Německo chce úplně zakázat igelitové tašky
BERLÍN, PRAHA Z německých obchodů by mohly brzy nadobro zmizet plastové tašky. Po jejich zpoplatnění v minulých letech je hodlá zcela zakázat ministerstvo životního prostředí.
Zákon, který má s igelitkami skoncovat, předloží v příštích měsících ministryně Svenja Schulzová, podle níž se Němci s plasty loučí pomalu.
Trend poklesu spotřeby v Německu přitom jako jinde v Evropě nastartovalo zpoplatnění plastových tašek. Zákazníci obvykle zaplatí kolem deseti centů za kus a spotřeba na osobu od roku 2016 do loňska díky tomu klesla ze 45 na 24 tašek.
„Chci, abychom celkově redukovali plasty, nebyli už společností, která vše vyhazuje, a měli méně plastů v supermarketech,“řekla sociálnědemokratická ministryně listu Bild am Sonntag s tím, že navrhne zákon zakazující igelitky.
Pokud to projde, stane se Německo po Itálii a Francii další evropskou zemí, které už s plastovými taškami nadobro zúčtovaly. V Německu však podle kritiků tvoří jen procento veškerého plastového odpadu.
Ministryně Svenja Schulzová se zároveň chce dohodnout s německými podnikateli na redukci množství plastových obalů u ovoce a zeleniny. I o tomto nápadu už hovořila na jaře, když připustila, že zpoplatnění mělo efekt. „Němci se stále více vyhýbají igelitovým taškám,“podotkla.
Spotřebu igelitek se dařilo snižovat i v důsledku tlaku ministerstva životního prostředí na obchodníky. Podle informací Německé obchodní asociace 350 společností podepsalo s resortem už dříve dohodu o ukončení používání tašek.
Němci zákaz podporují
O úplném zákazu se mluví uprostřed sílícího boje za větší ochranu klimatu, který sahá od plánovaného přechodu k čisté mobilitě až po nápady, jako je zdanění masa.
Podle nedávného průzkumu pro veřejnoprávní televizi ARD většina Němců podporuje zavádění tvrdých opatření v boji s klimatickými změnami. Zároveň stoupá podpora Zelených, kteří už se v průzkumech popularity těší stejné oblibě jako konzervativci Angely Merkelové.
Přes 70 procent oslovených lidí například uvedlo, že by se nebránili zvýšení cen letenek. Šest z deseti lidí vítá odklon od spalovacích motorů a jen tři procenta se staví proti expanzi obnovitelných zdrojů v energetice. Odpor však přetrvává vůči uhlíkové dani, kterou podporuje jen 35 procent respondentů.
Zákaz plastových tašek mohou zhatit koaliční jednání. Předsedkyně německé vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Annegret Krampová-Karrenbauerová naznačila, že upřednostňuje dobrovolnou redukci. „Pokud nezabere, potom můžeme mluvit o zákazech,“citoval ji list Deutsche Welle.
„Igelitky“už v roce 2011 zakázala Itálie, v roce 2016 pak Francie. Obě země vyřadily z oběhu všechny plastové tašky s výjimkou těch biologicky rozložitelných a kompostovatelných.
Další země EU včetně Německa už dnes používání plastových tašek omezují jejich zpoplatněním nebo daněmi, aby dostály unijním závazkům.
V Česku se povinně zpoplatnily od ledna 2018, obchodníci však většinou zákon předběhli. Zdarma jsou jen tenké sáčky, používané například na pečivo, ovoce a zeleninu.
Státy EU se v roce 2015 dohodly na omezování plastových tašek tak, aby v roce 2025 roční průměr dosáhl na čtyřicet kusů na osobu ze zhruba dvou set tašek. Evropané spotřebují podle unijní zprávy z roku 2017 sto miliard plastových tašek ročně. Končí jako odpad mimo jiné v oceánech a zabíjejí ryby i ptáky. Zákaz plastových tašek není jen doménou Evropy. S igelitkami skoncovala i řada zemí z Afriky či Asie a také Austrálie. Zmizely například z obchodů na Srí Lance, v Maroku, Kamerunu, Kongu, Bangladéši a dalších zemí. Také část obchodníků v Česku vyřadila plastové tašky z nabídky. Na konci loňs k é h o roku je přestal nabízet Penny Market, k alternativám například z bavlny, papíru, juty a rozložitelného polypropylenu přešla i Billa.
Hůř se řetězce i zákazníci zbavují závislosti na lehkých plastových sáčcích, které stále nabízí většina obchodníků například na ovoce. Skoncoval s nimi e-shop Rohlík.cz, který je dál využívá na mražené zboží.
Protiplastová vlna
V Evropské unii začne od roku 2021 platit zákaz používání jednorázových plastů, jako jsou brčka, vatové tyčinky, tyčky k balonkům nebo příbory a nádobí na jedno použití.
Letos schválená směrnice o jednorázových plastech, kterou musejí členské země přenést do svých legislativ, však nezakazuje používání plastových tašek. Jejich redukce tak zůstává na odpovědnosti výrobců a prodejců. To platí například i o nápojových lahvích nebo vlhčených ubrouscích.
Státy Evropské unie se dohodly, že do roku 2029 by se mělo recyklovat devadesát procent plastových lahví. Zároveň podíl povinného recyklovaného plastu v nových petkách má do roku 2030 dosáhnout třiceti procent.