Hledání důvodu sesuvu na D8 se dostalo do patu
Takzvaný superposudek viníka neoznačil. Vinu má lom i špatná stavba dálnice.
Chotiměř
Šest let vyšetřování a miliony korun utracené za posudky. Ani nejnovější revizní takzvaný superposudek neukázal na viníka sesuvu svahu na rozestavěnou dálnici do Německa. Neurčil ani míru zavinění, jakou nesou hlavní strany sporu o miliardovou škodu.
Podle nejnovější zprávy jsou tři hlavní důvody, proč se v noci ze 6. na 7. června roku 2013 utrhla dvě stě metrů široká masa zeminy, která smetla železniční trať a o téměř půl kilometru níže zavalila rozestavěnou část dálnice do Ústí nad Labem. Podle panelu expertů jsou to nedostatečně zajištěná stavba dálnice procházející nestabilním prostředím, kde už k menším sesuvům dříve došlo, špatné hospodaření s podzemní vodou a zatěžování svahu ohroženého sesuvem vytěženou horninou. V neposlední řadě byly na vině i nadměrné srážky, které obě zmíněné příčiny zhoršily.
„V případě absence kteréhokoliv z nich by sesuv v této podobě nevznikl,“uvádí v revizním posudku Ústav struktury a mechaniky hornin. Ten měl v soudním sporu státu s majitelem lomu, společností Kámen Zbraslav, nejen označit hlavní příčinu sesuvu, ale zároveň i vyhodnotit dosavadní posudkovou bitvu, Ty mezi sebou rozpoutaly státní instituce a vlastník lomu. Ve zhruba dvou desítkách zkoumaných expertiz totiž znalci docházeli k rozdílným hodnocením, která až na jednu výjimku vycházela příznivě vůči zadavateli studie.
Nynější verdikt superposudku, podle kterého už není možné přesně určit, která z uvedených příčin měla rozhodující vliv, považují obě strany za svůj dílčí úspěch. „Revizní posudek konstatuje, že podíl jednotlivých negativních vlivů již sice zpětně nebude zcela možné určit, nicméně samotný provoz kamenolomu by bez stavebních zásahů na dálnici D8 sesuv rozhodně nezpůsobil,“řekl MF DNES právní zástupce Kamene Zbraslav Pavel Sedláček.
Podobně se k posudku vyjádřilo i Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), které po lomu požaduje odškodnění za zavalenou komunikaci zhruba 800 milionů korun. „Závěry posudku výslovně uvádějí, že provoz kamenolomu negativně ovlivnil stabilitu svahu v oblasti budoucího sesuvu, přičemž příčinou byl nevhodně zvolený způsob odvodnění lomu. Provozem lomu by pak zhoršené stabilitní podmínky ve svahu nepochybně vedly k vývoji deformace v horní části svahu,“uvedl mluvčí státního správce silnic Jan Rýdl. Podle něj právníci ŘSD v materiálu našli nesrovnalosti, které budou chtít u soudu napadnout. Spolu s 240 miliony korun, které po lomu požaduje za přerušenou trať Správa železniční dopravní cesty (SŽDC), se požadovaná výše náhrad šplhá nad miliardu korun. Šance, že by stát nakonec získal celou částku nebo její podstatnou část, se po vypracování tohoto posudku výrazně snížila. Podle závěrů totiž státní investor i stavební firma dlouhodobě ignorovali varovné signály svědčící o nestabilitě svahu a trval na podobě dálniční stavby, která není do takovéhoto prostředí vhodná (těleso dálnice vedené v nezajištěném zářezu). „V průběhu stavby byla dostatečně dlouhá doba na napravení chyby v projektu zářezu a zabránění vzniku škod. Od samého počátku se v zářezu vyskytovaly korun požaduje stát po majiteli lomu. varovné jevy ukazující, že stěna zářezu není ani krátkodobě stabilní. Jasné příznaky rozvíjející se nestability byly pozorovány už od roku 2011 i na železniční trati. Investor, dodavatel ani projektant pak na tyto skutečnosti adekvátně nereagovali,“uvedl v závěru posudku ředitel ústavu Josef Stemberk.
Zároveň nefungovala komunikace mezi státem a provozovatelem výše položeného lomu, kterou přitom předpokládalo stavební povolení dálnice. Provoz lomu přitom podle studie stabilitu svahu rovněž negativně ovlivnil. Bez stavby dálnice by vedl ke svahové deformaci, která by dosahovala k železniční trati nacházející se pod ním. Při vydatnějších srážkách by pak mohl způsobit sesuv, ale mnohem menší, který by železniční trať nezavalil. Na železnici pak podle posudku docházelo k pomalým, nerovnoměrným deformacím.