Nová šance pro těžce nemocné
Pojišťovny budou proplácet více špičkových léků proti nejvážnějším chorobám
Když se objeví, zůstává roztroušená skleróza s pacientem celý život. Vyléčit se nedá, jen stabilizovat. V Čechách s ní žije asi dvacet tisíc lidí a každý rok sedm set dalších přibude. Deset až patnáct procent z nich však postihne takzvaná primárně progresivní forma nemoci, kdy se příznaky jen setrvale zhoršují a zcela chybí období bez symptomů. Dosud tito lidé na lék, který by jejich osud zvrátil, čekali marně. Nedávná studie ovšem potvrdila, že jeden z léků na jiný typ roztroušené sklerózy může pomoct i jim a postup nemoci významně oddálit.
Brzy lék začnou platit zdravotní pojišťovny, Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) mu stanovil úhradu. „Tito lidé teď prakticky nebyli léčeni. Pro ně je to zázrak,“říká Petra Štrausová z pacientské organizace Roska.
Včasná léčba
S letošním rokem se k účinnějším lékům dříve dostanou i lidé s poruchami krvetvorby. Pacienti s Hodgkinovým lymfomem (nádorové onemocněním mízních uzlin) a mnohočetným myelomem (rakovina kostní dřeně), kterým předchozí léčba selhávala, už nebudou čekat na posouzení pojišťovny, jestli nákladnou léčbu proplatí, či nikoli.
„Už můžeme tyto léky v indikacích, které jsou uvedeny, předepisovat. Můžeme lék podat v časnější fázi nemoci, než se rozvine totální rezistence ke všem lékům,“říká přednosta Hemato-onkologické kliniky FN Olomouc Tomáš Papajík. Lékařům ubude i papírování. „V žádostech jsme byli úspěšní, ale za cenu obrovské energie a z hlediska léčby to bylo obtížné,“doplňuje lékař.
Ročně přibude asi 280 pacientů s Hodgkinovým lymfomem a více než 550 lidí s mnohočetným myelomem.
Spolupracující kuřák
Polepší si i pacienti s chronickou obstrukční plicní nemocí, která postihuje hlavně kuřáky. Na moderní léčbu dosud měli nárok jen ti, kdo přestali kouřit. To se mění.
„Terapie je nově hrazena i spolupracujícím kuřákům,“vysvětluje mluvčí SÚKL Barbora Peterová. Nemocí u nás trpí asi tři sta tisíc lidí.
Úhrady cen léků stanovuje SÚKL, bez toho nemohou lékaři nové léky předepisovat. Ročně běží stovky řízení o stanovení ceny. Poslední dva roky se však k pacientům dostává více moderních přípravků. Jedním z důvodů je kratší doba řízení.
„Je to i díky společnému tlaku odborných společností, pacientů a změnou na SÚKL,“říká předsedkyně České onkologické společnosti ČLS JEP Jana Prausová.
Představte si, že máte zavázanou pusu a nos a k dýchání vám zbývá jen třetina původní kapacity. Přesně tak se dýchá pacientovi s chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN). Vlastně se dusí. Pak k tomu přičtěte, že jste kuřák se silnou závislostí, podlé lékařů srovnatelnou s tou na heroinu. Přestat okamžitě kouřit nejde, léčit se ale chcete. Jenže lék, který by vám pomohl se znovu nadechnout, nedostanete. U nás na něj totiž měli dosud nárok jen ti, kteří přestali kouřit.
Teď se cesta k nejmodernější inhalační léčbě CHOPN otevřela i takzvaným spolupracujícím kuřákům. „Kdo bere léky, umí inhalovat, chodí na kontroly a snižuje počet cigaret, je spolupracující kuřák. Ti, kteří se závislosti nemůžou zbavit, mají zákaz dál. Tím jsme v Evropě anomální,“říká přednosta Plicní kliniky FN Hradec Králové Vladimír Koblížek. „Zároveň ale můžeme říct ostatním, omezte to, a dostanete lepší léčbu. Když je člověku lépe, lépe se mu bojuje se závislostí,“doplňuje.
Lékaři o tuto možnost stáli už dlouho. „Opakovaně jsme argumentovali, že když má někdo cukrovku nebo dostane infarkt, také se mu dává plná péče, i když kouří. Tak proč tito nešťastníci s těžkým zánětem průdušek jsou na tom jinak?“přemítá lékař Koblížek.
Chronickou obstrukční plicní nemocí trpí v Česku tři sta tisíc lidí a dle odhadů stejný počet netuší, že nemoc má. Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) proto zvažuje do budoucna i preventivní screening. Podobně jako je to nyní u rakoviny děložního čípku či mamografie prsů.
Od Nového roku má v plánu vyšetřit plíce až sedmi tisíc lidí ohrožených tímto skrytým „zabijákem“. „Výsledkem má být jasná informace, kolik by stálo, pokud by se screening zavedl celoplošně, jaká bude návratnost a počet zachycených onemocnění,“říká Karel Hejduk z Národního screeningového centra ÚZIS.
Zatím bylo vyšetřeno přes 250 osob. „První výsledky ukazují, že 20 až 30 procent vyšetřených má nově diagnostikovanou CHOPN,“říká plicní lékařka Ivana Čierná-Peterová, předsedkyně Sekce ambulantních pneumologů.
Na revma
Od července se také výrazně zlevnila jedna skupina biologických přípravků pro pacienty s revmatoidní artritidou. S tou žije v Česku přes 80 tisíc lidí. Dosud byla biologická léčba dostupná jen pacientům v pokročilé fázi nemoci, u kterých standardní terapie selhávala. Díky nižší ceně léků mohou nyní lékaři za stejnou sumu peněz léčit více nemocných i ve střední závažnosti onemocnění.
Včasné nasazení účinné léčby může zabránit rozvoji nevratných změn na měkkých tkáních jako kloubní výstelka, šlachy či chrupavka a na kostech. Jak totiž nemoc postupuje, je čím dál těžší provádět i běžné úkony jako namazat si chleba, otevřít lahev nebo si odemknout dveře.
Podle dat Revma Ligy ČR stojí léčba jednoho pacienta s revmatoidní artritidou průměrně přes 220 tisíc korun ročně. Po zlevnění léků to bude asi 120 tisíc.
Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) také rozhodl, že pojišťovny budou od března hradit citlivější imuno-onkologickou léčbu lidem s nádorem plic, a to hned v první fázi nemoci.
Moderní léky hradí pojišťovny ve větším objemu poslední dva roky. Podle předsedkyně České onkologické společnosti Jany Prausové proces předtím trval i dva tři roky, než se lék dostal na trh. Potvrzují to i data SÚKL. Před dvěma lety uběhlo od podání žádosti o stanovení úhrady léku po první rozhodnutí v průměru 247 dní, loni 195 dní. Zákonná lhůta je však 165 dní. Podle Prausové je to hlavně kvůli špatně sepsaným žádostem farmaceutických firem, které následně SÚKL musí vracet k doplnění. Mnohdy pak bývá řízení přerušeno i na žádost firem, a to na týdny až měsíce.
Než některé nákladné, ale účinné léky úhradu získají, vznikají proto někdy i dohody odborných společností a pojišťoven, které zaručují, že se lék dostane k pacientovi dřív. Tak se třeba dohodli onkologové s VZP, že pacientkám po menopauze s pokročilým nebo metastázujícím nádorem prsu se léčba těmito preparáty umožní. Každoročně jde asi o 120 nemocných žen.
Dosud byla léčba dostupná jen pacientům v pokročilé fázi nemoci.