České školství: Komenský už na všechno odpověděl
Fotbalu a školství rozumí každý, říká se. Nejsem si jistý jedním ani druhým. Faktem však je, že české školství má na co navazovat. Zatímco dnes se obdivně koukáme přes hranice a hledáme inspiraci, byl to jeden z českých velikánů, který již bezmála před čtyřmi sty roky položil základy k modernímu školství. Zatímco my později jeho ideje trochu opustili ve stylu habsburské akurátnosti, jinde na světě má stále následovníky.
Na Jana Amose Komenského se často odkazujeme, ale jím preferované hodnoty a postupy mnozí z nás již dávno opustili. A přitom jeho zásady, definované v 17. století, jsou odpovědí i na mnohé současné problémy. A tak se naskýtá otázka, proč se vlastně snažíme vše vysvětlovat pomocí moderních metod a definic, když nám dal odpověď již Komenský, aniž dokázal dohlédnout mohutného rozvoje nových informačních technologií. Něco prostě zůstává platné bez ohledu na plynoucí čas. Co nám tedy radí „Učitel národů“?
*„Posláním od začátku do konce budiž hledati a nalézati způsob, který by umožnil, aby učitelé méně učili, žáci se však více naučili, aby ve školách neměl místa křik, pocit ošklivosti, vědomí marné práce.“
Neříkáme dnes i my totéž? Učme děti méně, aby se mohly naučit více. Naučme děti se učit, ne se biflovat na písemku či zkoušení, což znamená krátkodobé zapamatování a následné rychlé vytěsnění informace. Možná pak nebudeme mít frustraci z marné práce, kdy si stěžujeme, že děti se nechtějí učit. Jenže ony se možná učit chtějí, jen se nechtějí biflovat naše moudra a poučky bez souvislostí.
* „Lidská přirozenost chce být vedena k tomu, k čemu směřuje, a nechce být vlečena, strkána nebo nucena... Kdykoli se přimísí nějaké nařizování, naše mysl hned cítí odpor a odvrací se.“
Pokud má mít výuka smysl, musí být interakce učitele a studenta či žáka. Pokud se nesnažíme vybudit vnitřní motivaci studenta a vše mu předkládáme toliko pod hrozbou špatné známky, poznámky v třídnici či žalování rodičům, pubertální jedinec hledající své místo na slunci bude dvojnásobně pociťovat odpor.
* „Nevěřte všemu, co se vám k věření předkládá: Zkoumejte vše a přesvědčujte se sami!“
O čem pan Komenský mluví? Že by o kritickém myšlení, které chybí napříč populací? A které je nyní o to palčivější, čím více jsou sociální sítě zaplavovány velmi zkreslenými či přímo lživými informacemi, které námi mají manipulovat k potřebě autorů?
* „Všeliké kvaltování toliko pro hovada dobré jest.“
Různé výzkumy prokazují, že tři roky po maturitě si jedinec pamatuje pouze dva až pět procent informací, které mu vyučující poskytli a které ho pod hrozbou sankcí donutili se krátkodobě našprtat. Kvaltujeme, abychom naplnili Rámcové vzdělávací programy, které jsme většinově nepochopili a ve Školních vzdělávacích programech ještě více zaplevelili nepodstatnými informacemi předávanými bez souvislostí, vytrženými z kontextu a které tedy jsou i obtížně srozumitelné a pochopitelné.
Přitom jiné výzkumy nám zase říkají, že pokud nepracujeme s nějakou informací minimálně šestkrát, uloží se jen do krátkodobé paměti a po čase vymizí jak pára nad hrncem.
* „Jediným učitelem hodným toho jména jest ten, který vzbuzuje ducha svobodného přemýšlení a vyvinuje cit osobní odpovědnosti.“
Skvělá definice učitele, která by měla být vytesána do kamene nad každým průčelím školy a v podobě poutače stát na každé katedře, aby všem pedagogům stále připomínala smysl jejich práce.
Poslání školství se dá shrnout do jednoho souvětí: Naučme žáky a studenty se učit a naučme je myslet. Vše další je podružné. Nebo by mělo být podpůrným prostředkem k dosažení hlavního cíle. Já svým studentům na naší škole neustále opakuji, že musí převzít zodpovědnost za své vzdělávání. Rovněž se jim snažím dávat důvěru, ale spolu s tím jim dávám zodpovědnost, například když zastupují školu v jednání se sociálními partnery, vedou pracovní týmy či organizují různé školní akce.