Problém: čím nahradit brčka

Potravinářský byznys se musí zbavit spousty plastů. Jsou na blacklistu Evropské komise

Éra jednorázových plastů končí. Do dvou let by z Evropy měly zmizet. Velké obchody a řetězce rychlého stravování s vyřazováním plastů už začaly.

Jenže se ukazuje, že to není tak jednoduché, jak to vypadá.

Týká se to zejména plastových brček a tácků na porcované maso.

Například v řetězci McDonald’s už dostanete místo plastového brčka papírové. Pro zákazníky je to nezvyk. Stěžují si, že například mléčný shake se papírovým brčkem pije

špatně. Jde to pomalu, a než shake vypijete, brčko se rozmočí.

Podle manažera řízení jakosti a bezpečnosti potravin v McDonald’s Víta Grece by bylo ideální, kdyby se brčka nemusela používat vůbec. Například díky víčkům s pítkem.

Ještě větší nesnáz je však s polystyrenovými tácky, které se používají v obchodech na potraviny. Ty jsou zatím téměř nenahraditelné. Třeba u čerstvého masa nikdo neví, co místo polystyrenu použít. (pmr)

Některé produkty bohužel nelze dopít do konce papírovým brčkem.

Velké vyřazování jednorázových plastů začalo. McDonald’s či Burger King, velké obchody od Lidlu po Globus a výrobci sýrů či masa se snaží vypořádat se zákazem řady plastových výrobků, který schválila Evropská unie. Mají na to ve většině případů dva roky.

Nejznámějším zakázaným výrobkem jsou brčka. Ekologičtěji smýšlející firmy postupně začaly přecházet na nejrůznější alternativy od papíru přes slámu či bambus až po kov už dříve, nyní se přidávají řetězce s rychlým občerstvením.

McDonald’s, který je v tuzemsku se sto restauracemi největším fastfoodem, vyměňuje plastová brčka za papírová brčka právě teď. „V horizontu tří čtyř měsíců bychom je rádi měli všude,“uvedla na nedávné tiskové konferenci mluvčí řetězce Zuzana Svobodová.

Není to však rovnocenná náhrada. Zatímco džus papírovou trubičkou vypít lze, s mléčným koktejlem a jinými hustšími nápoji to jde ztuha. „No, jde to, jde to, ale ne tak rychle jako tlustým plastovým brčkem. Na začátku bylo jedno plastové brčko a pak bylo tenké, tlusté, teď máme zase jedno a průměrné, aby s tím šel vypít i shake. Je to o zvyku,“dodává manažer řízení jakosti a bezpečnosti potravin v McDonald’s Vít Grec. Papírové brčko přitom považuje za mezikrok. „Ideální je bezbrčkové víčko, s pítkem, ale to je běh na delší trať,“říká.

S podobnými problémy se potýká řetězec kaváren CrossCafe. Brčka poskytuje obsluha už jen na vyžádání, ale stále ta plastová. „Hledáme vhodnou náhradu plastu jiným materiálem. Některé produkty však bohužel nelze dopít do konce papírovým brčkem, například Ice Coffee či Shake, protože se brčko rozmočí,“popisuje Kateřina Šlapáková, pracující pro českou firmu. Podobně se neosvědčila ani brčka slámová.

„U plastových brček je nyní materiálově i cenově přijatelná náhrada papír, u talířů je to buď papír, nebo cukrová třtina, zatímco dřevo, palmové listy nebo ‚jedlé‘ alternativy vycházejí mnohem dráž a předpokládáme, že se v masovém měřítku neprosadí,“uvádí Martin Odvárko, šéf společnosti Bunzl, která je velkým distributorem řady obalů a jednorázového nádobí.

Nelehká je podle Odvárka situace u příborů. Z přírodních materiálů lze použít dřevo či cukrovou třtinu, ale pouze s omezenou funkčností na mělké lžíce či tupé vidličky. „Alternativou je bambus, který je sice pevnější a lépe se ostří, ale cena je vysoká,“dodává manažer.

Tácky na maso v ohrožení

Jednorázové plastové nádobí, ve kterém zákazník odnáší jídlo s sebou, je na seznamu zakázaných výrobků stejně jako brčka. V tomto případě jde často o takzvaný expandovaný polystyren, z něhož se vyrábějí kelímky, misky, menu boxy, podnosy a tácky. Mezi jeho výhody patří, že udrží například teplou polévku. K nevýhodám to, že ho nikdo nerecykluje, a to ani čistý.

Například restaurace u hypermarketů Globus, patřící pod tento řetězec, budou mít podle mluvčí Rity Gabrielové kelímky na polévku ze speciálního lisovaného papíru, příbory budou dřevěné. „Ale stále toho ještě dost zbývá. Například nevíme, jak vyřešit černé plastové misky na saláty,“dodává.

Navzdory rostoucímu zájmu o nové materiály nicméně poptávka po plastových výrobcích podle Martina Odvárka neklesá. „Dochází i k paradoxním situacím. Někteří výrobci expandovaného polystyrenu, který bude brzy zakázán, ukončují výrobu, i když poptávka od zákazníků stále trvá. Zboží je tak méně dostupné a nákupní ceny rostou,“dodává.

Neznámou zatím je, zda se zakážou rovněž polystyrenové tácky, na nichž se v obchodech prodávají maso, uzeniny, sýry, ovoce, zelenina i houby. Tento bod teprve ministerstvo životního prostředí bude konzultovat s Bruselem, protože právě ono má na starosti převedení směrnice EU do českých zákonů.

Většina obchodních řetězců se raději připravuje na variantu, že s polystyrenem je konec. Přitom třeba u čerstvého masa je to velký problém. „Ne všechny obaly je za současného stavu technologií možné nahradit,“potvrzuje Petr Baudyš, šéf oddělení kvality v Penny Marketu. Podle něj by ale ve třetím čtvrtletí tohoto roku měl mít Penny Market náhradu za polystyrenový tácek u chlazeného kuřete.

„Zkoušíme některé materiály převzaté z Německa, alternativou u masa může být stoprocentní buničina,“tvrdí Gabrielová. U sýrů, které se coby krájené také často prodávají na polystyrenové podložce, se rýsuje jako náhrada papír.

Nejde pouze o to najít náhradu. Jeden neekologický obal se totiž občas vymění za jiný, který je z lepšího materiálu a špatný z pohledu recyklace.

Maso například pouští šťávy, které obal musí udržet, čehož se dá docílit pomocí nějaké příměsi tvořící součást obalu. Ta ale může znemožnit recyklaci. Tu ostatně komplikuje i znečištěný obal, což není v případě masa a uzenin výjimečné.

„Expandovaný polystyren ohrožuje mořské prostředí, respektive patří mezi odpady, které se nejčastěji nacházejí na evropských plážích,“uvádí za ministerstvo životního prostředí Ondřej Charvát.

Polystyren se navíc nerecykluje, končí hlavně na skládkách a ve spalovně. „Misky, kelímky nebo tácky jsou zcela minoritní. Separační linky zpracovávají v podstatě jen čistý polystyren, například pro izolace, a to na speciálních lisech,“uvádí Josef Hejl, šéf společnosti Petka Brno, která plasty třídí a zpracovává. Problémem „malých“polystyrenových věcí jsou náklady na logistiku, protože polystyren sice málo váží, ale je velmi objemný.

V celorepublikovém měřítku přitom není těchto obalů málo. „V roce 2018 bylo uvedeno na trh cca 10,5 tisíce tun jednorázových polystyrenových obalů a vytříděno bylo přes 6,5 tisíce tun polystyrenových odpadů,“uvádí Lucie Müllerová ze společnosti Eko-kom, která sběr tříděných odpadů zajišťuje. Vytříděno však neznamená recyklováno.