Odhalujeme tajemství draků
Celý genom největšího ještěra světa, varana komodského, je nyní k dispozici v americkém Národním centru pro biotechnologické informace, a to pod přístupovým číslem SJPD00000000. Článek o jeho přečtení a analýze publikoval v srpnovém čísle časopisu Nature Ecology & Evolution třicetičlenný vědecký tým, jehož součástí bylo i šest badatelů z českých institucí, z toho dva ze Zoo Praha. Tento tým pracoval výhradně se vzorky získanými ze zvířat chovaných v zoologických zahradách. Díky jeho osmiletému výzkumu se podařilo osvětlit některá z tajemství „komodských draků“a po mém soudu ještě více stvrdit punc jejich výjimečnosti.
Především byly u varana komodského odhaleny modifikace několika genů zapojených do funkce mitochondrií, které kontrolují produkci energie a fungování srdce a svalů. Objasnilo se tak, proč se metabolismus tohoto ještěra blíží úrovni metabolismu savců a co mu umožňuje dosahovat na plaza až neuvěřitelných výkonů. Dále se zjistilo, že „komodský drak“má překvapivě mnoho genů, které se zapojují do sofistikovaného smyslového systému. Díky němu dokáže varan dokonale detekovat hormony a feromony, a tudíž velice účinně vyhledávat a pronásledovat kořist. A konečně se ukázalo, že varan komodský si – slovy prof. Lukáše Kratochvíla z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy – „během evoluce pohrával s geny pro srážení krve, možná proto, aby se sám chránil před svým jedem, který vyvolává krvácení“.
Tyto i další poznatky nejenže přispívají k rozšíření našich vědomostí o varanu komodském a o nejrůznějších evolučních souvislostech, ale mohou mít také značný biomedicínský význam. Není náhoda, že celý tento výzkum vedl ředitel sanfranciského ústavu pro výzkum onemocnění srdce a cév dr. Benoit G. Bruneau.
Přečtení a analýza genomu varana komodského byly ovšem jen jedním z řady výzkumů, na nichž se Zoo Praha a její pracovníci podíleli a které by bez chovu zvířat v lidské péči byly realizovatelné buď s obtížemi, anebo možná vůbec. Když zůstaneme jen u varana komodského, tak již před půl rokem vyšla ve vědeckém časopise Molecular Biology and Evolution čistě „česká“studie, která jednak ukázala, že pohlavní chromozomy varanů vznikly již v době dinosaurů, jednak umožnila daleko snadněji určit z kapky krve jejich pohlaví. A to je velmi významné pro chovatele i při ochranářské a badatelské terénní práci.
Spoluprací na výzkumech či přímo jejich realizací naplňujeme v Zoo Praha jeden ze smyslů existence zoologických zahrad. Vzpomeňte si na to třeba tehdy, až budete sledovat dramatické krmení „komodských draků“v naší Indonéské džungli. Koneckonců přijít na to, jak je správně krmit, byla také věda – jenže to by bylo téma zase na jiný Zoopisník.