Kapli inspiroval Boží hrob
Zámeček skrýval základy gotické tvrze pražského patricije i s unikátním mostkem Odhalená středověká tvrz, linie dávného opevnění či nepřehlédnutelná kaple. Historická zákoutí metropole mají stále čím překvapit.
JINONICE Pozoruhodné objevy vrcholně gotické tvrze na okraji Prahy či středověkého opevnění na Malé Straně náleží k výsledkům tří desítek akcí pražských archeologů v loňském roce. I to vyplývá z výroční zprávy Národního památkového ústavu (NPÚ).
Pozůstatky tvrze, příkopu a dřevěného mostu odkryli badatelé v areálu jinonického zámečku. Za pozornost stojí objev mostní konstrukce. „Jedná se o vzácný nález, díky kterému se můžeme dozvědět více o technologii výstavby obdobných staveb v době vrcholného středověku,“uvedl Tomasz Cymbalak, vedoucí archeologického výzkumu. Experti mostovku vyzdvihli, podrobili zkoumání a konzervují ji. Zajímavé jsou i dějiny tvrze. „Starší část nalezeného panského sídla spadá do období počátku 14. století, mladší část je potom spojena s obdobím kolem roku 1350,“uvedli archeologové. K vlastníkům jinonického sídla náležel ve 14. století i zámožný pražský patricij Vít Frovin.
Stará pražská periferie experty, podobně jako v Jinonicích, překvapila již dříve. Středověkým Čimicím dominovala tvrz s věží a kruhovým příkopem, obklopujícím prostor o průměru zhruba 30 metrů. Výzkum zde začal před třemi desítkami let v okolí usedlosti, určené k demolici. „Nic tehdy nenasvědčovalo tomu, že se pod povrchem pro archeology skrývá překvapení,“uvedl archeolog Václav Huml. U tvrze, doložené ve vlastnictví svatovítské kapituly ve 14. století, fungoval hospodářský dvůr. Badatelé v lokalitě odkryli i kvádříkové zdivo, symbol románského stavitelství. Pokud zeď tvořila součást románského domu, na periferii by šlo o nález unikátní. Obdobné objevy jsou spojeny hlavně s Hradem či stavbami v pražském souměstí. To se ale nakonec zcela nepotvrdilo.
Malá Strana za zdmi
„K nálezově nejvýznamnějším patřily výzkumy, při nichž byla objevena další část vrcholně středověkého opevnění Malé Strany v Thunovské ulici,“uvádí mimo jiné zmíněObjevená tvrz ná zpráva NPÚ.
První, raně středověké opevnění z dřeva a zeminy vystavěli Přemyslovci v 10. století. Krylo poněkud odlišný prostor, než jak známe Malou Stranu dnes. Vltavu tehdy obchodní karavany překračovaly přes ostrovy, prostřednictvím brodu anebo skrze dřevěný most. Dnešní ulicí Tržiště protékal potok, další prýštil dolů od Pražského hradu. Jihozápadnímu cípu nynějšího Malostranského náměstí, směrem ke Karmelitské ulici, dominovala mokřina. „Praha je město z vápna a kamene, nad nímž se tyčí tvrz,“popsal tehdy Malou Stranu diplomat kupec Ibráhím ibn Jakúb z cordóbského chálifátu v dnešním Španělsku.
Existenci tohoto nejstaršího malostranského opevnění archeologové poprvé prokázali před 25 lety v Josefské ulici a jeho fragmenty za●
poutní areál s kostelem Panny Marie Vítězné na Bílé hoře od Jana B. Santiniho-Aichla. ● Vodárenská věž Bubeneč Mezi obnovené objekty náleží také technické památky. Fasády věže restaurátoři obnovili vápennou technologií. Doplnili také břidlicovou krytinu a oplechování v mědi. Repasováno bylo i původní pískovcové schodiště s litinovým zábradlím či dřevěné žaluzie a okna.
● 429 171 – nejnavštěvovanější památky ve správě NPÚ jsou v Českém Krumlově. Loni do nich zavítalo více než 400 tisíc lidí.
jistili také při stavbě v hotelu v Hellichově ulici.
V éře Přemyslovců ve 13. a na počátku 14. století opevnění sevřelo Malou Stranu přibližně podél ulice Tržiště k Juditinu mostu, odtud podél řeky k osadě Na Písku, kde byl brod. Nad tímto místem navazovalo na opevnění Pražského hradu. A zhruba směrem od nynějšího Hradčanského náměstí hradba směřovala k Jánskému vršku a Tržišti. A právě toto opevnění se nyní podařilo odkrýt v Thunovské ulici.
Křížovou cestou na Petřín
Zajímavou, avšak poněkud přehlíženou sakrální stavbu představuje kaple Božího hrobu na Petříně a s ní související křížová cesta. Zanedbávaná stavba prošla restaurací za přibližně dva miliony korun. „Během prací byly nalezeny hroby s archeologickými nálezy,“uvedla zpráva NPÚ. Ty se nyní analyzují.
O zrod kaple Božího hrobu se ve 30. letech 18. století postaral P. Norbert Saazer. Projekt a návrh výzdoby vyhotovil stavitel a výtvarník Johann Ferdinand Schoor, který se inspiroval svatyní uvnitř jeruzalemského chrámu Božího hrobu. Zajímavost petřínské kaple představuje jedno z oken, kterým o Velikonocích v 15 hodin dopadá světlo na kněžiště.
Zajímavou obnovou prošly například také dva domy v areálu někdejšího kláštera servitů ve staroměstské Melantrichově ulici. „Proběhla rekonstrukce v režii společenství vlastníků, a to bez veřejných dotací, pouze ze zdrojů stavebníka. Spočívala v obnově fasád, rekonstrukci krovů a obnově střešního pláště,“uvádí památkáři. Servité konvent okolo kostela sv. Michala získali roku 1627. Klášter byl zrušen a změněn na obytné domy roku 1786.