Piknik, který před 30 lety drolil oponu
Pád železné opony začal u maďarské Šoproně
Byla to pokojná povolená demonstrace. Panevropský piknik na rakousko–maďarském pomezí, poblíž města Šoproně, vrcholil symbolickým tříhodinovým otevřením společných hranic.
Před třiceti lety to bylo pro občany celého tvrdě sešněrovaného komunistického bloku něco převratného.
„Cítil jsem nebývalý příval štěstí, že lidé z východního Německa mohou jít za svou svobodou,“vzpomíná na euforické začátky boření železné opony maďarský důchodce Laszlo Magas, jeden z tehdejších organizátorů.
Počasí podle pamětníků nebylo valné. Nad Šoproní se valily těžké tmavé mraky, pršelo. Nikomu se ani nechtělo pouštět do plánovaného grilování.
Navíc 19. srpna 1989 stále jen zvolna tály ledy studené války. Maďarští pohraničníci měli stále oficiálně rozkaz střílet po každém, kdo se jenom pokusí překročit hraniční plot.
Realita už ale byla jiná. O chystaném panevropském pikniku se dozvěděli s předstihem občané Honeckerovy NDR, většinou z letáků či z vysílání zahraničního rozhlasu. A mnozí pohotově jednali.
Během velmi krátké doby jich překročilo hranici směrem do „kapitalistické ciziny“nejméně šest stovek.
Pohraničníky už „ilegální přechod hranic“nezajímal. Vždyť akci posvětil i maďarský ministr vnitra Imre Pozsgay.
Maďarsko, spolu s Polskem nejprogresivnější ze zemí tehdejšího sovětského bloku, už nechtělo občany držet násilím. A také zjišťovalo, že údržba ostnatých drátů na hranici je nákladná věc, na kterou už se nedostává peněz.
Následující dny se pohraničníci přeci jen vrátili ke svým povinnostem, takže někteří z východoněmeckých běženců nestihli do Rakouska přejít. Historie už se však nedala zvrátit.
Ale už 11. září 1989 Maďarsko otevřelo s konečnou platností východním Němcům rakouské hranice. Pád železné opony byl na dosah.
Dnes připomíná třicet let staré události v Šoproni desetimetrový objekt Evropský památník. Zblízka má podobu ostnatého drátu, zdálky vypadá jako kříž.
Merkelová poděkovala
Ve stejnou dobu, v srpnu 1989, plnily prostory západoněmeckého velvyslanectví v Praze tisíce jiných uprchlíků z tehdejší NDR, kteří už odmítali žít v tvrdém režimu a žádali o povolení vycestovat na Západ. Ambasáda nakonec musela prostory přechodně uzavřít.
Celkem až do pádu Berlínské zdi dorazilo na pražskou ambasádu na 15 tisíc východních Němců. Od konce září totiž pro ně bylo jednodušší vycestovat přes Prahu.
O tři měsíce později už padala Berlínská zeď, což mnozí vnímají jako symbolickou tečku za rozdělením světa na Západ a Východ.
Vedle pádu Berlínské zdi se jeví piknik v Šoproni nenápadně.
Přesto má pevné místo v historii jako jeden z prvních klíčových okamžiků, kdy se začala sjednocovat studenou válkou rozdělená Evropa.
To připomněla i německá kancléřka Angela Merkelová při včerejší vzpomínkové akci, kterou navštívila společně s maďarským premiérem Viktorem Orbánem.
Merkelová poděkovala Maďarsku za otevření hranic před třiceti lety i za přínos pro německé sjednocení.
„Z pikniku se stal největší hromadný útěk z NDR od stavby Berlínské zdi v roce 1961. Stala se z něj světová událost,“řekla kancléřka po včerejší ekumenické mši v Šoproni.
„Zpočátku jsme se obávali represí, už druhý den jsme ale pochopili, že jsme přepisovali dějiny,“vzpomíná Laszlo Magas.