Květinou proti suchu
Město dává prostor lučním porostům
PRAHA Vlčí mák, chrpy či čekanka rozkvétá po Praze. Kvůli suchu městské části trávu méně sekají a na těchto místech pak vyrůstá luční kvítí. Některé radnice luční trávníky dokonce zasévají, protože lépe snášejí nedostatek deště. Změna porostu se ale kvůli pylu i klíšťatům nelíbí všem Pražanům. Na Zličíně dokonce ještě nedorostlý luční trávník někdo posekal.
Zasít louku v Praze navíc není jen tak. „My musíme udělat luční porost skutečně šitý na klimatickou změnu, to znamená suchomilné rostliny,“říká Jana Soukupová z České zemědělské univerzity v Praze, která pomáhá dvanácté městské části s bojem proti suchu.
Klimatoložka dodává, že v tuto chvíli musejí zkoušet nejrůznější byliny a pozorovat, kterým se v suchém prostředí Prahy nejvíce daří, protože každé stanoviště je jiné.
Za květinami na Petřín
Na jaře v rámci komunitní akce na Praze 12 dobrovolníci zaseli v ulici Levského na ploše zdevastované při stavbě teplovodu luční trávník. „Louku jsme oseli semínky suchomilných kvetoucích rostlin,“říká místostarostka Eva Tylová (BEZPP / Piráti s podporou Zelených).
Na Praze 7 vznikla květinová louka v cípu, kde se stýkají ulice U Papírny a Za Papírnou. „V tomto trendu určitě chceme pokračovat, další květinovou louku chystáme ve vedlejší ulici Za Papírnou,“říká radní pro životní prostředí Prahy 7 Jiří Knitl (Praha sobě).
Květinové louky vytváří i magistrát. Letos nově založili zahradníci květnatou louku na části zahrady Kinských. A loni vznikla květnatá louka ve Stromovce – na části dna
bývalého rybníka. Luční porosty jsou také na Petříně mezi ovocnými stromy. „Tyto plochy se už dlouhá léta sekají pouze dvakrát až třikrát za rok a veřejnost si už na to zvykla,“říká Vít Hofman, mluvčí magistrátu.
Městská část Praha 1 vytipovala do budoucna pro louky park Na Františku, břeh na Střeleckém ostrově, Chotkovy sady, část Vojanových sadů, okolí Kramářovy vily a ulici Jelení.
Na některých místech v Praze vznikají také přirozené louky. „Letos se zkušebně staráme o zhruba dvouhektarovou zelenou plochu na Flajšnerce bez toho, že bychom na ní něco speciálního dosévali,“říká Jan Poupě (ODS/Svob.), radní pro životní prostředí na Praze 9.
Louka byla zatím sekána jednou, pokud se postup osvědčí, zváží radnice rozšíření tohoto způsobu údržby na další místa, například na část parku Srdce na Proseku. Dobrou zkušenost mají s přirozenými loukami i na Praze 11.
Omezení sekání je letošním trendem po celém Česku a nevyhnulo se ani Praze. Díky tomu vyrostly například na Praze 12 vlčí mák, hlaváček letní, štírovník růžkatý, chrpy či čekanka. Méně sekání je výhodné pro městské části i finančně. „Za jednu seč jsme ušetřili zhruba milion korun,“vysvětluje Tylová. Připomíná ale, že kvůli suchu velká část ušetřených peněz padla na zalévání.
Měření vlhkosti
Přestože méně sekané louky udrží víc vláhy a mají dobrý vliv na biodiverzitu, městské části je mohou udržovat jen tam, kde nechodí tolik lidí. Na Praze 12 udělali i měření vlhkosti trávníků.
„Nejsušší je obnažená půda a to bylo měřeno den po dešti. Naopak nejvyšší hodnoty vlhkosti vykazoval vyšší neposekaný trávník se zeleným podrostem,“uvádí Tylová s tím, že na neposekaných loukách přibyli motýli. Vyšší tráva přeje ale i klíšťatům, na které si lidé stěžují. Vadí jim také pyly.
Navíc ze začátku nevypadají luční trávníky příliš esteticky. Na Zličíně třeba neznámý vandal vzal údržbu louky do vlastních rukou a ještě nedorostlý luční trávník sám posekal. Škodu radnice vyčíslila na 30 tisíc korun. „Tento zásah významně ovlivnil další vývoj lučního porostu a zcela nevratně poškodil letničkové výsevy,“vysvětlila Jarmila Hindová, tajemnice úřadu.
Zpočátku jsou totiž na lučním trávníku vidět spíše plevelné druhy. Byliny musí vykvést a vysemenit. Výsledek je tak vidět až za zhruba tři roky.
To potvrzují i jiné městské části. „Univerzální směsi lučního kvítí bohužel dlouho nevydrží a vznik přirozených luk je poměrně obtížný a dlouhý proces. Povedl se zatím akorát v Jelení,“říká Martin Šebesta z tiskového oddělení Prahy 1.
Květnaté louky se objevovaly v Praze i v minulosti. Druhá městská část zhruba před dvaceti lety zkusila založit květnatou louku v parku Folimanka v blízkosti biokoridoru. Tehdy ji ale veřejnost kladně nepřijala.