Senioři jsou terčem násilí
Počet vykázaných násilníků se letos blíží stovce, domácí násilí zůstává dál vážným problémem
ŽIŽKOV Ve speciální výslechové místnosti pro mimořádně zranitelné oběti na krajském policejním ředitelství v Kongresové ulici vypovídal svědek dlouhodobého domácího násilí. Mimořádný způsob výslechu dětské oběti si zvolil jeden ze senátů Městského soudu v Praze v kauze notorického násilníka.
Jedná se o extrémní případ, nicméně v metropoli domácí násilí zůstává dlouhodobě problémem. Svědčí o tom mimo jiné i statistiky za letošní první pololetí. Policisté vykázali z bytů přibližně stovku neurvalců. Praha v tomto ohledu stojí v popředí příslušných republikových tabulek. Odborníci Intervenčního centra zaznamenali za stejné období přibližně tři tisícovky žádostí o radu a pomoc.
Terčem psychického, fyzického, ale také ekonomického násilí anebo izolace se stávají ženy, děti, ale i muži. „Odborníci našeho Intervenčního centra na základě zvyšujícího se počtu kontaktů s osobami ohroženými domácím násilí odhadují, že těchto případů bude ještě více,“uvedl Tomáš Ján, ředitel žižkovského Centra sociálních služeb, které provozuje Intervenční centrum.
Hlavní město však v této sféře představuje v porovnání s některými tuzemskými regiony poněkud specifikum. Například ve středních Čechách anebo v Moravskoslezském kraji počet případů vykázání podle aktuálních statistik meziročně výrazně stoupl. „Počet případů vykázaní v poslední době v Praze spíše stagnuje nebo jen mírně roste,“uvádí odborníci Intervenčního centra.
Aktuální data také uvádějí, že stoupá počet lidí, kteří se na Intervenční centrum obrací s žádostí o radu a pomoc. Letos za první pololetí jeho služeb využilo více než tři sta lidí čelících problémům. „Nezletilé děti jsou vystaveny domácímu násilí u většiny odhalených případů,“uvádí odborníci.
Volání o pomoc
Domácí násilí má řadu variant. „Vyvíjí se časem a nabírá různé podoby. Jinou podobu má v partnerském vztahu, jinou v mezigeneračním soužití. Spouštěcí faktor bývá podobný, může jím být osobní dispozice, ale také sociální tlak – nezaměstnanost, dluhy či problémy s bydlením. Akcelerovat jej mohou alkohol či drogy,“uvedl k příčinám domácího násilí psycholog Joža Spurný z Policejní akademie ČR.
K nejohroženějším osobám v současnosti náleží senioři. Podle expertů to není zaviněno pouze tím, že populace stárne a starších osob přibývá nebo že mladá generace mimořádně lační po majetku svých předků. „Myslím, že je to důsledkem toho, že rodiny nejsou kompaktní, vzájemné vztahy jsou dlouhodobě narušené,“vysvětlila sociální pracovnice pražského Intervenčního centra Ladislava Poláková.
V podobných případech panuje poněkud vyšší latence, tedy počet případů, kdy oběti trpí, aniž by vyhledaly pomoc. „To může být dáno pocitem viny z jejich strany,“shodují se odborníci.
Jednou z okolností, proč se někteří z poškozených stále bojí ohlásit případy násilí, představuje strach vypovídat. Jedná se o obavy z takzvané sekundární viktimizace, tedy druhotnou traumatizaci například kvůli výpovědi. A to nejen v trestním, ale také občanskoprávním řízení. Například v rámci rozvodu.
„Ne každý odborník dosud dokáže oběť citlivě vyslechnout tak, aby nekladl traumatizující otázky. A neplatí to pouze o advokátech, ale v některých případech jde i o soudce, státní zástupce či vyšetřovatele,“uvedla Poláková.
Obavy z výpovědi bývají ale v naprosté většině případů zbytečné. Pro podobné výslechy jsou vyšetřovatelé speciálně školeni. V nejzávažnějších případech slouží zvlášť zranitelným obětem k výslechu zvlášť upravené místnosti. V případech trestního jednání soudci mohou vést výslech oběti bez přítomnosti obžalovaného, ale i veřejnosti. Vypovídat lze také ze zvláštní místnosti soudu po telefonu. Další variantu představuje telekonference. Tedy výslech prostřednictvím videa, aniž by svědek musel cestovat ke vzdálenému soudu.
Opora na dosah
Poměrně vysoké množství případů, kdy dojde k vykázání násilníka z bytu, či počet žádostí o pomoc, je případů.
● V roce 2018 vykázali pražští policisté 186 osob, v tomto ohledu vede tabulku Ústecký kraj. Z bytu tam muselo za úřední asistence odejít násilníků. V popředí statistik se dále nalézá Středočeský kraj, roku 2018 bylo vykázáno 117 osob, o 14 více než o rok dříve. Podobně tomu bylo například i v Moravskoslezském kraji.
● V roce 2007 zákon poprvé upravil možnost vykázat policejně násilníky z obydlí. V hlavním městě na to tehdy doplatilo 59 lidí. „Tehdy toto ustanovení bylo novinkou. Sžívala se s ním tehdy policie i my,“komentují to pracovníci intervenčních center. Za uplynulých dvanáct let na základě zmíněné zákonné úpravy muselo v metropoli opustit obydlí 1 658 násilníků. Praze z tohoto pohledu patří ve statistikách v rámci ČR druhé místo za Ústeckým krajem s 1 879 potrestanými neurvalci.
● 2 900 kontaktů s osobami ohroženými domácím násilím registrují pracovníci pražského Intervenčního centra v prvním pololetí letošního roku. 304 ohrožených osob využilo služeb odborníků střediska. Z nich bylo 266 žen, 30 mužů, ale také osm nezletilých mladistvých ve věku od 16 do 17 let.
v Praze dáno také dalšími okolnostmi. Oběti v hlavním městě mají snazší cestu, jak vyhledat pomoc. „V Praze jsou naše služby dostupnější. Od kolegů v krajích víme, že pro poškozené bývá složitější pomoc vyhledat. Třeba proto, že oběti nemají auto nebo jsou pro ně krajská města, kde zpravidla fungují intervenční centra, hůře dostupná veřejnou dopravou,“vysvětlila Ladislava Poláková.
Lidé se také stále více odhodlávají svěřit se odborníkům se svými problémy a hledat pomoc. „Máme zkušenost, že pravidelné cílené kampaně, zaměřené například na muže anebo seniory, k nám přivádí nové klienty,“uvedla Ladislava Poláková.
Myslím, že je to kvůli tomu, že rodiny nejsou kompaktní, vzájemné vztahy jsou dlouhodobě narušené.
Ladislava Poláková
sociální pracovnice pražského Intervenčního centra