Prdelačka jako luxus, to uměli jen poctiví čeští veksláci
Některé životní příběhy stojí za odvyprávění více a některé méně. Existují však i takové, které by raději měly zůstat jednou provždy skryty. Osud muže, jenž inspiroval knihu Hany Pachtové Život a doba gaunera spadá do první zmiňované kategorie. Dílo vyšlo pod hlavičkou nakladatelství Pointa, a tudíž vzniklo díky finanční podpoře získané po internetu od čtenářů.
Hlavní hrdina se narodil v roce 1955, podle všeho v Praze. Společně s matkou jako malý rád vařil a v pouhých sedmi letech při návštěvě tety z Rakouska pochopil, v jakém systému žije. „Ten večer mi prvně dochází, jak to se mnou vypadá. Jsem uvězněn jednou pro vždycky. Dochází mi, že mě někdo připravil o možnost dejchat,“stojí v knize.
Ještě před osmnáctinami tak už měl za sebou dva pokusy o útěk za hranice (přes Polsko a Bulharsko), zkušenost s kriminálem, vlastnictví vozidla Saab 96 (bez řidičského průkazu, zato s řidičem) a moc dobře chápal, kam až jej může dostat krabička marlborek.
Přes Západní Berlín
Uměl si vydělat a jediný důvod, proč tak činil, byla touha dostat se na Západ. Až se to jednou, po mnoha a mnoha zlotých vyměněných za marky, převezených do Polska a zpátky do Československa, povedlo. Patřil mezi těch málo šťastlivců, který se dokázal dostat na Západ přes Berlín.
A tak začal Němce krmit pro ně exotickým pokrmem – prdelačkou, jejíž složení zahalil pod háv přísně tajného receptu. O pěti litrech krve, které si na ni objednával, raději pomlčel. A více již prozrazovat netřeba. Knize o 103 stranách by to mohlo uškodit.
Hana Pachtová čtenáři neříká, v jak úzkém vztahu s mužem, jehož život ve svém čtvrtém díle popisuje, byla. Není to však třeba, míru intimity dokazuje charakter vyprávění a jeho autenticita.
Autorka se dokázala do mysli hrdiny zcela ponořit a na povrch jako hloubkový potápěč vynést jen to nejryzejší, co utvářelo tohoto gaunera, kuchaře, veksláka, prodejce zbraní, generálního zástupce bulharských kasin pro západní Německo, milujícího a starajícího se manžela, bratra i syna.
Děti z klepače ví
Vyprávění skáče v čase, což zprvu působí poněkud chaoticky. Souvislosti přicházejí společně s listováním a to může být mnohdy matoucí. Za polovinou knihy však už čtenář do Života a doby gaunera zaplouvá bez problémů. Jakoby ho Pachtová najednou dokázala nebo chtěla zvát do prostoru, který byl prozatím cizím uzavřen.
Dále hodnotit spisovatelčinu invenci by vzhledem k tomu, že se jedná vesměs o interpretovaný životní příběh, asi nebylo zcela na místě. Přesto je nezbytné vyjádřit obdiv nad jejími stylistickými schopnostmi, které charakterizuje snaha o střídmost, přímočarost a autenticitu.
A proč kniha nese podtitul Na klepadle? Děti vychované na sídlištích už možná tuší – právě tam se totiž spřádaly nejzásadnější plány. Ačkoliv jak sama autorka píše – tehdy nám blbost v hlavách duněla jako bouřka.
Život a doba gaunera Hana Pachtová