Nekonečný příběh
Devět dní před plánovaným datem brexitu se Británie stále potácí v nepřehledném chaosu.
LONDÝN V Británii i v Evropě už jsme na to za poslední roky zvyklí. Brexit je jako seriál, jehož tvůrci v poslední minutě finálového dílu oznámí, že vydávají další sérii. Bylo to tu už několikrát – a naposledy tuto sobotu.
Pořád nikdo neví, kdy tahle absurdní reality show s nečekanými zvraty konečně skončí. Může to být za devět dní 31. října, pokud tento týden britský parlament schválí odchodovou dohodu, kterou mu předkládá Boris Johnson. Nebo také o několik měsíců později, pakliže dojde na odklad, o nějž Johnson Evropskou unii formálně požádal.
Po sobotním odloženém hlasování Johnson usiloval o to, aby parlament o odchodové dohodě znovu hlasoval včera.
Jenže předseda dolní komory britského parlamentu John Bercow nový pokus vlády předložit poslancům ke schválení dohodu o brexitu zablokoval. Vláda podle něj navrhovala v zásadě stejné usnesení jako v sobotu, přičemž se nezměnily vnější okolnosti, nové projednávání této otázky by tudíž porušovalo procedurální pravidla.
Poslanci ale měli včera i tak řadu možností, jak postupovat. Znovu například mohli přijmout takzvaný Letwinnův dodatek a hlasování o dohodě odložit, stejně jako v sobotu. O dohodě také mohli hlasovat s dalšími dodatky: opozice se snaží o vypsání druhého referenda, nebo o změnu budoucí podoby celní unie.
S novým hlasováním o dohodě Johnson spěchá i proto, aby případně svou žádost o odklad, kterou v sobotu odeslal do Bruselu, mohl zase stáhnout.
Johnson do vězení?
Takzvaný Bennův dodatek, který britští poslanci přijali těsně před nařízenou parlamentní pauzou, ukládá Johnsonovi požádat Evropskou unii o odklad data brexitu, pokud by Británii hrozil odchod natvrdo neboli tvrdý brexit.
To Johnson po sobotním hlasování, kdy poslanci schválili jen to, že hlasování o odchodové dohodě odloží na jindy, také udělal. I když ne úplně čistě. Do Bruselu přišly celkem tři dopisy. V tom prvním Johnson skutečně žádá o odklad, nicméně bez svého podpisu a se zdůvodněním, že jde jen o přání parlamentu. Ve druhém dopise britský vyslanec při EU Tim Barrow také zdůrazňuje, že jde o přání parlamentu. A třetí, tentokrát už podepsaný dopis, adresoval Johnson předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi s tím, že přijetí britské žádosti považuje za chybu.
Došlo tak na scénář, který Johnson už dříve naznačoval a minulý týden vyvrátil – tedy že žádost o odklad sice pošle, ale vzápětí ji dalším dopisem popře. Což udělal.
Právě tím se měl včera zabývat nejvyšší skotský soud. Johnsonovi hrozí v krajním případě až vězení za to, že nepostupoval striktně v souladu s tím, jak mu ukládá zákon.
Ovšem stejně jako poslanci o víkendu odložili hlasování o odchodové dohodě, skotský soud včera odložil projednávání otázky, zda Johnson porušil zákon. Prý bude nadále sledovat, zda Johnson „zcela“splní požadavky zákona. Tím může být například skutečnost, zda odklad, který EU pravděpodobně nabídne, Johnson nakonec také přijme. Datum dalšího soudního slyšení zatím nebylo určeno.
Jak dlouhý bude odklad?
Současné, v pořadí už třetí datum brexitu bylo stanoveno na 31. října, na den, kdy měla končit Evropská komise Jeana-Clauda Junckera a nastupovat nová pod vedením Ursuly von der Leyenové. Vzhledem k tomu, že stále chybějí komisaři zastupující Francii, Maďarsko a Rumunsko, byl odložen start nastupující Komise o měsíc, tedy na 1. prosince. Stejně tak by se o měsíc mohla prodloužit lhůta brexitu, pokud tedy bude alespoň nějaká šance, že přepracovaná odchodová dohoda britským parlamentem nakonec projde.
Johnson ve svém dopise formálně požádal o tříměsíční odklad, tedy do konce ledna příštího roku. Rozhodnutí je nicméně na EU. Pokud se zvýší pravděpodobnost, že nastanou předčasné volby nebo druhé referendum, může být odklad i půlroční.
Brexit je jako seriál, jehož tvůrci v poslední minutě oznámí, že vydávají další sérii.