Rus Medveděv už v sezoně vyhrál 44 zápasů, nejvíc ze všech
Tenista budoucnosti?
Ještě loni líčil, jak vypadá jeho život – a znělo to jako pohoda. Ke snídani croissanty, po obědě pořádná porce dezertu. Nejlepší odpočinek? Natáhnout se k televizi. „Myslel jsem si, že to funguje takhle,“říkal Daniil Medveděv.
Dvoumetrový tenista s mírou talentu odpovídající centimetrům však zjistil, že realita je komplikovanější. Že úspěchy nepřicházejí jen tak.
„U nás v Rusku se říká: Kdo neriskuje, nepije šampaňské. A já si ho dnes můžu dát,“pronesl spokojeně o víkendu v Cincinnati. Jeho risk spočíval v tom, že se vzdal nenáročného stylu tenisového života, začal investovat do stravy a do regenerace. Vida, kam ho to dovedlo – poté, co získal svůj premiérový titul na turnaji Masters 1000, je už pátý na světě. A hlavně letos posbíral 44 výher, nejvíc ze všech. V tomto směru převyšuje i svatou trojici Nadal (41), Federer (39), Djokovič (38).
„Představoval jsem si, že když vyhraju takovou akci, padnu na záda na kurt a pak budu skákat jako blázen. Místo toho jsem byl tak unavený, že jsem si jen oddechl: Wow. Je hotovo,“usmál se.
Zato protivníci se nesmějí, neboť svérázný Rus má před blížícím se US Open – poslední grandslam roku začíná v pondělí – mimořádnou formu. V Montrealu prohrál až ve finále, v Cincinnati zvítězil. A nejlepší na tom je, že konkurenti nenacházejí protitahy.
„Je extrémně konzistentní. Abych byl přesný, je to jako hrát proti zdi,“líčí David Goffin a Stefanos Tsitsipas přidává: „Hraje opravdu zvláštně, což berte jako poklonu. Donutí vás kazit, aniž byste pochopili, proč se tak stalo.“Nebeská hudba pro Medveděvovy uši. Místo dělového podání sází na ploché a nízké údery, soupeři pak returnují z nezvyklých úhlů. „Ano, o tohle se snažím,“culí se. „Když hrajete proti Nadalovi, taky sice víte, co byste měli dělat, kde jsou jeho slabá místa – a pak vám dá 6:3, 6:0. Já zase chci soupeře dostávat do situací, v nichž si neví rady. Tohle je cesta.“Ještě loni byl na začátku roku až 84. hráčem žebříčku, od té doby posbíral pět turnajových triumfů. Občas to s ním je pořád ještě složité, což nejlépe pro web ATP popisuje Medveděvův kouč Gilles Cervara. Vede ho už pět let, a tak spolu absolvovali proměnu bohatýrské juniorské hvězdičky na současnou mašinu na vítězství. Do týmu postupně implementovali odborníka na výživu i mentálního kouče. „Někdy je to jako starat se o umělce,“přibližuje Cervara. Občas se mu prý stane, že v hráčské jídelně najde společný stůl a začne obědvat, ale za chvíli zjistí, že Rus se prostě usadil někde jinde, skrytý ve svém vlastním světě: „Někdy mu pošlu fotku, aby si to uvědomil, jindy ho nechám být. Bývá složité ho pokaždé pochopit.“Podobné historky teď snáší rád, vždyť Medveděv je konečně premiantem oné tak dlouho vzývané nastupující generace tenisu; Novaka Djokoviče letos porazil už dvakrát za sebou. A je mu jen 23 let, stále se může zlepšovat. „Vždycky jsem snil ve velkém,“říká. „Věděl jsem, že mám talent, jen jsem v juniorech byl oproti jiným nulový profesionál. Jakmile jsem začal brát tenis vážněji, bylo mi jasné, že můžu dojít i takto daleko.“Jen občas si zahřeší. Po turnajích se bez milovaných sladkostí neobejde, hlavně bez gumových medvídků a panna cotty: „Nedat si je, to bych asi skočil z okna!“Jelikož je čerstvě zapíjí šampaňským, mohly by se už v New Yorku dít hodně zajímavé věci.