Brexitová nejistota

Jednání o nové dohodě se protáhla Irská hranice dlouho zůstávala sporným bodem. Mluvilo se také o dalším odkladu brexitu.

LONDÝN Jednání mezi Evropskou unií a Británií jedou od konce minulého týdne na plné obrátky, přesto do poslední chvíle nebylo jasné, zda se podaří urovnat neshody kolem společné odchodové dohody. Tedy především, zda se podaří najít kompromis ohledně budoucího režimu na irské hranici.

Čas se přitom rychle krátí. Původně měla být nová dohoda připravena alespoň v rámcových bodech do úterní půlnoci, tak aby byla k dispozici na mimořádný evropský summit, který dnes v Bruselu začíná.

Ještě včerejší jednání se stále protahovala a hlavní evropský vyjednavač Michel Barnier o hodiny odkládal své sdělení k zástupcům EU ohledně toho, jak dalece pokročila. Britský premiér Boris Johnson měl během odpoledne seznámit svou vládu a parlament s rámcovými body nové dohody. Nestalo se – v tu dobu ještě žádné konkrétní obrysy jasné nebyly.

Předseda Evropské rady Donald Tusk předpokládal možný pokrok až v noci na dnešek.

Přitom už včera večer bylo podle některých bruselských diplomatů pozdě na to, aby narychlo připravenou dohodu, pokud by vůbec byla, mohla schválit Evropská rada na summitu, který dnes začal.

Z Bruselu, Londýna a Dublinu přitom poslední dny zaznívají rozporuplná a vzájemně si odporující tvrzení. Zatímco nejdřív se předpokládalo, že britský premiér Johnson se svým irským protějškem Leem Varadkarem významně pokročili v tom, jak vyřešit sporný bod ohledně irské hranice, Varadkar ještě včera během dne přehnaná očekávání mírnil. Pravděpodobně podle něj bude nutné uspořádat ještě jeden summit koncem měsíce, protože je stále „mnoho témat, která nebyla vyřešena“.

Hranice v Irském moři?

V jednání byla také varianta, že hranice mezi Británií a Irskou republikou jako členským státem EU by nevedla po pevnině, tedy mezi Irskem a Severním Irskem, ale v Irském moři.

To by znamenalo, že Severní Irsko by sice formálně nebylo součástí EU, ale v praxi by dodržovalo evropská pravidla jako dosud. Hranice na ostrově by nadále zůstala otevřená a stejná pravidla by zůstala také pro pohyb zboží.

Není to žádná nová myšlenka, naopak. O možnosti, že by hranice mohla vést po moři, se uvažovalo už za bývalé premiérky Theresy Mayové. Ta ji nicméně odmítla s tím, že to je možnost, kterou „žádný britský premiér nikdy nemůže přijmout“. Severní Irsko totiž spadá pod Británii, ale fungovalo podle pravidel EU.

Právě s tím měla problém také Severoirská unionistická strana (DUP), o jejíž hlasy se opírala Mayové

křehká většina. A právě takové řešení by podle předběžných zpráv mohl Boris Johnson přijmout – pokud se mu podaří přesvědčit i poslance DUP. To podle britských médií také stálo za odloženým brífinkem Michela Barniera, který čekal, jak se situace v Británii nakonec vyvine.

Dostat DUP na svou stranu však není pro Johnsona jednoduché. Její členové ještě během včerejška oznamovali, že návrh dohody, který by počítal s hranicí v Irském moři, nepodpoří. Předsedkyně DUP Arlene Fosterová zprávy o pokroku označila za „nesmysl“.

O. K., požádám o odklad

Už je také jasné, že pokud teď na evropském summitu nebude přijata odchodová dohoda, požádá Johnson Unii dopisem o další odklad brexitu. Tuto možnost sice od začátku odmítal, zavazuje ho k tomu nicméně zákon, který v září přijal britský parlament. Podle nového zákona k tvrdému, neboli neřízenému brexitu nesmí dojít.

„Můžu potvrdit, že premiér a vláda budou jednat v souladu se zákonem,“uvedl britský ministr pro brexit Stephen Barclay. Vyloučil také, že by Johnson měl v úmyslu poslat do Bruselu vzápětí druhý dopis, v němž by žádost o odklad zase zrušil – i tuto možnost Johnson donedávna zmiňoval.

Pokud by na odklad skutečně došlo, je zatím otázka, zda by se jednalo jen o posun data v řádu dnů až týdnů tak, aby se stihly doladit rámcové body nové dohody, nebo zda půjde znovu o odložení podstatně delší.