Strach ze ztráty svobod pohání protesty v Hongkongu
HONGKONG Protesty proti spornému návrhu zákona o vydávání podezřelých osob do pevninské Číny přivedly do ulic Hongkongu zřejmě až milion jeho obyvatel. V noci z neděle na pondělí místy docházelo i k regulérním bitkám s policií. Není to náhoda a nejde pouze o uvedený zákon, který chce prostřednictvím pročínské hongkongské správkyně Carrie Lamové prosadit pekingské vedení.
Obyvatelé Hongkongu jsou nervózní už delší dobu. Mají strach, že jejich ceněné finanční centrum se postupně proměňuje v „obyčejné“čínské město a oni plíživě přicházejí o slíbené svobody.
Podle britsko-čínské deklarace, která předcházela předání Hongkongu do rukou Číny v roce 1997, si měla i v lůně komunistické diktatury bývalá britská kolonie po dobu padesáti let (do roku 2047) uchovat společenský a hospodářský systém včetně právního řádu a občanských svobod, které tam zavedli Britové. Vznikl kvůli tomu i zcela nový konstituční termín „jedna země, dva systémy“.
Zpočátku šlo všechno relativně hladce a zdálo se, že Peking dokáže „autonomii“Hongkongu respektovat. Možná i proto, aby neohrozil hospodářskou prosperitu území. Pak ovšem začalo přituhovat. Zejména snaha prosadit v Hongkongu zavedení represivní legislativy (kontroverzní zákon o vnitřní bezpečnosti) vedla před šestnácti lety k mohutným demonstracím. Střety mezi prodemokratickými silami a stoupenci Pekingu vyvrcholily před pěti lety potlačenou „deštníkovou revolucí“.
Zvláště po nástupu nynějšího vůdce Si Ťin-pchinga přestalo čínské vedení předstírat úctu k autonomii a svobody začaly být plíživě oklešťovány. Do života Hongkongu stále více zasahuje například cenzura. Město si sice stále uchovalo vlastní pasy, měnu i členství ve Světové obchodní organizaci, známky narůstajícího vlivu pevniny jsou však všudypřítomné.
Do této kategorie patří i návrh zákona o vydávání podezřelých z trestných činů do pevninské Číny, který je středobodem nejnovějších demonstrací. Pročínské hongkongské vedení zdůvodňuje chystanou úpravu jako ochranu před tím, aby se ve městě mohli ukrývat zločinci před čínskou spravedlností. Podle aktivistů by však takový postup umožnil Pekingu legalizovat mimo jiné odstraňování disidentů a nepohodlných osob, které upozorňují na porušování lidských práv ze strany čínského režimu. Současné hongkongské zákony vydávání podezřelých z trestných činů do Číny neumožňují, neboť tam nefunguje právní stát. Jak se nedávno vyjádřil poslední britský guvernér Hongkongu Chris Patten, „navrhovaný zákon má zbořit ochrannou zeď mezi hongkongskou vládou zákona a představou o právu, která existuje v komunistické Číně“.
Osud Hongkongu bedlivě sledují leckde ve světě. Zejména v době, kdy Čína signalizuje, že by ráda nastolila zbrusu nový světový řád pod svým vedením, není její nechuť dodržet vlastní sliby v maličkém Hongkongu příliš povzbudivou zprávou.
Co se týče samotného návrhu zákona, kvůli němuž se Hongkonžané bouří, vyhráno není. Naopak, Peking už dal najevo, že ustoupit nehodlá.