Venezuela na Dněstru? Moldavsko má dvě vlády
Chaos dostoupil vrcholu: málokdo ví, kdo vlastně zemi teď řídí
KIŠINĚV Alexandru Jizdan je ministrem vnitra Moldavska. Ale ministr vnitra se jmenuje i Andrei Nastase. Moldavsko má totiž už pár dnů dvě vlády, dva premiéry a dvě hlavy státu.
Nikdo z nich nechce odstoupit a navzájem se obviňují z uzurpování moci. Předsedkyně jedné z moldavských vlád Maia Sanduová nedávno varovala, že vyhrocená situace může zemi změnit v evropskou Venezuelu.
Jak se to stalo?
Odvolaný, neodvolaný. Rozpuštěný, nerozpuštěný. I tak by se dala popsat až bizarní krize, která Moldavsko nyní sužuje. Odstartovaly ji parlamentní volby, jež v únoru vyhráli proruští socialisté prezidenta Igora Dodona. Rozložení politických sil však zůstalo rovnoměrné, a tak socialisté museli o koalici jednat s opozičním proevropským svazem ACUM. Nemají se rádi, ale spojili se, aby odstranili dosud vládnoucí Demokratickou stranu oligarchy Vlada Plahotniuce.
Podle ústavy na to měli 90 dnů. A právě to, jestli do nich patří i víkend, se stalo jádrem konfliktu.
Na složení kabinetu v čele s opoziční vůdkyní Sanduovou se totiž strany dohodly až minulou sobotu. Podle nich to bylo v limitu. Podle počtů ústavního soudu však posledním termínem pro vytvoření vlády byl pátek, soud totiž počítal dny kalendářní, tedy i víkendy. Prezident Dodon tak měl v sobotu rozpustit parlament. To ale neudělal, a tak ho soud hned odvolal. Úřadující hlavou státu se následně stal dosavadní premiér Pavel Filip z Demokratické strany a vypsal předčasné volby.
Rozhodnutí soudu však Dodon i nový kabinet odmítají; podle nich měly strany čas až do neděle. V pondělí se tak uskutečnilo zasedání obou soupeřících vlád, ačkoliv policie novým ministrům vstup do vládních budov znemožňuje. Prezident
Dodon, i když už podle druhé strany vlastně není prezidentem, v úterý dekret o rozpuštění parlamentu i předčasných volbách zrušil.
Spojení politických rivalů
Politika tak udělala spojence z natolik rozdílných stran, jako jsou právě socialisté a ACUM, kteří se jinak zásadně přou o směřování této postsovětské republiky. Socialisté trvají na udržování vztahů s Moskvou, zatímco ACUM vidí budoucnost Moldavska v EU. Jediné, co je spojuje, je snaha odstranit od moci právě Demokratickou stranu oligarcha Plahotniuce.
I když ten ve vládě oficiálně nezastává žádný úřad, ovládá značnou část moldavských médií i justice – a zejména ústavní soud. Ten v minulosti opakovaně rozhodoval ve prospěch jeho strany.
Plahotniuc přitom nedráždí jen domácí politickou scénu; jeho údajně proevropská strana popudila svými zásahy do vlády práva i západní státy.
A tak se paradoxně stalo, že v Moldavsku se shodly Rusko i Západ, které se o něj jinak přetahují. Podpořily novou vládu.
Mezitím šéfka nového kabinetu Sanduová varovala, že pokud stará vláda bude i nadále bránit jejímu úřadování, svolá koalice do ulic demonstrace.
„Doufáme, že Plahotniuc neudělá nic, co by vyprovokovalo násilí, nebo neudělá něco, co by vytvořilo podmínky pro stejnou situaci, jaká je ve Venezuele,“prohlásila Sanduová v rozhovoru s agenturou Bloomberg.
Chudobinec Evropy
Moldavskem, které je vtěsnáno mezi Ukrajinu a Rumunsko, zmítá nestabilita od rozpadu SSSR; za posledních šest let měla země osm premiérů. V zemi navíc řádí korupce, například během skandálu známého jako krádež století v letech 2014 a 2015 zmizela ze tří moldavských bank miliarda dolarů, tedy asi osmina výkonu tamní ekonomiky.
Země s 3,5 milionu obyvatel, která patří k nejchudším v Evropě a velká část dospělých odešla pracovat do ciziny, je navíc rozdělena politicky, někteří voliči dokonce volají po sjednocení s Rumunskem.
Rady si ani neví se zamrzlým konfliktem v převážně Rusy obývaném Podněstří. To se v 90. letech odtrhlo a od té doby se několikrát pokusilo připojit k Rusku. Moskva sice nezávislost regionu, stejně jako celé mezinárodní společenství, oficiálně neuznala, na jeho území nicméně hlídkuje 1 500 ruských vojáků.