Fotbal v boji proti pyru. Po dobrém to nejde
Také máte rádi, když silvestrovské nebe ozáří barevné ohňostroje? Když v noci sviští tmou a svítí do dálky, je zážitek se tou krásou kochat.
A přiznejme si: i na fotbalových tribunách je pyrotechnika působivá. Červené světlice vytvoří atmosféru připomínající pekelné vření, stadion promění v zářící arénu a oči tuhle světelnou show hltají.
Jenže fungovat musí i mozek. A s tím je, jak se zdá, občas na stadionech problém.
Z chození na fotbal začíná být riziková záležitost, což není přehánění, ale fakt.
Léta se řadoví fanoušci mohli ujišťovat, že problém hrozí maximálně uvnitř kotle, kde se scházejí skalní. Tam přece děti nevezmete – a všude okolo je bezpečno. Jenže tohle pravidlo přestává platit. Už dvakrát během posledních pěti měsíců doplatili na řádění chuligánů diváci v sektorech, kde papírově má být klid. Nejdřív v březnu na Spartě, kde hozená světlice z plzeňského kotle trefila mladou fanynku na hlavní tribuně a způsobila jí vážné zranění. Naposledy před týdnem v Edenu, kde několik omezenců ze slávistického tvrdého jádra naházelo světlice přímo do míst, kde seděli fanoušci hostující Olomouce. Že se tentokrát nikomu nic nestalo, bylo jen dílem náhody.
Co s tím? Jak zaručit, aby se slušný divák nemusel třepat, jestli jeho místo není na dostřel hlupákům, v jejichž rukou se zábavní pyrotechnika mění v letící zbraň?
Disciplinární komise vynesla ostrý verdikt: Slavii, která byla za předchozí řádění fanoušků už v podmínce, na příští domácí zápas zavřela celý stadion.
Princip kolektivní viny nikdy nemůže být dokonalým řešením, ale jsou chvíle, kdy není zbytí. Jak jinak už dát najevo, že co je moc, to je příliš?
Dá se pochopit, že Slavia se zlobí a proti rozhodnutí se odvolala, protože přijde nejen
o podporu fanoušků, ale i o spoustu peněz ze vstupného, z prodeje suvenýrů či občerstvení. Tvrdě doplácí na chování hrstky pomatenců, kterým cosi zatemnilo mozek, a šéf klubu Jaroslav Tvrdík namítne: „Kvůli jedenácti lidem přece nemůže být trestáno dvacet tisíc slávistů!“
Ale může. Exemplární trest je na místě. Na co čekat? Až někomu pyrotechnika vystřelí oko? Utrhne prsty? Způsobí těžké popáleniny? Nebo ještě něco horšího?
Dokud není úplně pozdě, je potřeba dát jasný signál. Zlomku fanoušků, které by snad někdy mohlo napadnout udělat podobnou zrůdnost, ale také klubům, které na ně mají působit. Ukázalo se totiž, že po dobrém to nepůjde.
Když zůstaneme u Slavie, která v poslední době řeší problémů nejvíc: nedá se říct, že by se nesnažila. Naopak, po posledním incidentu hned zareagovala prohlášením, ve kterém oznámila, že vylepší kamerový systém, bude usvědčené výtržníky tvrdě pokutovat a klidně jim i doživotně zakáže vstup na stadion. Správně, tak to má být.
Do té doby však byli Tvrdík a spol. vůči tvrdému jádru vstřícní, kotel podporovali a doufali, že když si s fanoušky v klidu promluví, najdou rozumné řešení pro všechny strany. Tiše tolerovali i hořící pyro (které se kdovíjak dařilo i přes přísné kontroly pronášet na tribuny), protože věřili, že když si s ultras dají ruku na to, že nebude létat na trávník ani jinam, bude to platit.
Teď sami poznali, že to byla naivní představa – a tvrdě pykají. Z jejich zkušenosti nechť se poučí všechny kluby: pro pyrotechniku by měla platit nulová tolerance.
Na její kouzla je leckdy krásný pohled. A není snadné se smířit s představou, že tahle show z tribun úplně vymizí. Ale jen do chvíle, kdy si uvědomíte, že světlici může držet v rukou šílenec. I kdyby měl být jeden z milionu – má cenu riskovat?