„I radní v malé obci musí odkrýt majetek jako ministr“

Přísná majetková přiznání podle právníka Stanislava Polčáka mohou za to, že schopní lidé nechtějí vstupovat do politiky.

Europoslanec, advokát a předseda Sdružení místních samospráv Polčák patří k největším bojovníkům proti majetkovým přiznáním. Senátoři zákon o přiznáních napadli u Ústavního soudu a nezávisle na tom ho chce Polčák zrušit i skrze ministerstvo spravedlnosti, se kterým o tom bude jednat.

Máte nějaký příklad, kdy podané přiznání opravdu někoho poškodilo? Třeba že přiznal majetek a za měsíc ho vykradli?

Takový příklad nemám, ale dám vám jiný. Je zcela prokázané, že ti lidé na základě toho zákona rezignovali (na post radního – pozn. red.) a buď úplně odešli z radnice, nebo jsou jen zastupitelé. Evidujeme také 1 600 obcí, kde byla při komunálních volbách odevzdána jen jedna kandidátka, jinými slovy tam volby vůbec nebyly. Zájem o politiku se snižuje.

Co vašim klientům na majetkových přiznáních nejvíc vadí?

Jim vadí, že takové množství soukromých údajů visí na internetu a každý má právo se tam podívat. Při přiznávání se rozlišují dvě úrovně. Uvolnění a neuvolnění politici (neuvolnění dělají politiku při práci ve volném čase – pozn. red.). Neuvolněný toho

zveřejňuje o trochu méně.

Jaký je rozdíl mezi ústavním činitelem a komunálním politikem ve vztahu k přiznáním?

Když dává oznámení ministr, musí počítat s určitou mírou transparentnosti, ale když máte neuvolněného člena rady malé obce do tří tisíc obyvatel, ten to dělá ve svém volném čase. A teď se po něm chtělo, aby o sobě dával stejné množství údajů jako ministr. Dneska už se to naštěstí rozlišuje a musí o sobě dávat menší množství údajů.

Jaké pokuty politici za zatajení majetku nejčastěji dostávají?

Většinou se to omezí na napomenutí nebo pokutu tisíc korun. K tomu se však připočítávají náklady řízení, takže to toho člověka vždycky něco stojí. Přičtěte k tomu další třeba dvoutisícovku. Ústavní soud by měl o tomto zákoně brzy rozhodovat, protože jsme ho napadli.