Audity do dalších ústavů pro postižené
Lidé s postižením končí často v ústavech ve vzdálených krajích. Praha plánuje změnu.
SVOJŠICE Je to ústav pro lidi, na které se zapomnělo. Patnáct osob sdílí jednu vanu, třináct jeden záchod. Pokoje jsou průchozí, v některých žijí klienti i několik let v šesti lidech. Některým chybí noční stolek nebo dokonce skříň. Veškeré osobní věci se jim mnohdy vejdou do malého kufříku.
V zařízení sociálních služeb u Kolína, které se nazývá Domov Svojšice, ale s domovem toho moc společného nemá, pobývá 105 lidí s duševním postižením, například schizofrenici.
Nejčastěji se sem dostali po několika pobytech na psychiatrii v Bohnicích, ale žije tady například i muž, který zde skončil po úrazu hlavy a nyní je zcela soběstačný. Tomu nyní město hledá sociální bydlení. Vedení Prahy chce vyvážení lidí s postižením za hranice metropole zastavit. Uznává ale, že ke změně nedojde hned.
Horší kontrola veřejnosti
Praha zajišťuje většinu pobytových služeb pro lidi s postižením mimo metropoli, což je praxe, která vznikla už po 2. světové válce. Radní pro
zdravotnictví a sociální politiku Milena Johnová (Praha sobě) už po nástupu do funkce loni na podzim říkala, že to chce změnit. Lidé ve vzdálených zařízeních své příbuzné nemohou tak často navštěvovat a úroveň péče je také hůře kontrolovatelná i ze strany veřejnosti.
Při návštěvě svojšického ústavu Johnová zjistila, že péče neodpovídá současným standardům, ředitele proto odvolala a nařídila v ústavu audit. Ten zjistil, že vedení nakupovalo neexistující vybavení či objednávalo předražené služby. Škody čítají zhruba 15 milionů.
„Výsledky práce pana ředitele a celého vedení, co se týká kvality, byly zoufale tristní,“říká při prohlídce areálu dočasná ředitelka Terezie Hradilková. Zatímco lidé zde žijí v přecpaných pokojích jen s málem vybavení a barokní zámek chátrá, mezi nakoupenými položkami se například objevilo auto za 700 set tisíc s luxusní výbavou.
Podobných auditů v dalších zařízeních je celkově naplánovaných pět. Ty mají ukázat, zda šlo ve Svojšicích o ojedinělý případ zneužívání veřejných prostředků a špatné péče, nebo zda se jedná o systémový problém. Z magistrátu se nikdo ve Svojšicích nebyl podívat několik let. Johnová nicméně podotýká, že některá jiná zařízení jsou na velmi dobré úrovni.
Magistrát nyní připravuje koncepci, která by rozšířila služby pro lidi s postižením přímo v Praze. Jedná se o navýšení terénních služeb, podporu samostatného bydlení či rozšíření odlehčovacích služeb. Do budoucna by také mělo město umět zajistit místa v pobytových zařízeních pro lidi s těžkými duševními poruchami. Najít pro ně místo je dnes v Praze skoro nemožné.
„Za jedno volební období se to určitě nestihne,“uznává Johnová. V současné době hledá magistrát volné budovy, kde by mohla lůžka vzniknout. Ve hře je například bývalá hudební škola v Praze 8, kde se ovšem řeší ještě další podrobnosti.
Vedení jedná například i s Prahou 10. „Snažíme se to udělat co nejrychleji, protože magistrát má desítky let dluh vůči lidem s postižením,“ uvádí poradce radní Johnové David Kocman a vysvětluje, že rekonstrukce zchátralých budov by mohla trvat několik let, proto se hledají obyvatelné stavby.
Podle slov radní to ale neznamená, že by se měly ústavy mimo Prahu zavírat. Kupříkladu ve Svojšicích žijí někteří lidé i několik desítek let a jsou na toto místo zvyklí. Tento ústav by měl ale předně pomáhat lidem s návratem do běžného života.
Nová ředitelka snížila kapacitu největších pokojů. Chystá se také zaměstnat psycholožku či psychiatričku. „Je tady 105 klientů s psychiatrickým onemocněním, přitom jediný člověk tady nemá přístup k psychoterapii,“upozorňuje Hradilková.
Dále je v plánu lepší práce s klienty včetně dílen, muzikoterapie, canisterapie a větší osamostatnění postižených žijících v chráněných bytech. V domově začal působit aktivizační pracovník, metodička kvality a obnovila se stravovací komise. Některé problémy, jako například průchozí pokoje v barokním zámku, řešitelné ale nejsou.
Paradoxní je, že Domov Svojšice získal v minulosti ocenění kvality služeb. Pro ČTK bývalý ředitel Vítězslav Forman uvedl, že klienti museli na umístění čekat i delší dobu a v době jeho odvolání činil počet uchazečů 160. Nyní jich je stále přes sto. Zájemci zbavení v některých případech svéprávnosti ale nemůžou zařízení vidět předem a míst je nedostatek, takže jsou rádi, že se na ně vůbec dostane.