Trénink na Afriku
Prach, vedro a léčky ozbrojenců
Konvoj českých vojáků za sebou zvedá masivní oblaka dusivého prachu. V nepřehledné zatáčce přichází výbuch. Ze všech stran se vynořují útočníci. Po zuřivé přestřelce jsou mezi českými vojáky zranění a jedno vozidlo zůstává nepojízdné. Na Libavé se takto vojáci připravují na půlroční nasazení v africkém Mali, kam odletí letos na podzim.
Vojáci převážně ze 72. mechanizovaného praporu z Přáslavic a několik specialistů i jiných jednotek armády budou chránit velitelství
mise v Bamaku, doprovázet VIP osoby, podílet se na výcviku malijských vojáků na nedaleké základně Koulikoru a vyjíždět na několikatýdenní dílčí mise do odlehlých koutů této africké země.
Stále neklidná země
Cvičný konvoj, který od rána po křivolakých cestách vojenského prostoru Libavá doprovázíme v uctivé vzdálenosti, po čtyřech hodinách přesunů, několika zastaveních a rozhovorech s „místními“, které představují vojáci z jiných jednotek, míří zpátky na domovskou základnu v Přáslavicích.
Zbývá jen pár kilometrů, pár minut cesty, která se vine z kopce úzkou soutěskou dolů do údolí. Hustý porost po obou stranách skýtá ozbrojencům, kteří chtějí konvoj přepadnout, ideální krytí.
Všechno jde velmi rychle, když se ozve ohlušující výbuch umocněný ozvěnou v soutěsce. „Kontááákt, zpátky, zpátky,“hřímá velitel, jakmile se naráz ze všech stran objevují záblesky výstřelů útočníků. Prudká přestřelka netrvá dlouho, českým vojákům se daří z pasti Zácvik na Moravě uniknout za cenu několika zraněných a ztráty jednoho z vozidel.
Když se pak na místě incidentu po půl hodině objeví jiný z konvojů, jsou vojáci velmi opatrní. Už z velké dálky pečlivě zkoumají nepojízdný automobil, a dokonce i nás. „Zajisti je. Fotí si nás a natáčí,“udílí povely šéf této skupiny, než se konečně nechá přesvědčit, že opravdu nejsme součástí scénáře.
„Musí počítat s každou eventualitou, nemají tušení, co na ně během výcviku čeká,“vysvětluje Jan Brunclík, který dalšímu stodvacetičlennému kontingentu českých vojáků v Mali bude od podzimu velet.
V přípravě na africkou misi nechce nic podcenit. „Máme zpravodajské informace, jaké se tam pohybují skupiny, jak jsou vyzbrojené a jak útočí, a tomu přizpůsobujeme výcvik, aby byl co nejblíže realitě. Analyzujeme každý předchozí incident,“říká Přemysl Tvrdý, který bude řídit ochranu výcvikové základny v Koulikoru.
V neklidné zemi operuje řada islamistických teroristických skupin, z nichž nejvýznamnější je Ansar Dine, Boko Haram, Murábitún nebo al-KáiPřipravit se na všechno Fakta Na severu Mali v roce 2012 povstali místní Tuaregové a spolu s Araby požadovali na ústřední vládě ovládané černošským obyvatelstvem z jihu země nezávislost. Neklidu využili také islamisté napojení na al-Káidu, proti nimž však v roce 2013 zasáhla Francie. Separatisté později s vládou v Bamaku uzavřeli mírovou dohodu, na jejíž dodržování dohlíží mírová mise OSN. Podle tamního ministerstva da v islámském Maghribu. V bývalé francouzské kolonii proto od roku 2013 působí kromě vojáků Evropské unie více než 10 tisíc členů mírových sil OSN z různých zemí.
Čeští vojáci se již v minulosti v Mali s ozbrojenci střetli. Například v roce 2016 při obraně hotelu v Bamaku, ve kterém mise EU sídlí. Za útokem stála skupina ozbrojenců, na hotel přímo zaútočil jeden muž vyzbrojený útočnou puškou a granáty. Češi útok odrazili a jednoho útočníka zneškodnili.
A v červnu 2017 zase dva týmy rychlé reakce českých vojáků zasahovaly proti teroristům, kteří se dostali do hotelového komplexu východně od hlavního města a zaútočili na hosty.
„Nejvíce se proto zaměřujeme na střeleckou a taktickou přípravu včetně boje v zastavěné oblasti, doprovody osob nebo střežení a obranu základen,“říká Brunclík.
Kromě ochrany hlavního velitelství mise v Bamaku a doprovodu VIP osob a eskort se čeští vojáci podílejí na výcviku malijských vojáků a ochraně výcvikové základny v nedalekém Koulikoru.
Novinkou v misi jsou od loňska dlouhodobé výjezdy na stovky kilometrů daleko. Takzvané kombinované vojensko-poradní týmy českých vojáků jsou při nich vysílány i na čtyři až osm týdnů ze základny do odlehlých končin země.
„Probíhá tak výcvik malijské armády přímo na místě, kde je malijská jednotka nasazena. Týmy na místě radí, pomáhají a kontrolují určitý nastavený standard a samozřejmě se také prakticky podílejí na zabezpečení a ochraně okolí,“popisuje dílčí mise Tvrdý.
Nejde tak o klasické patroly jako třeba v Afghánistánu, kde se vojáci vždy po několika hodinách či pár dnech vrátí do relativního bezpečí domovské základny. „Tady jsou měsíc pryč, musí si mnohdy vybudovat malou předsunutou základnu, někdy iv civilním objektu, a kromě práce s malijskými vojáky ji také chránit,“dodává Tvrdý.
Kvůli složitějšímu zásobování musí být podle něj všechno předem perfektně naplánované. „Je to jiné klima, víme ale, co to obnáší i vzhledem k údržbě techniky, výzbroje a hygieně,“připomíná velitel Jan Brunclík. Sám má za sebou tři nasazení v Afghánistánu. Africkou misi považuje za výzvu a má k ní respekt.
„Bezpečnostní situace je mírně zhoršená, a proto klademe vysoké nároky na to, aby nás nic nemohlo zaskočit,“doplňuje ho Přemysl Tvrdý a upozorňuje, že důkladná příprava probíhá i co se týká tamějších přírodních nástrah včetně třeba rizika onemocnění malárií přenášené komáry. „Je tam trošku jiná míra nebezpečí, než když sedíte tady u rybníka, protože bodnutí může mít následky na celý život,“dodává.