Johnson se dočkal: nové volby budou v prosinci
Britští konzervativci v průzkumech sice vedou, ale vítězství jisté zdaleka nemají.
LONDÝN 2015, 2017, 2019. Británii po dalších dvou letech opět čekají předčasné volby. Jejich termín vychází na čtvrtek 12. prosince.
Už podruhé skončí vláda, která vydržela jen dva roky. Naposledy předčasné volby vyvolala expremiérka Theresa Mayová, která si chtěla vylepšit volební skóre, jež zdědila z roku 2015 po svém předchůdci Davidu Cameronovi. Stejnou motivaci má teď její nástupce Boris Johnson.
Jeho konzervativci v posledních měsících vedou, podle průzkumů by nyní dostali 37 procent hlasů. Až s odstupem se na druhém místě umisťují labouristé s 24 procenty. Následují Liberální demokraté (17 procent) a Strana pro brexit (11 procent). Zelení a Skotská národní strana (SNP) mají shodně po čtyřech procentech.
Za takové situace by konzervativci mohli sestavit většinovou vládu, následně parlamentem protlačit odchodovou dohodu s EU a konečně Británii z Unie po více než třech letech handrkování vyvést.
Nicméně náskok konzervativců v průzkumech ještě automaticky neznamená, že stejná čísla dostanou i v prosincových volbách. Britští voliči nyní více než kdy dřív přecházejí mezi jednotlivými stranami. Už během voleb v roce 2017 byla proti roku 2015 jejich fluktuace zhruba o třetinu vyšší a tento trend se prohlubuje.
Britská politická scéna je také fragmentovanější než v posledních letech. Zatímco před dvěma lety dostali konzervativci a labouristé jako dvě největší strany celkem čtyřiaosmdesát procent hlasů, letos jich podle odhadů budou mít jen zhruba šedesát.
Navíc poučení ze ztráty preferencí už tady bylo: Mayová během pouhých šesti týdnů dokázala ztratit vedení o dvacet procentních bodů, mimo jiné i vinou nepovedené kampaně.
Konzervativcům nyní nicméně pomáhá alespoň to, že mají v rukou konkrétní plán brexitu, tedy odchodovou dohodu. Na rozdíl od opozičních stran, které nabízejí spíš vágní a nepříliš konkrétní sliby.
S brexitem nastala ještě jedna změna. Velká část Britů nyní nebude volit podle klasické stranické příslušnosti, ale podle toho, jak hlasovali před třemi lety v referendu. Tedy podle toho, zda chtějí v Evropské unii zůstat, nebo z ní odejít. I proto se mnoho Britů bude rozhodovat fakticky především podle toho, kde která strana ohledně brexitu stojí.
Zastánci setrvání v EU dají hlas Liberálním demokratům, kteří usilují o zrušení brexitu a odvolání článku 50, na jehož základě Británie požádala o ukončení unijního členství.
S labouristy je to složitější – kvůli názorové ambivalenci předsedy Jeremyho Corbyna není jejich pozice zcela jasná. Brexit přímo neodmítají, v současnosti se však kloní spíš k vypsání druhého referenda.
Naopak konzervativci usilují o odchod s dohodou Borise Johnsona – tedy s dílčími úpravami té dohody, kterou vyjednala Mayová a kterou poslanci včetně těch z řad konzervativců už třikrát odmítli.
A menší strany? Populistická Strana pro brexit Nigela Farage prosazuje tvrdý brexit a zbourání všech vazeb na EU.
Skotská SNP usiluje o setrvání Skotska v EU (v rámci Británie), ale zároveň zvažuje vypsání dalšího referenda o skotské nezávislosti (a tedy odtržení od Británie a následné členství v EU).
Johnson doufá, že se mu po volbách podaří obnovit absolutní většinu konzervativců a získat v parlamentu autoritu, kterou nyní nemá. Stejně tak předčasné volby pro Británii mohou znamenat pokračování chaosu a paralýzy, v níž se dosud nachází.