Devět pěstounů na celou Prahu
Týden pěstounství má nalákat lidi k náhradnímu rodičovství
PRAHA Hasič, IT analytik, grafička či svářeč jsou hrdinové výstavy, kterou si mohou Pražané prohlédnout ve Škodově paláci. Tito lidé vychovávají děti, o které se jejich rodiče nemohli nebo nedokázali postarat. V mnoha případech se zároveň starají i o své biologické potomky.
Tak jako pěstounka na přechodnou dobu Eva Ptáčková, která už má osmnáctiletého studujícího syna. „Chtěla jsme pomoci dětem, ale vzhledem ke svému věku jsem se už necítila na to, abych se stala dlouhodobým pěstounem a vychovala další děťátko do dospělosti, a proto jsem se rozhodla pro přechodnou pěstounskou péči,“říká Ptáčková, která se přišla na zahájení výstavy podívat s malým chlapečkem, o nějž se nyní stará.
Ptáčková je ráda, že biologický syn už je v podstatě dospělý. Péče o svěřené dítě vyžaduje podle jejích slov hodně času i co se týče administrativy. „Ať už miminko, nebo starší děťátko potřebují veškerou mou péči a čas a zároveň běhám po soudech, úřadech a lékařích,“popisuje Ptáčková.
V péči měla žena už předtím dvě děti. Pěstoun na přechodnou péči se o dítě stará vždy maximálně rok, svého svěřence si nemůže vybrat. Od něho v ideálním případě putuje dítě zpět do své rodiny, případně k dlouhodobým pěstounům. Někdy do ústavu, neboť dlouhodobí opatrovníci chybějí. Ke konci dubna bylo v Praze v evidenci devět pěstounů připravených převzít dítě do své péče.
Pomoc s papírováním
Výstava je součástí Týdne pěstounství, kterou pořádá ministerstvo práce a sociálních věcí ve spolupráci s magistrátem. „Jedním cílem je poděkovat stávajícím pěstounům a druhým je oslovit širokou veřejnost s tématem pěstounství,“říká organizátorka projektu Jana Horáková z ministerstva.
Lidé se až do soboty na přednáškách, diskusích či výstavách mohou dozvědět, jak se stát pěstouny a co to obnáší. Zájemci totiž nemají často dostatek informací. „Mýtů je hrozně moc, mezi některé patří třeba, že pěstounské rodiny musí být věřící nebo veliké,“říká Jana Klinecká, vedoucí oddělení sociální péče na magistrátu.
V metropoli se koná akce poprvé. Organizátoři doufají, že přilákají nové zájemce, kteří by chtěli takto pomoci. Nedostatek je především mezi těmi, kteří jsou ochotni přijmout děti školního věku, sourozence, které není vhodné rozdělit, či děti s nějakým handicapem. „I kdybychom měli tisíce žadatelů, kteří jsou ale ochotni přijmout jenom miminko, tak to stejně není to, co úplně všem dětem pomůže,“dodává Horáková.
Podle radní pro oblast zdravotnictví a sociální politiky Mileny Johnové (Praha sobě) je akce důležitým bodem v podpoře pěstounství v metropoli. „Chtěli bychom usnadnit pěstounským rodičům vyřizování administrativních a dalších úředních záležitostí na úřadu práce, aby měli možnost domluvit si individuální návštěvu nebo aby měli přednostní přístup,“popisuje Johnová jedno z konkrétních opatření,
o kterém nyní magistrát s pražským úřadem práce jedná. Dále by chtěla rozšířit systém podpůrné péče například pro rodiny, které si vezmou děti nemocné nebo s výchovnými problémy.
Problém se netýká pouze metropole. V České republice jsou pořád tisíce dětí v dětských domovech či kojeneckých ústavech. „Od roku 2013 počet zájemců o náhradní rodinnou péči klesá,“říká Lukáš Talpa z ministerstva práce a sociálních věcí.