Lukeš: Zachovejme alespoň část Strahova

Fragmenty tribun by si přál zachovat architekt Zdeněk Lukeš. Připouští ale, že tak velké sportoviště, jako je strahovský stadion, už nepotřebujeme. Místo je podle něj vhodné pro menší stadion a bydlení.

STRAHOV Části tribun stadionu, kde se pořádaly všesokolské slety i spartakiády, by měly podle Zdeňka Lukeše zůstat jako vzpomínky pro příští generace.

Co je na strahovském stadionu cenné?

Nejcennější je stará západní tribuna, která má cihelný design. Má železobetonovou konstrukci, jde o zajímavou ukázku funkcionalismu. A je vidět, že se autoři projektu nechali inspirovat architekturou olympijského stadionu v Helsinkách. I když se ve Finsku olympiáda odehrála až v roce 1952, byl tamní stadion postaven ve třicátých letech. Jde o světově uznávanou památku. A některé detaily jsou podobné i na Strahově.

Část stadionu je ze 70. let. Je i tato architektura cenná?

Ano. Východní tribuna od architekta Zdeňka Kuny je pozoruhodná, zajímavá třeba tím, že je v ní integrovaný plavecký bazén. I o této novější části se dá říci, že jde o kvalitní dílo své doby. Jinak k zajímavostem patří i kabiny, které byly v jedné části stadionu postaveny na tribuně. Sloužily například televizním štábům či pro významné funkcionáře. Tam jsem ale nikdy nebyl.

A samotný stadion jste někdy navštívil?

Vlastně jen jednou, když se tam odehrál koncert Rolling Stones. A znovu až teď, kdy jsem měl možnost navštívit západní tribunu. Zaujal mě Husákův salonek. Je to pěkný hnus.

To je docela silné vyjádření...

Ano, ale je tam hrozný, předpotopní nábytek, visí tam obrazy se sportovními motivy a jejich autory jsou dobře režimně zapsaní malíři. Celé je to poplatné době svého vzniku včetně nehezkých modrých zářivek a jako celek to působí velice pochmurně.

Jak to vidíte s možným využitím stadionu?

Všesokolské slety ani spartakiády se tam už asi konat nebudou. Stadion je příliš velký. Pokud by měl zůstat v současné podobě, tak už nikdy nebude fungovat. Bourat se ale nic nesmí, dokud se to nevyjme ze seznamu památkových objektů.

Ale kdyby se nakonec jednou v Praze pořádaly olympijské hry, tak by se možná Strahov využil...

To je celkem sporné. Když za éry primátora Pavla Béma takové úvahy existovaly, počítalo se spíše s novými sportovišti v Letňanech. Strahov by mohl být vyčleněn pro některé sporty. Uvažovalo se i tom, že by se v Letňanech postavil stadion, který by bylo možné po skončení her rozebrat, ale dnes už se ví, že olympijské hry si mohou dovolit jen města, která mají aspoň deset milionů obyvatel. Tak velké akci hrozí velký krach s mnohaletým ● Historik architektury, odborný publicista a vysokoškolský pedagog. ● Narodil se v roce 1954 v pražské výtvarnické rodině – rodiče Jaroslava Lukešová a Vladimír Kýn byli akademičtí sochaři.

● Vystudoval architekturu na Českém vysokém učení technickém v Praze a po vojně nastoupil do archivu architektury Národního technického muzea.

● Kromě psaní odborných, popularizujících článků a knížek připravuje také výstavy.

● V roce 2016 vydal knihu Praha Václava Havla, která mapuje všechna důležitá místa spjatá s životem prvního porevolučního prezidenta.

● Zastává názor, že nejprovokativnější stavby projektují architekti okolo třicítky, protože jsou drzí a odvážní.

splácením dluhů. Ztráty se dají snížit jedině tak, že se pro postavené objekty najde po skončení olympiády jiný způsob využití.

Vy byste byl pro bourání?

Můj názor je, že když se stavba nemůže využít, tak by bylo vhodnější pro ten velmi cenný pozemek najít jinou novou funkci. Pokud se stav věcí nezmění, bude stadion jen dál chátrat nebo se vyhodí desítky milionů korun ročně na údržbu objektu, který nemá využití.

Sám jste však říkal, že některé jeho části jsou cenné. Nebylo by škoda je zbourat?

Navrhuji, aby se zachovaly aspoň fragmenty. Ty by se mohly zakomponovat do nové zástavby, která by tam mohla vzniknout. Pro budoucí generace by mělo zůstat něco, co by připomínalo existenci stadionu. Srovnat všechno se zemí by bylo nepochybně škoda. Možná by stačilo, kdyby se zachovala třeba i jen malá část tribuny.

Kdo nakonec řekne, jaké bude to nejvhodnější řešení?

Od toho máme Institut plánování a rozvoje, aby to vymyslel nějak účelně. Ale určitě by bylo vhodné, pokud by tam zůstalo nějaké sportoviště nebo studentské koleje. Praha potřebuje i parky a rekreační oblasti. Smysl by částečně dávalo samozřejmě také bydlení. A tím myslím bytovou zástavbu v rozumném rozsahu. V tomto směru se totiž musí brát ohled na horší možnosti dopravy.

Jaký postup byste na Strahově navrhoval vy?

Myslím, že nejvhodnější by bylo, pokud by nejstarší část tribuny byla součástí nějakého nového, menšího stadionu. Rozlehlost stávajícího sportoviště je problematická. Nejprve by ale měla být vypsána urbanistická soutěž.

Ať už vznikne na Strahově cokoli, je tam pěkný výhled na celou metropoli...

Ano. Ale po urbanistické soutěži by měla následovat architektonická. A zrovna toto bývá u nás velkým problémem – soutěže se totiž moc nevypisují, a když už se vypíší, tak nemívají mezinárodní účast... Také je chyba, že naši architekti se moc neúčastní zahraničních soutěží. Máme tu několik výborných architektů, jako je Josef Pleskot či Ladislav Lábus. A bohužel v zahraničí moc známí nejsou. Venku se prosadili jen architekti, kteří emigrovali, jako Eva Jiřičná a Jan Kaplický.

Některé nápady, co se stadionem, jsme už zaznamenali...

Ano. Jeden ze záměrů například byl, aby se na ploše vyhloubil jakýsi trychtýřový tvar, který by se zmenšil až na plochu jednoho fotbalového hřiště... Něco jako Maracaná v brazilském Riu. Ale tím bychom si moc nepomohli. Vznikl by totiž fotbalový stadion s obrovskou kapacitou diváků. A ta bývá pro české poměry daleko menší. Vedle je navíc další chátrající Rošického stadion – na něm se dá provozovat fotbal, případně atletika.

Kromě dalších dvou stadionů a vysokoškolských kolejí zaujme v okolí i větrací komín Strahovského tunelu...

To je také celkem zajímavé dílo, jeho autorem je Jiří Trnka, syn slavného malíře stejného jména. Ta věž je nezbytná mimo jiné kvůli tomu, aby komín měl dostatečný tah a umožnil lepší odvětrání tunelu. Tato stavba mi ani moc nevadí, za jiný komín bych to dílo neměnil...

Zmiňoval jste, že Strahov je problematicky dostupný městskou dopravou. Co s tím?

Dopravní dostupností se už některé studie zabývaly. Zvažovala se například lanovka ze Smíchova. Další varianta je tramvaj z druhé strany. Jde o to Strahov co lépe integrovat do města.