emisní bilance své flotily podporuje přechod na spalování zemního plynu (CNG). Biometan vznikající z odpadu je přitom jeho plnohodnotnou náhradou a lze ho používat v jakémkoli vozidle s pohonem na zemní plyn.
„Každý obyvatel Barcelony vytváří 1,5 kilogramu odpadu denně. To znamená, že každý den vzniká 2,5 milionu kilogramů odpadu. A z toho je jen 40 procent recyklováno. Z veškerého organického odpadu dokážeme vyrobit biometan v množství, které umožní řidičům 10 tisíc vozů ujet 15 tisíc kilometrů za rok,“vypočítává inženýr Seatu Andrew Shepherd.
„V porovnání s benzinem je s výrobou a používáním biometanu spojeno o 80 procent méně emisí CO2,“dodává Shepherd.
Podle české Komory obnovitelných zdrojů energie by biometan mohl do roku 2030 nahradit zemní plyn ve čtvrtině domácností v Česku. Podle odborníků jde o náročný, ale dosažitelný cíl.