Anglii uštkla Kobra. Tak vypadá americký sen

Ještě před dvěma měsíci byl pro fotbalové Česko ztracený. Zapomenutý kdesi daleko za oceánem, v americkém Dallasu. Vysedával na lavičce nebo na tribuně, trápil se a uvažoval: Měl jsem se z Polska trmácet zrovna sem?

Nakonec se z toho pro Zdeňka Ondráška vyklubal americký sen.

Když včera po půl jedenácté se spoluhráči z reprezentace obcházel pulzující stadion v Edenu, hlasatel křičel jeho jméno a lidé na tribunách nadšeně odpovídali.

Útočník, kterému kvůli hadímu tetování na zádech nikdo neřekne jinak než Kobra, se vítězným gólem pět minut před koncem postaral o senzační české vítězství nad Anglií, kterou národní tým porazil po více než čtyřiceti letech. Kýč? Šok? Pohádka! „Neuvěřitelná. Ještě mi všechno nedochází,“vyprávěl do televizních kamer dojatým hlasem, s krvavou stopou na rtu. „Poprvé jsem viděl tátu se slzami v očích.“

Pozoruhodný příběh o napraveném gamblerovi, který před sedmi lety od závislosti na automatech utekl z Českých Budějovic za fotbalem až do norského Tromsö, dostal zatím nejpůsobivější kapitolu.

Málokoho by napadlo, že když už se Ondrášek ve třiceti dočkal první pozvánky do reprezentace, podívá se ve šlágru proti Anglii aspoň na chvíli hřiště.

Spíš se čekalo, že si ho trenér Šilhavý otestuje příští týden v přáteláku proti Severnímu Irsku.

Jenže Šilhavý, většinou spíš konzervativní a opatrný, tentokrát překvapil. Už po pětašedesáti minutách přešlapoval na půlicí čáře holohlavý pořízek s devítkou na zádech a potetovanýma rukama.

Naskočil místo technika Schicka a dlouho se zdálo, že jeho nejvýraznějším momentem bude komická situace: když mohl šest minut před koncem pádit sám na branku a zakončit, ujely mu nohy a míč trefoval ve skluzu.

Fanoušci ani nestačili lomit rukama, protože už za minutu je Ondrášek rozjásal. Zblízka uklidil k tyči centr Masopusta, roztáhl ruce a běžel se radovat s náhradníky.

S užaslým výrazem ve tváři posílal polibky na tribunu a možná mu blesklo hlavou, jak se mu během pár týdnů zase otočil život. Jako už tolikrát!

Když jako závislák opouštěl Česko, netušil, že v Norsku fotbalově vyletí. Po čtyřech povedených sezonách ho koupila polská Wisla Krakov, kde gólů ještě přibylo. Už před rokem Šilhavý zvažoval, že ho vyzkouší, ale když se reprezentační zvědi přijeli podívat, nepřesvědčil. Zaujal až v Americe, kde za dva měsíce nastřílel sedm gólů.

Teď přidal další, nejdůležitější v životě.