Německo chystá val proti ekonomické krizi
Politici v Berlíně začali připravovat záchranný balíček za 50 miliard eur.
Když na Německo udeřila v roce 2008 ekonomická krize, odpověděli v Berlíně zavedením slev na nové auto, pro které se v tuzemsku vžilo slovo šrotovné.
Zatím není jisté, zda němečtí politici obohatí slovníky i tentokrát, ale co do rozsahu si chystají na podporu ekonomiky zhruba stejný obnos – tedy 50 miliard eur. To představuje více než 1,2 bilionu korun, za což by mohli čeští důchodci žít zhruba dva roky.
Fakt, že je možné uvolnit šrouby a nalít do ekonomiky více peněz, zazněl z nejvyšších pater německé politiky takto otevřeně vůbec poprvé.
Zatím totiž kancléřka Angela Merkelová připouštěla, že „ekonomika směřuje do obtížné fáze“a že vláda zareaguje „podle situace“. Strážce německé spolkové pokladny, sociální
demokrat Olaf Scholz, její náznaky jen převedl do čísel. A stejně jako jeho šéfka zdůraznil, že vláda nyní žádné kroky v praxi nechystá.
Nicméně výsledky německé ekonomiky v druhém čtvrtletí naznačují, že vzpruha bude potřeba. Poprvé po šesti letech vykázala největší evropská ekonomika mezikvartální propad o 0,1 procenta. Ještě jedno takové čtvrtletí a země se ocitne oficiálně v recesi.
Podle údajů německé centrální banky je však pravděpodobné, že Německo do recese již zabředlo. Ekonomové Bundesbanky ve své zprávě upozornili na méně zakázek pro průmysl a váznoucí výrobu. A o výkonu hospodářství podle agentury Reuters napsali, že očekávají další oslabení.
Slabou útěchou Němcům zůstává, že díky rekordně nízké nezaměstnanosti zatím neztrácejí chuť utrácet německé domácnosti, takže podniky s menší vazbou na vývoz zatím nástup ekonomické malátnosti příliš nepocítily.
Spolková vláda už několik let po sobě drží politiku nulových rozpočtových schodků a daří se jí také snižovat celkový vládní dluh vůči HDP. U zemí platících eurem by tento poměr neměl překročit 60 procent, Německu se v dobrých časech podařilo k této hranici přiblížit seshora, a pokud udrží černou nulu i letos, dostane se poprvé od roku 2002 pod ni.
Představa, že by si Berlín mohl na boj s krizí půjčit dalších 50 miliard eur, se odrazila také na burzovních indexech, většina v průběhu včerejšího dne rostla.
Velká část z miliardové podpory, na které nyní úředníci ministerstva financí ve svém berlínském sídle v Detlev-Rohwedder-Haus pracují, by mohla jít opět do automobilového průmyslu – tentokrát pravděpodobně na podporu elektromobility.
„Německo nepochybně zaspalo nástup elektromobility a teď se to snaží dohánět. Navíc na něj stále doléhá emisní kauza Volkswagenu,“uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.
Německým výrobcům vozů totiž americký prezident Donald Trump pravidelně hrozí zavedením cel, což ohrožuje odbyt na severu Ameriky. Kromě hrozeb z Bílého domu však exportérům nesvědčí ani obchodní válka, kterou USA vedou s Čínou. Hospodářský růst světové ekonomické dvojky už dávno před celním hartusením nedosahoval oslnivých dvojciferných čísel, a i když čínská ekonomika zatím americký tlak ustála, přemýšlejí také v Pekingu o podpůrných opatřeních – například formou zlevnění půjček pro místní firmy.
Náladě německých průmyslníků nepřidává ani blížící se Halloween. Právě poslední říjnový den by měla Británie, pátý největší exportní trh Německa, opustit Evropskou unii, zatím bez dohody.
„Německo může zpomalování ukočírovat, pokud nebude Čína zpomalovat velmi prudce. Mnoho firem spoléhá, že když se přestane dařit, tak Němci mají možnost ekonomiku minimálně nějakou chvíli podržet. Mluví se o investicích do infrastruktury, kde je obrovský prostor,“myslí si hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.
Německý podpůrný balíček by mohl potěšit také české firmy, které na Západ často dodávají komponenty, aby s nimi pak zboží vyrazilo do světa s razítkem Made in Germany.
Ústup od tvrdošíjně hájených úspor by mohl ulehčit pozici Evropské centrální banky, která ústy svého odcházejícího guvernéra Maria Draghiho na německé šetření upozorňovala. s přispěním Marka Tomanky